English version
Digitalizace a umělá inteligence promění v nejbližších letech celou řadu oborů. Mezi nejohroženější pozice ve firmách mohou podle odborníků patřit účetní. Například japonská pojišťovna Fukoku Mutual Life Insurance se rozhodla již v roce 2017 propustit 34 zaměstnanců, kteří pracovali v účetnictví.
Jejich práci nahradila právě umělá inteligence, investice do ní se společnosti vrátila již za dva roky. Revoluce v oboru se přitom neodehrává jen na opačné straně planety. Projekty zapojující umělou inteligenci do účetnictví vznikají také v Česku. Startupy Rossum a Dativery před časem spustily veřejnou betaverzi služby Elis pro účetnictví.
Za ní se skrývá nový typ umělé inteligence, která dokáže automaticky vyčítat informace z faktur. Takové řešení šetří čas účetním, kteří už nemusejí ručně přepisovat data. Firmám zase efektivnější zpracování příchozích faktur snižuje náklady a zrychluje platby i účetní reporting.
Inteligence bez šablon
„Podstatou naší technologie je takzvané kognitivní vytěžování dat,” vysvětluje Petr Baudiš, spoluzakladatel a CTO společnosti Rossum, která Elis vyvinula. „To funguje úplně jinak než tradiční technologie na trhu, kde se typicky setkáte s nutností ručně vytvářet šablony a pravidla pro jednotlivá pole. My jsme vyvinuli neuronové sítě, které napodobují způsob, jakým hledá informace v dokumentu člověk. Nezáleží jim na konkrétní šabloně dokladu a místo ručního nastavování se samy učí z příkladů,” dodává Petr Baudiš.
Rossum využívá stejný druh neuronových sítí, pomocí kterých například vnímají okolní objekty samořídící auta. Místo obrazu z kamery ale Rossum dokáže podobnou metodou najít data na stránkách dokumentů.
To znamená, že Elis vyčítá data bez nastavování, a to hned od první zpracované faktury, pokrývá přitom širokou škálu formátů i různé jazyky. Když nějaký doklad nezvládne hned, sama se ho podle expertů z Rossumu doučí. „Důležitou součástí služby je interaktivní aplikace, kde si účetní mohou vytěžené údaje rychle zkontrolovat a na stejném místě doklad rovnou zaúčtovat. Celou aplikaci stavíme kolem principu, aby tento proces vůbec nezdržoval,” doplňuje Patr Baudiš.
Propojení s řadou aplikací
Elis již používají pro automatizaci účtování společnosti jako Staropramen, Kofola, Rohlík.cz nebo Douglas. Přes nově otevřený portál si může službu aktivovat každý uživatel účetních systémů Flexibee a Pohoda. Ale propojení se dál také chystá pro systémy jako Helios Orange, Money S4/S6 a další.
Integraci s účetními programy zajistil plzeňský startup Dativery, který se zabývá vzájemným propojením mnoha druhů firemních aplikací od účetního software a CRM až po emailové schránky. „Postupně chceme propojit Elis se všemi účetními systémy na českém trhu,” říka ředitel Dativery Petr Ferschmann.
„Když účetním ušetříme práci s přepisováním, samozřejmě se jim pracuje mnohem lépe a rychleji. Hlavně v účetních firmách jsme ale zjistili, že tím navíc celé firmě vyřešíme velký kapacitní i personální problém,” uzavírá Petr Baudiš z Rossumu.
Účetní firmy nechápou umělou inteligenci jako konkurenci, ale spíše jako prostředek, který jim pomůže zvládnout rutinní práce. „Jde o to, co zde považujeme za práci účetních. Práci účetního, ve smyslu anglického slova ‚bookkeeper‘, kdy jde zejména o zadávání účetních dokladů a jejich zaúčtování na předem definované účty, umělá inteligence dle mého názoru rozhodně převezme,“ říká Miroslava Nebuželská, partner a výkonná ředitelka účetní a auditorské společnosti 22Hlav.
Člověk se bát nemusí
Lidský faktor však podle ní přesto zůstane nezastupitelný. „Práci účetního, ve smyslu anglického slova ‚accountant‘, kdy jde o kontrolu a dohled nad celým účetnictvím a finančním řízením, o složení všeho do funčkčního celku, o poskytování informací z účetnictví pro řízení firmy, o účetní a daňová řešení v souvislosti s firemními transakcemi, které firmy s ohledem na měnící se prostředí provádí atd., podle mého názoru umělá inteligence nepřevezme,“ dodává Miroslava Nebuželská.
V této oblasti podle ní hraje roli kreativita a aktivita v souvislosti s novými postupy a řešeními, důležitou roli má i spolupráce a sociální stránka věci. „To jsou domény člověka, které umělá inteligence jen těžko někdy převezme,“ zdůrazňuje Miroslava Nebuželská.
Firma zatím prvky umělé inteligence nepoužívá. „Řešení jsou stále ještě poměrně cenově náročná. Nicméně máme klienty, kteří již umělou inteligenci do svých procesů zapojili, ať už v účetnictví nebo například ve skladovém hospodářství,“ dodává Miroslava Nebuželská.
Také podle dalších odborníků se povolání účetní výrazně promění. „Účetní profese se bude postupně automatizovat – především ve stále se opakujících úkonech. Ty budou nahrazeny stroji, jak už to několik desítek let vidíme v automobilovém průmyslu. Zmizí tak některé profese, například ‚typaři‘ dokladů, tedy ti, co jen zadávají údaje z tištěných dokladů do účetních programů, nebo fakturantky,“ vysvětluje Jana Follprechtová, mediální zástupkyně Komory certifikovaných účetních.
Větší důraz na techniku
Tyto pozice se podle ní pravděpodobně sloučí s pozicí účetní asistentky případně s pozicemi, které nevyžadují vyšší odborné znalosti, ale pouze pečlivost při zadávání dat do účetního programu. „Vznikne kontrolní účetní profese, jejíž náplní bude kontrola automatických procesů, zda doklady byly správně snímací technikou ‚vytěženy‘. Stále bude třeba lidské mysli, která dokáže rozklíčovat, co je jaká operace a proč je něco technické zhodnocení a něco oprava apod. Tohle ani sebelepší software nedokáže poznat, protože roli hraje více faktorů,“ dodává Jana Follprechtová.
Zároveň upozorňuje, že účetní v blízké budoucnosti budou muset být digitálně gramotní, protože zákony a jakékoliv listování a dohledávání informací funguje hlavně v online podobě. „Účetní bude takový ‚poloviční‘ IT pracovník, protože bude muset znát varianty a možnosti řešení, navrhovat případně nové postupy, umět to sdělit správným jazykem a nedat se od IT technika či programátora ‚opít rohlíkem‘,“ zmiňuje Jana Follprechtová. Účetní bude muset také umět správně nastavit účetní systém, dobře ho znát a umět řešit případné problémy.
Dalibor Dostál
