Emise metanu z uhelných dolů jsou přehlíženým faktorem přispívajícím ke globálním změnám klimatu. Mezinárodní energetická agentura IEA odhaduje, že každý rok se do atmosféry dostane 40 milionů tun tohoto skleníkového plynu, jenž k oteplování přispívá až 30krát více než často diskutovaný oxid uhličitý. To by znamenalo, že samotné těžební lokality se podílejí na změnách klimatu stejně jako letecká a lodní doprava dohromady.
IEA dále uvedla, že emise uhlíku pocházející z energetického sektoru v roce 2018 celosvětově rostly a dosáhly nového rekordu i přesto, že v posledních letech došlo k nárůstu kapacit obnovitelných zdrojů.
Politici riziko úniku důlního metanu do atmosféry podceňují, protože se dá obtížně měřit. Může to také vysvětlovat skutečnost, že v posledních letech koncentrace metanu v atmosféře stoupá. Americký úřad pro výzkum oceánů a atmosféry NOAA upozornil na to, že v loňském roce došlo k výraznému nárůstu emisí metanu, když dosáhly třetí nejvyšší úrovně za posledních dvacet let.
Americká geofyzikální unie zdůraznila, že je třeba podniknout nezbytné kroky vedoucí k omezení emisí metanu, aby bylo možné dosáhnout cíle udržet oteplení Země pod dvěma stupni Celsia. Předchozí vědecké studie upozorňovaly na to, že se metan uvolňuje v souvislosti s chovem skotu, táním permafrostu v arktické oblasti a úbytkem mokřadů a rašelinišť.
Metan rovněž uniká z vrtů těžby z břidlic. V tomto sektoru už ale došlo k přísnější regulaci. V oblasti těžby uhlí tomu tak není, protože k tomu nebyl dostatek dat.
Analytik think tanku Sandbag Dave Jones, který se specializuje na emise související s těžbou a spalováním uhlí, prohlásil, že zpráva IEA ukazuje škodlivost těžby uhlí jako závažnější pro klima, než se předpokládalo.
Vlády po celém světě by měly těžařům uhlí účtovat vysoké poplatky z produkce tohoto fosilního paliva, včetně úniku metanu. Podle IEA ale nelze očekávat, že se situace na globální úrovni do roku 2040 zlepší. Nejvíce důlního metanu uniká z dolů v Číně. Jeho zachycování je přitom technicky obtížné, protože se jedná o nízké koncentrace.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák