English version
Od dubna letošního roku působí při brněnském Vysokém učení technickém (VUT) další oficiální spin-off firma. Tento typ podniků vzniká s cílem přivést ke komerčnímu využití výsledky vědeckého výzkumu. Konkrétně společnost NenoVision uzavřela s univerzitou licenční smlouvu na využití vyvinutého know-how v oblasti mikroskopie a k tomu získala právo užívat označení spin-off VUT. Tím se zařadila mezi spin-off firmy VUT bez majetkové účasti. To jsou ty spin-off, kde duševní vlastnictví univerzity není přímo vkládáno do základního kapitálu, ale využívá se na základě licence.
NenoVision založili absolventi a zároveň zaměstnanci Fakulty strojního inženýrství a Ceitecu s cílem komerčně rozvíjet některé výsledky jejich práce. Tato nově založená technologicky orientovaná firma sídlí v podnikatelském inkubátoru INMEC provozovaném Jihomoravským inovačním centrem.
Spin-off firmy, kde má brněnská technika majetkovou účast, působí při VUT dva. „Jedna působí v oblasti informačních technologií, druhá ve strojírenství. Z VUT v Brně částečně vzešla v roce 2007 také společnost INVEA-TECH, která začínala jako spin-off při VUT a Masarykově univerzitě a věnuje se bezpečnosti počítačových sítí. Po rozdělení společnosti působí VUT spíše ve Flowmon Networks,“ shrnuje mluvčí VUT Radana Kolčavová.
Ve vyspělých zemích jsou právě spin-off firmy jedním z osvědčených způsobů, jak univerzity dostávají výsledky svého výzkumu do praxe a jejich komerčním využitím mohou získat zpět část peněz vložených do technologických objevů.
Vědcům chybí uznání
V porovnání s vyspělými zeměmi se přitom v Česku nedaří tuto formu přelévání univerzitního know-how do praxe dostatečně rozvíjet. Důvod? Podle Jana Heřmana a Olgy Horové z VŠE je to především nízký statut univerzitních spin-off firem a jejich zakladatelů.
„To je pravděpodobně faktor, jenž nejvíce omezuje vznik dalších spin-off firem v České republice. Přitom se jedná spíše o nehmotné uznání a sociální normy tak představují jeden z kritických bodů pro úspěch v oblasti akademického podnikání,“ konstatují ve své práci. Podle nich tak spin-off firmám, ale také akademikům, kteří využívají výsledků výzkumu například v rámci patentování, však chybí uznání od kolegů a od vedení univerzity.
Vysoké školy jsou v hodnocení příčin rezervovanější. „Nerada bych se pouštěla do subjektivního hodnocení atmosféry. Nicméně se domnívám, že přestože někdo může vnímat akademické prostředí tímto způsobem, tak vědci naopak oceňují stabilní zázemí prestižní univerzity, která nabízí oproti nestabilnímu podnikatelskému prostředí poměrně konzistentní podmínky,“ dodává Radana Kolčavová.
Při Masarykově univerzitě v Brně působí v současnosti celkem třináct spin-off společností, jako první byla v roce 2006 založena firma Enantis. Tato společnost se specializuje se na biotechnologie, konkrétně na proteinové inženýrství a enzymové technologie. Nabízí konzultační a vývojové služby pro biotechnologický, farmaceutický, zemědělský či potravinářský průmysl.
V současnosti vyvíjí například přípravky na rychlejší hojení ran založené na využití speciálního typu takzvaných FGF proteinů. Ty by měly do budoucna pomáhat i dalším skupinám pacientů. „Vytipovány máme například proteiny s vysokým potenciálem při léčbě obezity a diabetu,“ vysvětluje ředitelka společnosti Enantis Veronika Štěpánková.
Nedávno firma uspěla s žádostí o evropskou dotaci z rámcového programu pro výzkum a inovace EU Horizon 2020, kde je část financí vyčleněna i na takzvané SME Instruments, tedy pro malé a střední podniky.
Nízká podpora státu
„Dalším úspěšným příkladem může být spin-off firma Mycroft Mind, a. s., která vznikla v roce 2007. Zaměřuje se na návrh, vývoj, testování a nasazování softwarových řešení pro chytré energetické sítě. Firma vyvinula vlastní nástroj GridMind zaměřený na modelaci a simulaci rozvoje energetických distribučních soustav a realizuje řadu projektů pro energetické společnosti,“ popisuje Martina Fojtů z rektorátu Masarykovy univerzity.
Firma sídlí v prostorách Cerit Science Parku v těsném sousedství Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, který poskytuje zázemí začínajícím podnikům i zavedeným společnostem v ICT, jež využívají synergie s výzkumnými a výukovými kapacitami univerzitami.
Většímu rozvoji spin-off firem v Česku by podle odborníků pomohla větší podpora ze strany státu. Transferu technologií, tedy nejen zakládání spin-off, by podle ní hodně pomohlo plné osvobození příjmů z transferu od daně z příjmu. „Problém obecně není v nastavení legislativy, ale v daních a povinných odvodech. Pokud stát chce skutečně podporovat transfer technologií, ať tyto příjmy u veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí zcela osvobodí,“ navrhuje Martina Fojtů.
Právě kvůli současnému nastavení podmínek se firmy naučily obcházet oficiální spolupráci s univerzitami. „Dokud je pro firmy finančně daleko výhodnější kontaktovat přímo vědeckého pracovníka a neoficiálně se s ním domluvit na transferu znalostí, jako je poskytování know-how, měření, analýzy a tak dále, dotud oficiální doplňková činnost nebude probíhat v plném rozsahu,“ upozorňuje Martina Fojtů.
„Jedná se jednoduše o to, že firma, která se domluví přímo s vědcem, ušetří minimálně na režijních nákladech univerzity a často také na povinných odvodech, protože vědec, pokud má živnostenské oprávnění nebo vlastní firmu, si provede optimalizaci základu daně buď uplatněním paušálů, nebo uplatněním nákladů, ať skutečných či fiktivních. Tomuto ‚univerzitnímu švarcsystému‘ oficiální transfer může jen obtížně konkurovat,“ zdůrazňuje Martina Fojtů. Další brzdou rozvoje spin-off firem je to, že jejich založení je formálně poměrně komplikované, a musí ho schválit správní rada.
Spolupráci podporuje soutěž
Zvýšit povědomí o významu spolupráce vysokých škol a výzkumných organizací se soukromým sektorem a o praktických dopadech transferu výzkumných poznatků do praxe má za cíl také soutěž Nejlepší spolupráce roku. Tu vyhlašuje Sdružení pro zahraniční investice – AFI a Americká obchodní komora v ČR.
„Vloni jsme ocenili například biosenzor pro monitorování toxických látek v životním prostředí, rekombinantní vakcínu proti Lymeské borrelióze, technologie rychlých datových přenosů pro vestavěná zařízení či pohybový závitový mechanismus. Tolik potřebná a smysluplná spolupráce těchto dvou zdánlivě odlišných světů si zaslouží ocenění. V tomto směru je naše iniciativa zcela unikátní,“ říká Weston Stacey, výkonný ředitel Americké obchodní komory v ČR.
„Nesmíme zapomínat, že inovace jsou – zvláště v období sílící konkurence mezi Evropou a dalšími světovými ekonomikami – hlavním pohonem růstu. Zejména pro průmyslově orientované země, jakou je Česká republika, mají opravdu veliký význam. Jsem rád, že jsme vloni ocenili prvním místem českou firmu Kuličkové šrouby Kuřim, která spoluprací s ČVUT přispívá dobrému jménu českého strojírenství ve světě. České inovace tak jdou ruku v ruce s rozvojem českého exportu,“ uzavírá Kamil Blažek, předseda AFI.
Dalibor Dostál
