Svoje výhrady Úřad uplatnil v rámci mezirezortního připomínkového řízení.

ÚOHS uplatnil k návrhu zákona o mistrovské kvalifikaci a mistrovské zkoušce několik zásadních připomínek. Úřad nepovažuje za vhodné při současném nedostatku pracovní síly de facto zavádět dvě kategorie daných profesí (pracovníci s mistrovskou zkouškou/pracovníci bez mistrovské zkoušky), s nimiž předkládací zpráva legislativního návrhu zákona počítá.

Legislativní návrh je podle úřadu v přímém rozporu se smyslem jednotného vnitřního trhu spočívajícím v odstraňování překážek bránících větší fluktuaci osob. Předkládaný návrh rovněž počítá s tím, že obdobně jako v Německu a Rakousku by splnění mistrovské zkoušky mělo být podmínkou uchazečů v řízeních týkajících se veřejných zakázek.

„Pokud by tato podmínka byla jakýmkoliv zadavatelem realizována, došlo by již předem k vyloučení části uchazečů o veřejnou zakázku, kteří by se bývali mohli dané zakázky účastnit. Již v současné době se kvůli různým kvalifikačním podmínkám omezuje okruh možných uchazečů, přičemž zadavatel nese odpovědnost za nastavení nediskriminačních podmínek,“ varuje v této souvislosti předseda ÚOHS Petr Mlsna před zaváděním nových překážek, které by bránily účasti soutěžitelů ve výběrových řízeních bez jasného legitimního důvodu. Na existenci těchto překážek v některých jiných státech je naopak třeba upozorňovat orgány Evropské unie a apelovat na ně, aby na evropské úrovni zajistily v jednotlivých státech jejich odstranění.

Návrh zákona o mistrovské zkoušce: Zvýšení kvalifikace a podpora technických oborů

Úřad se rovněž domnívá, že nutná časová investice i výdaje spojené se složením mistrovské zkoušky předpokládané ve výši 30 tisíc korun by znevýhodnily menší podnikatele, byť by dosahovali srovnatelných odborných kvalit, oproti větším podnikům, které mají zdroje, aby hradily zkoušku za své zaměstnance. To by mohlo vést k postupnému vytlačení malých a samostatných podnikatelů z trhu, k menší konkurenci a zhoršení kvality či dostupnosti služeb. Zavádění mistrovských zkoušek může rovněž být pro spotřebitele nevýhodné z důvodu možného zvýšení cen, protože zvýšené náklady na získání kvalifikace budou řemeslníci následně pravděpodobně promítat do cen svých služeb.

Za nesprávné považuje Úřad také svěření působnosti mistrovské kvalifikace ověřované mistrovskou zkouškou Hospodářské komoře a Agrární komoře, spolkům s nepovinným členstvím. Vzdělávání obecně i celoživotní vzdělávání je typicky doménou školského systému, přenášení dohledu nad určitým typem vzdělávání či kvalifikace ze státu na soukromé subjekty považuje Úřad za nevhodné.