English version
Německý zákon o zavedení plošné minimální mzdy (tzv. MiLoG) stanovuje, aby hodinová mzda zaměstnanců tuzemských i zahraničních firem dosahovala minimálně 8,50 eura, a zavádí taktéž povinnost hlášení pracovní činnosti a její dokumentaci. Francouzský zákon (tzv. Loi Macron) pak ustanovuje minimální mzdu ve výši 9,67 eura za hodinu a nárok řidiče i na další sociální práva týkající se pracovní doby a odpočinku, práce přesčas, ochrany zdraví při práci a rovnosti pohlaví.
Vyžadovat po zahraničních dopravcích plnění všech místních mzdových a dalších pracovních podmínek, vedení oddělených evidencí pracovní doby v různých zemích a jazycích představuje nepřiměřenou administrativní zátěž a uměle zvyšuje náklady dopravců.
HK ČR iniciovala prohlášení „Pevný vnitřní trh“
Vzhledem k tomu, že zmíněné zákony působí problémy zejména přepravcům ze střední a východní Evropy, HK ČR v tomto ohledu iniciovala vznik prohlášení „Pevný vnitřní trh“, ve kterém odmítá vytváření národních bariér na vnitřním trhu a vítá rozhodnutí Evropské komise podniknout právní kroky proti zemím, které protekcionistická opatření ve jménu místní privilegované sociální ochrany přijímají. Dokument byl v říjnu tohoto roku přijat jako prohlášení asociace Evropských průmyslových a obchodních komor EUROCHAMBRES. Prohlášení bylo následně adresováno předním představitelům české vlády, zahraničních vlád a institucí Evropské unie.
Na problém s uplatňováním minimální mzdy na české řidiče upozornil v polovině října na plenárním zasedání EUROCHAMBRES v Bruselu také prezident HK ČR Vladimír Dlouhý s tím, že je připraven o problému jednat s komisaři a europoslanci. Prezident Dlouhý prohlásil, že postup Francie a Německa není v souladu s principiálními ekonomickými svobodami, na jejichž respektování je založen vnitřní trh Evropské unie. Nová pravidla narušují principy vnitřního trhu a omezují konkurenceschopnost Evropy.
Problematika vysílání pracovníků
Loi Macron a MiLoG odrážejí aktuální nálady v západní Evropě. Pracovníci ze střední a východní Evropy jsou doslova obviňováni z toho, že berou místním práci. Musíme si však položit otázku, co je důvodem.
Prvním důvodem je bezpochyby tlak na ceny v sektorech jako stavebnictví a konkurenční výhoda zemí s levnější pracovní silou, což mj. vede firmy v západní Evropě k využívání levnější vyslané pracovní síly a v některých případech i k podvodům s pomocí zakládání tzv. letter box firem ve východní Evropě. Konkurenční výhodu samozřejmě využívají i firmy ze střední a východní Evropy.
Druhým důvodem pro vyslání je nedostatek kvalifikovaných pracovníků na daném trhu. Volání po nastavení rovných podmínek donutilo Evropskou komisi v březnu 2016 k předložení návrhu revize směrnice o vysílání pracovníků. Návrh má zamezit rozdílům mezi mzdami vyslaných a místních pracovníků, omezit dobu vyslání na 2 roky a dosáhnout lepšího souladu se směrnicí o agenturním zaměstnávání.
Klíčovou změnu návrhu představují mzdové sazby. Komise navrhuje, aby se na vyslané a místní pracovníky vztahovala stejná pravidla, tj. nikoliv jen minimální mzda, ale i různé mzdové výhody. Návrh tak de facto zavádí nereálný princip stejné odměny za stejnou práci na stejném místě. Zároveň v žádném případě nezamezí podvodům, kterých se firmy při vyslání dopouštějí.
Podvody by měla omezit tzv. prováděcí směrnice ke směrnici o vysílání, kterou měly členské státy transponovat do národních právních řádů letos v červnu. Česká republika, země s vyšším počtem přijatých vyslaných pracovníků, než sama vysílá, nová pravidla již přijala.
V souladu s dobrou správou obecně platí, že je třeba vyčkat na dopad nové legislativy na reálné prostředí a poté pečlivě zanalyzovat, zda je nutné přijímat nová opatření. V tomto případě Komise selhala a pokračuje v revizi i přes odpor 11 národních parlamentů, které jí vystavily žlutou kartu. Revidovaná směrnice nejenže nezamezí podvodům, způsobí také právní nejistotu a omezí volný pohyb pracovníků.
Navržená pravidla jsou nejasná a v praxi nerealizovatelná. Neberou v potaz vícenáklady, které firmám při vysílání vznikají. Výpočet odměny pracovníkům je obvykle prováděn na základě zkušeností a profilu pracovníka v souladu s národní úpravou, proto dnes uplatňovaný systém minimální mzdy pro vyslaného pracovníka je jediný možný.
Revidovaný návrh nyní diskutují europoslanci a členské státy. Diskuze v Evropském parlamentu a Radě jasně reflektuje, odkud daný zákonodárce pochází. Hledat kompromis nebude lehké. Přejeme si, aby návrh neomezoval volný pohyb zboží a služeb a aby v praxi pro podnikatele neznamenal nerovné podmínky v podobě dodatečné administrativní zátěže a vícenákladů.
HK ČR vyslovila svůj nesouhlas s revizí a podpořila poziční dokument EUROCHAMBRES, který byl letos v květnu uplatněn jako příspěvek do veřejné konzultace Evropské komise k revidovanému návrhu. V současné době probíhá konzultace týkající se sociálních standardů v dopravě. Aktivity HK ČR budou v tomto ohledu pokračovat i v nadcházejícím roce.
Evropský pilíř podnikatelských práv
EUROCHAMBRES předložilo v květnu tohoto roku Evropské komisi návrh na rozvoj evropského pilíře podnikatelských práv. Ten by se měl stát cenným doplňkem k evropskému pilíři sociálních práv, jehož předběžný návrh předložila Evropská komise v březnu tohoto roku. Návrh evropského pilíře podnikatelských práv vznikl v zájmu zachování a posílení evropského sociálně tržního hospodářství. Jeho cílem je formulovat referenční rámec, který zajistí práva těch, kteří jsou základním stavebním kamenem sociálně tržního hospodářství – práva podnikatelů. Tato iniciativa byla za podpory HK ČR oficiálně přijata na plenárním zasedání EUROCHAMBRES 14. října tohoto roku.
Převzato z časopisu Komora
Autor článku: Odbor legislativy, práva a analýz HK ČR
