Upozornění na daňové povinnosti v roce 2019

V roce 2019 vyplývají z jednotlivých daňových zákonů tyto daňové povinnosti:

1. k daním z příjmů,

1. fyzických osob,
2. právnických osob,
3. fyzických osob ze závislé činnosti,
4. daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,

2. k dani z přidané hodnoty,

3. ke spotřebním daním,

1. z minerálních olejů,
2. z lihu,
3. z piva,
4. z vína a meziproduktů,
5. z tabákových výrobků,
6. ze surového tabáku

4. k dani silniční,

5. k dani z nemovitých věcí,

6. k dani z nabytí nemovitých věcí,

7. k energetickým daním

1. ze zemního plynu a některých dalších plynů,
2. z pevných paliv,
3. z elektřiny,

8. k pokutě z biopaliv,

9. k dani z hazardních her,

10. k dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, pro předměty daně, které vznikly do 31. 12. 2013.

Daňový kalendář pro rok 2019 na portálu BusinessInfo.cz

Informace o tom, kdo je poplatníkem nebo plátcem některé daně, v jakých termínech se podává daňové přiznání nebo vyúčtování, dokdy je povinen každý poplatník (plátce) zaplatit daň a případně další povinnosti vážící se k jednotlivým daním, najdete v příslušných právních předpisech a v některých případech ve speciálních letácích, které jsou volně k dispozici na všech finančních a celních úřadech (dále jen „správce daně“) a dále na internetových stránkách Finanční správy ČR, na internetových stránkách Celní správy a na stránkách Ministerstva financí v sekci „Daně a cla“. Při plnění daňových povinností platí, není-li v příslušném daňovém zákonu stanoveno jinak, společná procesní pravidla, která byla přijata zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“).

Dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“), osoba uvádějící motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely je povinna dle ustanovení § 19 odst. 7, 8 uvedeného zákona podat každoročně do 31. ledna místně příslušnému celnímu úřadu Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok. Pokuta z nedodaného objemu biopaliv je splatná do 30 dnů od doručení rozhodnutí o uložení pokuty z nedodaného objemu biopaliv. Dále je dodavatel pohonných hmot povinen podat oznámení o zajištění minimálního množství biopaliv v průběhu kalendářního roku a uhradit finanční prostředky k zajištění této daně dle § 19c odst. 2 zákona o ochraně ovzduší (dále jen „jistota“). Oznámení se podává do 30 dnů po skončení příslušného kalendářního období dle § 19a odst. 2 zákona o ochraně ovzduší. Jistota je splatná do 30 dnů po skončení příslušného kalendářního období dle § 19a odst. 2 zákona o ochraně ovzduší.

Ke dni 1. 1. 2008 nabyl účinnosti zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v jeho části 45 až 47 upravuje zdaňování zemního plynu a některých dalších plynů, pevných paliv a elektřiny (dále jen „energetické daně“).

Ke dni 1. 1. 2014 nabylo účinnosti zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a zároveň k 31. 12. 2013 skončila účinnost zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, který se použije pouze na skutečnosti vzniklé do 31. 12. 2013, které jsou předmětem daně.

Ke dni 1. 1. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z hazardních her”), a zároveň ke dni 31. 12. 2016 pozbyl účinnosti zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, který ve své části šesté upravoval oblast odvodu z loterií a jiných podobných her. Od 1. 1. 2017 je nově definovaný poplatník daně z hazardních her, kterým je držitel základního povolení podle zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů, nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je takového povolení potřeba, nebo ohlašovatel hazardní hry nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je potřeba ohlášení. Poplatníkem je tedy i ten, kdo provozuje hazardní hru nelegálně, včetně provozování hazardních her prostřednictvím internetu.

Ve výše uvedených zákonech naleznete např. odpovědi i na následující otázky:

• Který finanční nebo celní úřad je Vaším správcem daně?
• Kdy musím poprvé navštívit svého správce daně?
• Co dělat, když po lhůtě pro podání daňového tvrzení zjistíte, že jste udělal chybu ve svém daňovém přiznání a vyúčtování (§ 141 daňového řádu)?
• Jak platit daně?
• Jaké důsledky má nesplnění některých povinností daňovým subjektem?

Otázka:

Který finanční nebo celní úřad je Vaším správcem daně?

Odpověď:

Příslušnost správce daně se v zásadě určuje podle sídla nebo místa pobytu poplatníka, resp. plátce daně (§ 13 daňového řádu), pokud některý z daňových zákonů nestanoví jinak (viz např. výjimky níže).

Nelze-li určit místní příslušnost finančního úřadu podle jiného právního předpisu, je místně příslušný Finanční úřad pro hlavní město Prahu (§ 12 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle jiného zákona, je místně příslušný Celní úřad pro hlavní město Prahu (§ 10 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů).

U daní, kde předmětem zdanění je nemovitá věc, je místně příslušným správcem daně finanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti se nemovitá věc nachází.

Je-li předmětem zdanění převod, přechod či nabytí majetku, je místně příslušným správcem daně finanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti (ust. § 16 zákona č. 357/1992 Sb., zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění účinném do 31. 12. 2013):

• a) měl zůstavitel naposledy trvalý pobyt, nebo neměl-li trvalý pobyt, správce daně, v jehož obvodu se nachází zůstavitelův majetek,
• b) se nachází nemovitá věc, a to i v případě, nabývá-li se současně též movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch, popř. je-li samostatně zřizováno právo odpovídající věcnému břemeni nebo jiné plnění obdobné věcnému břemeni,
• c) má trvalý pobyt nebo sídlo nabyvatel movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu,
• d) má trvalý pobyt nebo sídlo dárce movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu, jde-li o darování do ciziny, nebo
• e) se nacházel movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch, nelze-li určit místní příslušnost podle písmen a) až d).

Podle zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, je místně příslušným správcem daně finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti se nachází:

• a) nemovitá věc, u níž dochází k nabytí vlastnického práva, nebo
• b) pozemek zatížený právem stavby.

Je-li předmětem daně z nabytí nemovitých věcí nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která se nachází v územní působnosti více správců daně, je místně příslušným správcem daně místně příslušný správce daně z příjmů poplatníka.

Má-li plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pobočku nebo jinou organizační složku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně nebo záloh na ni a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady, je tato pobočka nebo jiná organizační složka plátcovou pokladnou. Místně příslušným správcem daně plátcovy pokladny je finanční úřad v místě plátcovy pokladny. Plátcova pokladna má stejná oprávnění a povinnosti jako plátce daně.

Vyhledávací činnost, postup k odstranění pochybností, daňovou kontrolu nebo jiný kontrolní postup při správě daní je příslušný provést kterýkoliv finanční úřad (§ 8 odst. 2 a § 10 odst. 4 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů).

Pro vybrané subjekty (§ 11 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů) je příslušným správcem daně Specializovaný finanční úřad.

Pro osobu povinnou k dani z přidané hodnoty, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj (§ 93a odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o DPH“)).

zpět na začátek

Otázka:

Kdy musím poprvé navštívit svého správce daně?

Odpověď:

Fyzické osobě, která má na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje, vzniká registrační povinnost k dani z příjmů fyzických osob ke dni, kdy započala vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, anebo ke dni, kdy přijala příjem ze samostatné činnosti. Lhůta pro podání přihlášky k registraci poplatníka k dani z příjmů fyzických osob činí 15 dnů ode dne, kdy nastala některá z uvedených rozhodných skutečností.

Fyzické osobě, která je daňovým nerezidentem (tj. fyzické osobě, která nemá bydliště na území České republiky a ani se zde obvykle nezdržuje; fyzické osobě, o které mezinárodní smlouvy stanoví, že má daňovou povinnost vztahující se jen na příjmy ze zdrojů na území České republiky; fyzické osobě, která se na území České republiky zdržuje pouze za účelem studia nebo léčení, i když se zde obvykle zdržuje), vzniká registrační povinnost k dani z příjmů fyzických osob ke dni, kdy na území České republiky započala vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo ke dni, kdy přijala příjem ze samostatné činnosti a tento příjem pochází ze zdrojů na území České republiky. Registrační povinnost jí vzniká i v případě, že jí na území České republiky vznikla stálá provozovna nebo v případě, že získala povolení nebo oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci. Lhůta pro podání přihlášky k registraci poplatníka k dani z příjmů fyzických osob činí i v případě daňového nerezidenta 15 dnů ode dne, kdy nastala některá z uvedených rozhodných skutečností. Povinnost podat přihlášku k registraci poplatníka k dani z příjmů fyzických osob nemá fyzická osoba, která přijímá pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, které jsou osvobozené od daně, nebo z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

Poplatník daně z příjmů právnických osob, který má na území České republiky své sídlo, má povinnost podat přihlášku k registraci poplatníka k dani z příjmů právnických osob do 15 dnů ode dne svého vzniku. Poplatník daně z příjmů právnických osob, který nemá sídlo na území České republiky, je povinen podat přihlášku k registraci poplatníka k dani z příjmů právnických osob do 15 dnů ode dne, kdy mu na území České republiky vznikne stálá provozovna, kdy započal na území České republiky vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, nebo kdy přijal příjmy ze zdrojů na území České republiky, nebo obdržel povolení nebo získal oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.

Veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek jsou povinni podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, kdy začnou vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, nebo začnou přijímat příjmy. Poplatník daně z příjmů právnických osob, který nemá sídlo na území České republiky, veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek nejsou povinni podat přihlášku k registraci, pokud přijímají pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, které jsou osvobozené od daně, nebo z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

Plátce daně z příjmů (fyzická i právnická osoba) je povinen podat přihlášku k registraci plátce daně z příjmů nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat úkony v souvislosti s jeho postavením plátce daně. Vznikla-li plátci daně z příjmů plátcova pokladna pro daň z příjmů, je plátce povinen za ni podat přihlášku k registraci, a to do 8 dnů od jejího vzniku. Při registraci plátcovy pokladny pro daň z příjmů plátce daně určí osobu, která je oprávněna jednat za tuto plátcovu pokladnu jeho jménem. Nový poplatník daně silniční je povinen podat přihlášku k registraci k dani silniční ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň podle § 10 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani silniční“). Vznik registrační povinnosti k DPH upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Dojde-li ke změně údajů, které je daňový subjekt povinen uvádět při registraci, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala, případně požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody. Oznámení změny je daňový subjekt povinen učinit na tiskopise „Oznámení o změně registračních údajů“. O zrušení registrace daňový subjekt žádá prostřednictvím tiskopisu „Žádost o zrušení registrace“. Registraci k energetickým daním podléhají plátci podle § 3 odstavce 1 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, část 45–47, kterým vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit
podle § 3 odstavce 2 stejného zákona.

zpět na začátek

Otázka:

Co dělat, když po lhůtě pro podání daňového tvrzení zjistíte, že jste udělal chybu ve svém daňovém přiznání a vyúčtování (§ 141 daňového řádu)?

Odpověď:

Zjistí-li daňový subjekt po lhůtě pro podání daňového tvrzení, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Daňový subjekt je oprávněn v uvedené lhůtě podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla stanovena v nesprávné výši; v tomto dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování nelze namítat vady postupu správce daně.

zpět na začátek

Otázka:

Jak platit daně?

Odpověď:

Podrobné informace (pokyny) o placení daní finančním úřadům jsou uveřejněny na internetu Finanční správy – sekce Daně – nabídka Placení daní -> Jak správně zaplatit daň. Podrobné informace (pokyny) o placení daní celním úřadům jsou uvedeny na internetu Celní správy ČR na úvodní stránce s označením „Jak správně zaplatit daň“.

zpět na začátek

Otázka:

Jaké důsledky má nesplnění některých povinností daňovým subjektem?

Odpověď:

Nepodá-li daňový subjekt daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, hlášení, vyúčtování, následné hlášení či dodatečné vyúčtování, nebo tak učiní po stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost zaplatit pokutu za opožděné tvrzení daně ve výši a za podmínek stanovených v § 250 daňového řádu.

Pokud daňový subjekt nepodá řádné nebo dodatečné daňové tvrzení ani na výzvu správce daně, je správce daně oprávněn vyměřit daň podle pomůcek (§ 145 daňového řádu).

Upozorňujeme, že nezaplatí-li daňový dlužník daň nebo zálohy na daň včas, je povinen platit z dlužné částky úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu. Podrobnější informace o daňových přiznáních, vyúčtováních a placení daní včetně příslušných daňových tiskopisů a čísel bankovních účtů pro jednotlivé daně si může poplatník (plátce) vyžádat u správce daně.

Upozornění:

Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen činit podání dle § 72 odst. 1 daňového řádu (přihláška k registraci, oznámení o změně registračních údajů, žádost o zrušení registrace, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení) pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu, tedy buď podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. V případě nesplnění této povinnosti u podání, která jsou uvedena v „Seznamu podání, na něž se hledí jako na podání bez vady, jsou-li učiněna jinak než elektronicky, ačkoli měla být učiněna elektronicky (dle § 74 odst. 4 daňového řádu)“, je daňový subjekt podle § 247a odst. 2 daňového řádu povinen uhradit pokutu ve výši 2 000 Kč.

zpět na začátek

Zákonné lhůty plnění daňových povinností v roce 2019

Plátci spotřebních daní, kterým podle zák. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“), vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni podat daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak.

Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu. Podle specifi ckých ustanovení zákona o spotřebních daních mohou podávat daňová přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně také právnické a fyzické osoby, mající postavení daňových poplatníků, které nakoupily nebo samy vyrobily a prokazatelně použily minerální oleje pro výrobu tepla (dále jen „topné oleje“), a vybrané minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu a pro provádění hospodaření v lese (dále jen „zelená nafta“), které nakoupily nebo samy vyrobily ostatní (technické) benziny a prokazatelně tyto benziny použily jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí a které použijí k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech minerální oleje, které samy vyrobily a označkovaly v daňovém skladu.

Spotřební daň (mimo spotřební daně z lihu) je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období a spotřební daň z lihu je splatná do 55. dne po skončení zdaňovacího období, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu. Plátci energetických daní, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni podat daňové přiznání a zaplatit příslušnou daň do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. Daňový subjekt, který je povinnou osobou podle § 19 zákona o ochraně ovzduší, je povinen do 31. ledna podat Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok. Pokuta z nedodaného objemu biopaliv je splatná do 30 dnů od doručení rozhodnutí o uložení pokuty z nedodaného objemu biopaliv.

Pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a pro vojenské orgány ozbrojených sil působících na území ČR na základě mezinárodní smlouvy platí pro plnění daňových povinností, případně odvodů a vrácení daně speciální úprava v jednotlivých daňových zákonech. Připomínáme rovněž povinnost elektronicky podat Souhrnné hlášení, pokud plátce nebo identifikovaná osoba uskutečnil/a dodání zboží, respektive přemístění obchodního majetku do jiného členského státu EU, a nebo pokud plátce či identifikovaná osoba poskytl/a službu s místem plnění v jiném členském státě, jak je upraveno v § 102 zákona o DPH.

Vracení daně plátcům v jiných členských státech, vracení daně v tuzemsku osobám registrovaným k dani v jiném členském státě nebo vracení daně zahraničním osobám povinným k dani, vracení daně osobám se zdravotním postižením je upraveno v příslušných ustanoveních dílu 11 zákona o DPH. Nabytím účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se novelizuje zákon o dani z přidané hodnoty, je založeno právo na tzv. skupinovou registraci plátců. Skupina se podle § 95a odst. 2 zákona o DPH stává plátcem od 1. ledna následujícího roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného roku.

S účinností od 1. 1. 2016 vzniká plátcům daně z přidané hodnoty zákonná povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení je speciální daňové tvrzení, které nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení. V souvislosti s režimem přenesení daňové povinnosti však kontrolní hlášení nahrazuje původně samostatný výpis z evidence pro účely DPH. Kontrolní hlášení bude podáváno pouze elektronicky, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Všechny osoby registrované ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa (tzv. MOSS) mají povinnost do 20 dnů po skončení zdaňovacího období (čtvrtletí) podat daňové přiznání, a to i v případě, že za příslušné zdaňovací období neposkytly žádné vybrané služby. Pojem vybraná služba je defi nován v § 110b písmena b) zákona o DPH. Daňové přiznání se podává výhradně přes aplikaci určenou pro tento zvláštní režim, která je přístupná přes daňový portál fi nanční správy. Registrované osoby do ní mohou vstoupit pouze po přidělení přístupu správcem daně, kterým je FÚ pro Jihomoravský kraj. Rovněž upozorňujeme poplatníky daně z příjmů právnických osob, že dále uvedené lhůty pro podání daňového přiznání a splatnosti daně a záloh na daň (přesáhla-li poslední známá daňová povinnost 30 000 Kč) se týkají pouze zdaňovacího období kalendářního roku podle § 21a písm. a) zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Poplatníci, jejichž zdaňovací období je rozdílné od kalendářního roku, si odvodí konkrétní termíny splatnosti záloh a podání daňového přiznání sami podle zásad stanovených zákonem o daních z příjmů. Úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být sraženy jako zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, odvede plátce daně nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž mu povinnost srazit zálohy vznikla. Důležité upozornění pro plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zaměstnávající daňové nerezidenty: podle ustanovení § 38j zákona o daních z příjmů vyplývá povinnost podávat Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti včetně příloh pouze elektronicky u plátců daně, u nichž je vybírána nebo srážena daň nebo záloha na daň z příjmů poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (tj. daňových nerezidentů), (termín pro podání tohoto vyúčtování je 20. března 2019).

Povinnost ze zákona o daních z příjmů podávat výše uvedené vyúčtování včetně příloh elektronicky nemá pouze plátce daně, který je fyzickou osobou, pokud počet poplatníků podle § 2 odst. 3, kterým vyplácí příjem ze závislé činnosti, v průběhu vykazovaného zdaňovacího období nepřesáhl 10 osob. Poznámka: Výše uvedená povinnost se nevztahuje na podání Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob. Zdaňovacím obdobím daně z hazardních her je kalendářní čtvrtletí (§ 6 zákona o dani z hazardních her). Provozovatelé hazardních her podávají daňové přiznání čtvrtletně a to do 25 dnů po uplynutí daného kalendářního čtvrtletí a v této lhůtě je splatná i daňová povinnost.

Daňové přiznání se podává výhradně formou datové zprávy podepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky Doporučujeme věnovat pozornost možnosti elektronicky podávat daňová přiznání či vyúčtování k vybraným daním (spotřební daně, energetické daně, vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti včetně příloh a vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně včetně dalších elektronických podání). Odkaz na aplikaci elektronické podání včetně souvisejících informací je umístěn na stránkách Finanční správy ČR, či na internetových stránkách Celní správy ČR