Urs Bucher: Češi i Švýcaři jsou velmi pracovití a jde jim o to, aby se věci dělaly pořádně

„Praha v podzimním slunci, to je něco úžasného. Už chápu, proč se jí přezdívá Zlaté město,“ říká a svůj nový post si pochvaluje i z pracovního hlediska. „Z mnoha rozhovorů, které jsem zatím vedl na různých ministerstvech, v prezidentské kanceláři a s místními úřady, jsem pochopil, že Česká republika je na mezinárodní scéně aktivním hráčem a že naše dvě země mají mnoho společného.“

Diplomatická kariéra vás zavedla do různých regionů světa, včetně Izraele, Japonska a Bruselu. Jak tyto zkušenosti formují váš postoj k vaší nové roli v České republice?

Je zřejmé, že všechny mé předchozí pozice byly v mnoha ohledech značně odlišné. Velmi si vážím toho, že díky své práci diplomata mohu na vlastní kůži zažívat tuto neuvěřitelnou rozmanitost a pomáhat budovat vztahy mezi Švýcarskem a jinými národy. O Praze se říká, že je to relativně klidné místo v tom nejlepším slova smyslu.

Moje předchozí mise byla v Izraeli, který leží v regionu zmítaném válkami, a o to více je potřeba docenit úspěch evropské integrace jakožto mírového projektu. Česká republika se velmi aktivně podílí na utváření a posilování Evropy, a tím pádem má zásluhu na tom, že se nám zde žije bezpečněji a lépe. Přesně to je také cílem Švýcarské konfederace, ačkoli naše země zvolila jinou cestu než členství v EU.

Mým hlavním úkolem v Praze nebude řešit problémy v na- šich bilaterálních vztazích, žádné totiž ani nevidím, ale dál vylepšovat to, co už teď funguje dobře, a naplno tak využívat potenciál našich vztahů, ať už politicky, ekonomicky či kulturně.

Švýcarsko je nedílnou součástí

Evropy Máte dlouholeté diplomatické zkušenosti z Bruselu. Jak se díváte na současný vztah Švýcarska a EU? Jaké dopady či synergie to má na působení vaší země v jednom z jejích členských států, v Česku?

I když nejsme členem EU, jsme velmi evropskou zemí: nacházíme se v srdci Evropy, máme regiony, kde se mluví italsky, francouzsky a německy, a také ctíme naše společné základní hodnoty. Švýcarsko je s více než jednou miliardou eur denně čtvrtým největším obchodním partnerem EU a 17,5 procenta lidí, kteří u nás žijí, má unijní pas.

Naše faktická integrace v Evropě je tak v mnoha ohledech hlubší než integrace některých členských států. Bilaterální dohody Švýcarska s EU představují nesmírně cenný právní základ pro naše vztahy, ať už jde o obchod, volný pohyb osob, vědeckou spolupráci nebo díky našemu statusu země přidružené k Schengenu dokonce i o spolupráci v oblasti bezpečnosti a migrace.

Probíhají jednání s cílem tyto dohody modernizovat a zahrnout do nich nové oblasti, jako je například energetika či zdraví. Poslední etapa je u každého vyjednávání tou nejtěžší, ale jsem přesvědčen, že to dotáhneme do úspěšného konce a že výsledkem bude situace, která bude výhodná pro obě strany. Naše bilaterální vztahy s Českem by tak dostaly rámec, v němž by se mohly rozvíjet za ještě lepších podmínek.

Diplomatická velmoc

Švýcarsko je známé aktivní rolí v mezinárodním společenství, pokud jde o budování míru a diplomacii. Jakou má podle vás odpovědnost při řešení současných globálních výzev, jako jsou bezpečnostní situace či změna klimatu?

Nechci, aby to vyznělo jako chlubení, ale v multilaterální diplomacii hraje naše země opravdu důležitou roli – někteří ji dokonce považují za diplomatickou supervelmoc. V Ženevě sídlí 40 mezinárodních organizací a 461 nevládních organizací a je také neoficiálním hlavním městem mezinárodního humanitárního práva.

V zákulisí Švýcarsko funguje jako prostředník v řadě konfliktů a tato jeho role čestného zprostředkovatele je všeobecně přijímána. V současné době je členem Rady bezpečnosti OSN a v této roli je velmi aktivní při prosazování míru a řešení globálních problémů, jako je změna klimatu či klimatická bezpečnost. A samozřejmě se snažíme i v zájmu ostatních udržovat pořádek také na vlastním dvorku.

Jeden příklad za všechny: velké evropské řeky Rýn, Rhôna a Inn, které pramení ve švýcarských horách, opouštějí naše území tak čisté, že mají téměř kvalitu pitné vody, a to navzdory naší hustotě osídlení a vysokému stupni industrializace!

Budoucnost spolupráce? Biotechnologie či digitální transformace

Pokud jde o byznys, kde vidíte největší příležitosti pro posílení švýcarsko-českých obchodních vztahů?

Obě země vynikají v různých odvětvích. Švýcarsko je známé farmaceutickým průmyslem, přesným strojírenstvím a finančními službami, zatímco Česká republika je silná v automobilové výrobě, strojírenství a IT službách. Nejsnazší posílení vzájemného obchodu tedy tkví v podpoře partnerství v těchto odvětvích.

Česká republika si vedle samotné výroby získává stále větší věhlas i jako místo pro výzkum a vývoj. Některé švýcarské firmy již v této oblasti na českém území investovaly a samozřejmě i tyto investice přispějí k posílení našich obchodních vztahů.

Jaké hlavní cíle jste si vytyčil pro své působení v Česku? Máte nějaká témata, která jsou pro vás osobně důležitá a která byste chtěl prosazovat?

Osobně mám velká očekávání od naší budoucí spolupráce v oblasti biotechnologií, digitální transformace a udržitelných postupů. Naše velvyslanectví poskytuje maximální podporu pro propojování potenciálních partnerů v obou zemích a úzce spolupracuje i s naší obchodní komorou. Státní návštěva prezidenta Petra Pavla je pak jistě silným signálem, který dále podtrhuje vysokou vzájemnou atraktivitu našich zemí.

K prolomení ledů stačí úsměv

O Česku se někdy s nadsázkou říká, že je Švýcarskem střední Evropy. Myslíte, že v něčem toto přirovnání souhlasí?

Rozhodně. Naše země jsou rozlohou i počtem obyvatel srovnatelné a některé krajinné oblasti vypadají velmi podobně, a to nemluvím jen o Českém Švýcarsku. Naše národní povahy jsou si také v mnohém blízké. Češi i Švýcaři jsou velmi pracovití lidé, kterým jde o to, aby se věci dělaly pořádně. Díky kvalitě českého řemesla se tu cítím jako doma!

Také bych řekl, že máme podobný temperament: nejsme zrovna horkokrevní, spíše klidnější a zdrženlivější. Až by se na první pohled mohlo zdát, že pro nás není tak snadné komunikovat s ostatními lidmi. Ale pouhý úsměv někdy stačí k tomu, aby se prolomily ledy.

Převzato z Internetového portálu TRADE NEWS. Autor: Daniel Libertin