Převážně se zdržují v jižních státech kontinentální Ameriky a největší populace je v Texasu, Alabamě, Mississippi nebo Oklahomě. Od roku 1980, kdy byly evidovány v 17 státech, jsou ale nyní výskyty evidovány již ve 35 státech, např. i v Severní Dakotě nebo New Hamphire.
Prase divoké není ani v Severní ani Jižní Americe původní druh. Byl sem zavlečen již v 16. století cestovateli z Evropy. Jejich vysoká adaptabilita a schopnost reprodukce ale dlouhodobě představují velkou hrozbu pro zemědělství, životní prostředí i obyvatelstvo.
Je tak právem považováno za jeden z nejhorších invazivních druhů na planetě a rozsáhlá škála problémů spojených s divokými prasaty přesahuje jakýkoli jednotlivý ekonomický nebo environmentální zájem.
Podobně jako v ČR, která je v současné chvíli bez výskytu afrického moru prasat (AMP), i v USA se tato choroba nevyskytuje. Výskyt byl zaznamenán jen na Portoriku a dozorové orgány dělají vše pro to, aby se choroba na pevninu nepřenesla. Vzhledem k vysokému počtu divokých prasat by se případný výskyt AMP v této populaci mohl přenést na hospodářské chovy, což by mohlo vést ke katastrofálním důsledkům. Nejde ale jen o AMP, protože divoká prasata přenáší až 30 dalších chorob.
Kromě dopadů do živočišné produkce ale divočáci dokážou zdecimovat i úrodu kulturních plodin. V USA zaznamenávají největší ztráty u kukuřice (cca 60 mil. USD ročně), podzemnice olejné (40 mil. USD), pšenice (30 mil. USD), sóji a čiroku (25 mil. USD).
Federální ministerstvo zemědělství má již od roku 2018 plán na eradikaci populace divokých prasat, ale je zjevné, že dosavadní financování i zvolené metody ke kýženému výsledku nevedou (primárně jde o odstřely, odchyty do pastí a aktivní lov). Aktuálně se mezi administrativou, profesními organizacemi a farmáři vede intenzivní diskuse, jak současný stav zlepšit.