Ústecký kraj je rozmanitý region s rozvinutým průmyslem i krásnou přírodou

Když podle pověsti přivedl praotec Čech svůj lid na horu Říp, obdivoval údajně kraj mlékem a strdím oplývající. Dnes by spatřil významná průmyslová centra i různorodou přírodu rozprostírající se od tisícimetrových vrcholů Krušných hor po nejníže položený bod České republiky v Hřensku.

A právě rozmanitost zmiňuje při charakteristice Ústeckého kraje i Statistická ročenka ČSÚ z roku 2023, podle které se tento region vyznačuje značnou rozdílností z hlediska přírodních podmínek i hospodářské struktury nebo hustoty osídlení.

Ilustrační fotografie

Už od středověku byla pro Ústecký kraj důležitá těžba rud, ostatně Krušné hory získaly svůj název od staročeského slova krušec, tedy rudný kámen. Ve 20. století pak region významně ovlivnila těžba hnědého uhlí. S ní souvisí i rozvoj energetiky, protože v blízkosti povrchových dolů vznikly největší české uhelné elektrárny Prunéřov, Tušimice, Ledvice a Počerady. Z dalších surovin jsou v kraji důležitá ložiska sklářských a slévárenských písků nebo stavebního kamene.

Z průmyslových odvětví mají podle Statistické ročenky významné postavení už zmíněná energetika a těžba uhlí a také strojírenství či sklářství. Obecně se Ústecký kraj vyznačuje výraznou orientací hospodářství na oblasti těžkého průmyslu.

Klíčový chemický průmysl

Významně je v Ústeckém kraji zastoupen průmysl chemický. Ten reprezentuje v Litvínově sídlící rafinerie ORLEN Unipetrol RPA, která má podle údajů na svých webových stránkách celkovou kapacitu zpracování ropy 5,4 milionu tun ročně. Hlavní výrobní program firmy tvoří automobilové benziny, motorová nafta a LPG. Kromě toho jsou zásadními výrobky rafinerie topné oleje, asfalty nebo olejové hydrogenáty sloužící k produkci mazacích olejů.

Přímo v krajském městě Ústí nad Labem se nachází chemička Spolchemie zaměřená na výrobu epoxidových a alkydových pryskyřic, hydroxidů a chlorových derivátů či rozpouštědel. V Lovosicích sídlící firma Lovochemie je podle svých webových stránek největším producentem hnojiv v České republice a zaměřuje se hlavně na výrobu a prodej dusíkatých a vícesložkových hnojiv v pevné i kapalné formě nebo viskózových vláken. V Ústeckém kraji je také zastoupen papírenský průmysl, který reprezentuje firma Mondi Štětí, nebo průmysl stavebních hmot zastoupený cementárnou Holcim v Čížkovicích na Litoměřicku.

Strategická poloha u hranic

Právě průmyslové základy jako jednu z výhod regionu zmiňuje ředitelka Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje Martina Francírková. „Kraj má dlouholetou průmyslovou historii, což vytváří solidní infrastrukturu a know-how v oblastech, jako jsou strojírenství, chemie, sklářství a energetika. Tato průmyslová základna může být atraktivní pro podniky hledající možnosti rozšíření výroby nebo investice do nových technologií,“ upřesňuje.

Ilustrační fotografie

Jak dodává, k dalším výhodám regionu patří strategická poloha blízko hranic s Německem a také příroda a historická města, což může být atraktivní pro firmy zaměřené na cestovní ruch, outdoorové aktivity nebo ekoturismus. „Celkově lze říci, že Ústecký kraj nabízí podnikatelům různorodé příležitosti v průmyslu, technologiích, turismu a dalších odvětvích, a to díky své strategické poloze, průmyslovému dědictví a kráse kraje,“ shrnuje ředitelka Francírková.

Žatecko voní chmelem

Kromě průmyslu je pro Ústecký kraj charakteristické i pěstování ovoce, vinařství a pivovarnictví. Ovocnářstvím je proslulé hlavně Polabí a Poohří, kterým se přezdívá Zahrada Čech. Pěstování vína je typické pro Litoměřicko a nově i Mostecko, kde vinná réva roste na pozemcích zrekultivovaných po těžbě hnědého uhlí. Žatecko je světoznámé díky pěstování chmele, a právě žatecký chmel využívá při vaření piva Biskupský pivovar U svatého Štěpána, který se nachází v Diecézním domě kardinála Trochty v Litoměřicích.

Ten navazuje na tradici pivovarnictví v církevních objektech, jež sahá až do desátého století, kdy se datuje první písemná zpráva o klášterním pivovaru v Čechách. Vedle žateckého chmele používají U svatého Štěpána i místní litoměřickou vodu a slad z humnové sladovny Ferdinand. Pivovar, jehož srdce tvoří měděná varna, je propojen s restaurací, ve které si každý může na stole natočit ze samovýčepu svoji třetinku či půllitr piva.

Transformace uhelného regionu

Také Ústecký kraj se musí popasovat s některými problémy. „Asi jako v každém kraji České republiky se náš region aktuálně potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly s určitými dovednostmi nebo v určitých odvětvích, mezi které patří klasické řemeslné nebo chemické obory,“ říká Martina Francírková.

Ilustrační fotografie

Dalším tématem, které se dotýká Ústeckého kraje, je transformace uhelných lokalit. Region tak nyní hledá nové možnosti diverzifikace ekonomiky, aby nebyl příliš závislý na tradičních průmyslových odvětvích. „V této souvislosti se připravují projekty a programy zahrnující poskytování vzdělávacích a odborných příprav, díky kterým by se lidé mohli přesunout do nových odvětví a získat potřebné dovednosti pro pracovní trh budoucnosti,“ vysvětluje ředitelka Francírková.

Inovační centrum pomáhá startupům

Severočeský region se rovněž snaží podporovat inovace a výzkum prostřednictvím investic do vzdělávání, podpory startupů a spolupráce s místními univerzitami a výzkumnými institucemi. Důležitou roli v tom sehrává Inovační centrum Ústeckého kraje, na jehož založení se podílela Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje spolu s místním hejtmanstvím a Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

„Centrum pomáhá firmám nastartovat jejich podnikatelský sen i růst za hranice kraje, propojuje partnery ze světa podnikání, výzkumu a vzdělávání a posiluje atraktivitu regionu pro investory s vysokou přidanou hodnotou,“ doplňuje Martina Francírková. Ke službám Inovačního centra patří například podnikatelský inkubátor, digitální dílna nebo nabídka sdílených kanceláří. Zařízení rovněž poskytuje odborné poradenství, vzdělávání či školení.

Kancelář plná lidí, Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie

Podnikatelům, a nejen těm začínajícím, pomáhá i Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje. Ta sdružuje sedm okresních hospodářských komor, a to v Děčíně, Chomutově, Litoměřicích, Lounech, Mostě, Teplicích a Ústí nad Labem. Jejich prostřednictvím eviduje skoro sedm set podnikatelských subjektů a reprezentuje zhruba 80 % zaměstnanců ze soukromého sektoru v kraji. Okresní hospodářské komory nabízejí svým členům služby, jako jsou poradenství, školení nebo informační servis. Zajišťují také vzdělávací a podnikatelské veletrhy a úzce spolupracují s místními firmami a školami při podpoře odborného vzdělávání a pracovního trhu.

Krajská hospodářská komora se snaží řešit problematiku přesahující hranice jednotlivých okresů a pořádá fóra a kulaté stoly zaměřené na aktuální celokrajskou problematiku. Zapojuje se rovněž do evropských projektů na podporu podnikatelského prostředí.

Ústecký kraj těží z výhodné polohy i průmyslové tradice

Ústecký kraj patří mezi nejprůmyslovější regiony České republiky. Co je pro něj typické a jaké problémy řeší, přibližuje ředitelka tamní krajské hospodářské komory Martina Francírková.

Martin Brychta(MB): Jak byste charakterizovala Ústecký kraj, co byste na něm vyzdvihla?

Martina Francírková (MF): Ústecký kraj leží v blízkosti hranic s Německem, což mu poskytuje výhodnou geografickou polohu pro obchodní aktivity nejen v rámci České republiky, ale i s německými a dalšími partnery ze zemí Evropské unie. Další výhodou jsou průmyslové základy, které vytvářejí solidní infrastrukturu a know-how ve strojírenství, chemii, sklářství a energetice. Region nabízí také krásnou přírodu, jako jsou Krušné hory a historická města, což může být atraktivní pro firmy zaměřené na cestovní ruch, outdoorové aktivity nebo ekoturismus.


MB: Co podnikatele na severu Čech nejvíc trápí, s čím se musejí potýkat?

MF: Asi jako v každém kraji České republiky se náš region aktuálně potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly v určitých odvětvích nebo s některými dovednostmi, mezi které patří klasické řemeslné či chemické obory. Je třeba také investovat do dopravy nebo energetiky, aby se podniky mohly lépe rozvíjet a konkurovat na trhu.

Nejvíce se aktuálně firem v Ústeckém kraji stejně jako v Moravskoslezském a Karlovarském dotýká takzvaná transformace uhelných regionů. Kraj hledá možnosti diverzifikace ekonomiky, aby nebyl příliš závislý na tradičních průmyslových odvětvích. V této souvislosti se připravují projekty na poskytování vzdělávacích a odborných příprav, díky kterým by se lidé mohli přesunout do nových odvětví a získat dovednosti pro pracovní trh budoucnosti.

Ilustrační fotografie

MB: Jste ředitelkou krajské hospodářské komory, jak svým členům pomáháte?

MF: V rámci Ústeckého kraje hrají hlavní roli v přímé podpoře členů okresních hospodářských komor, kde jsou podnikatelé registrováni. Jejich prostřednictvím nabízíme služby jako poradenství, konzultace, školení a vzdělávání nebo informační servis. Okresní komory také zajišťují vzdělávací a podnikatelské veletrhy a úzce spolupracují s místními firmami a školami při řešení problematiky odborného vzdělávání a pracovního trhu.

Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje se snaží řešit věci přesahující hranice jednotlivých okresů. Pořádá fóra a kulaté stoly zaměřené na aktuální celokrajskou problematiku. Příkladem je již tradiční Chemické nebo Energetické fórum Ústeckého kraje nebo aktuálně příprava kulatého stolu zaměřeného na malé jaderné zdroje. Aktivně se zapojujeme i do evropských projektů zaměřených na podporu podnikatelského prostředí.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Martin Brychta

• Teritorium: Česká republika | Ústecký kraj

Doporučujeme