Úvod Inovační strategie České republiky 2019–2030



Přejít na obsah Inovační strategie České republiky 2019-2030

Východiska a struktura strategie
Autorský tým
Seznam zkratek

Motivace

Země, které se rozhodly podporovat vědu, výzkum a inovace jako klíčové národní priority, patří dnes mezi nejvíce prosperující. Mám na mysli například Švýcarsko, Finsko, Švédsko nebo Dánsko, které nám jsou geograficky i ekonomicky blízké a které se před časem rozhodly vydat na cestu masivní podpory inovací. Díky tomu dnes patří do absolutní světové špičky. Česká republika má k tomu všechny předpoklady. Disponujeme mimořádným znalostním potenciálem, jsme technologicky orientovanou zemí a splňujeme nejpřísnější ekonomická kritéria. Kdy jindy se pustit do takto odvážných změn než v době, kdy patříme mezi nejstabilnější ekonomiky v Evropě, kdy naše podniky dosahují rekordních výsledků a kdy naši vědci získávají ve světě stále větší respekt?

Vláda České republiky se proto rozhodla, že podpora vědy, výzkumu a inovací se nestane pouhou frází, ale zcela konkrétní aktivitou, která bude řízena ambicí zařadit se během dvanácti let mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti. Chceme-li si naši výkonnost v sílícím konkurenčním prostředí udržet, musíme mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby založené na znalostech. Cílem nesmí být generovat pouze objemy, ale hlavně přidanou hodnotu.

Východiska a struktura strategie

Málokterá země disponuje takovým množstvím strategických dokumentů jako Česká republika. Problém bohužel spočívá v tom, že se jimi nikdy příliš neřídila. Politická nechuť, neztotožnění se s cíli, resortismus, přílišná komplikovanost akčních plánů a nízká realizační schopnost těch, co za ně odpovídají, jsou hlavními důvody, proč naše vize zůstávají obvykle jen na papíře. Ve snaze neskončit stejně jsme proto k takto zásadní strategii přistoupili jinak.

Bez jakékoliv stranické ideologie jsme sestavili tým představitelů firemního prostředí, vědců, akademiků a klíčových osob z resortů a vládních agentur, který v prvé řadě identifikoval všechny rozpracované aktivity v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Cílem nebylo bourat nebo jenom měnit, ale v první fázi zkoncentrovat rozhodující a probíhající plány a činnosti s vazbou na inovace a následně je doplnit těmi, které prokazatelně chybí nebo se nerozvíjejí. Postupně jsme definovali devět strategických pilířů, které jsou vzájemně provázány a které jsou pro dosažení ambice zařadit se mezi inovační lídry Evropy rozhodující. To jsme od počátku konfrontovali s mezinárodním prostředím, požadavky na inovační výkonnost, a čerpali jsme ze strategií zemí, kterým se to podařilo a které nás inspirují.

Od počátku jsme se drželi toho, že strategie musí být nadčasová, nadresortní a apolitická. Musí se jednat o jednoduchý rámcový dokument, který bude mít legislativní oporu a současně náročné cíle, které odpovídají mezinárodním požadavkům řady tzv. inovačních Scoreboard. Vycházíme přitom ze tří nejvýznamnějších – Summary Innovation Index (SII), Global Innovation Index (GII) a Innovation Output Indicator (IOI). Podle SII je Česká republika v nejpočetnější skupině tzv. Moderate Innovators. Cílem je proto do r. 2025 dosáhnout umístění v kategorii tzv. Strong Innovators a do r. 2030 být ve vedoucí evropské skupině, tzv. Innovation Leaders. Čtrnáctá pozice v EU v hodnocení GII a třinácté místo dle kritérií IOI nás řadí do přesného průměru evropské osmadvacítky. Cílem je proto zařadit se do r. 2025 do první desítky a do r. 2030 do první sedmičky zemí EU, a to jak v rámci GII, tak IOI. Detailní analýzu plošného mezinárodního srovnání naší inovační výkonnosti jsme zařadili do přílohy, konkrétní východiska v jednotlivých pilířích jsme ponechali přímo v akčním plánu.

Strategie shrnuje v každém pilíři současný stav a obsahuje hlavní cíle a rámcové nástroje k jejich naplnění. Zcela zásadní pro budoucí úspěch strategie je způsob řízení a kontroly naplňování jejího obsahu. Na tom ostatně skončila většina národních strategických plánů v minulosti. Každý pilíř má proto institucionálního garanta, obvykle na úrovni ministerstva, a současně se rovnou stanovuje manažerská odpovědnost za naplňování cílů. Garant na základě strategie připravuje každoročně prováděcí akční plán všech změn a tento operativní souhrn cílů a prováděcích mechanismů se bude na měsíční bázi vyhodnocovat za účasti předsedy vlády a garantů jednotlivých oblastí na Radě pro výzkum, vývoj a inovace.

Děkuji spoluautorům, oponentům a všem, kteří po dobu několika měsíců neúnavně přinášeli nové myšlenky, porovnávali je se současným stavem a adaptovali cíle na legislativní prostředí. Cením si toho, že se podařilo vytvořit vyváženou strategii, na které se podíleli zástupci všech oblastí vědy a inovací. Díky tomu tak vůbec poprvé vznikl inovační koncept, který zastřešuje národní klíčové aktivity napříč resorty, stanovuje v nich rámcové cíle a řeší strategické nástroje pro jejich realizaci. Vytvořil se tím základ pro to, aby strategie přežila horizont volebního období a byla naplňována skutečně v dlouhodobém období.

Karel Havlíček, koordinátor autorského kolektivu

zpět na začátek

Spolupracovali:

Eva Zažímalová (Akademie věd ČR), Tomáš Zima (Univerzita Karlova), Karel Dobeš (Úřad vlády ČR), Michal Pěchouček (České vysoké učení technické), Marek Blažka (nezávislý konzultant), Vladimír Dlouhý (Hospodářská komora), Jiří Dostál (Univerzita Palackého Olomouc), Jiří Jirásek (Českomoravská záruční a rozvojová banka), Petr Konvalinka (Technologická agentura ČR), Jiří Kůs (Asociace nanotechnologického průmyslu), Lukáš Ferkl (České vysoké učení technické – UCEEB), Jiří František Potužník (Ministerstvo zahraničních věcí), Jan Řídký (Akademie věd ČR), Josef Středula (Českomoravská konfederace odborových svazů), Jiří Chýla (Fyzikální ústav AV ČR), Pavel Smutný (Česko-izraelská smíšená obchodní komora), Rut Bízková (Úřad vlády ČR), Bohuslav Čížek (Svaz průmyslu a dopravy), Tomáš Hamberger (ZŠ Teplice nad Metují), Jan Marek (Úřad vlády ČR), Přemysl Filip (Úřad vlády ČR).

zpět na začátek

Seznam zkratek

• AI – Artificial intelligence; Umělá inteligence
• AVČR – Akademie věd České republiky
• CDO – Chief Data Officer
• CEF – Connecting Europe Facility
• CIST – Český vědecko-technologický institut pro excelentní výzkum
• ČMZRB – Českomoravská záruční a rozvojová banka
• ČR – Česká republika
• DV – duševní vlastnictví
• EIF – Evropský investiční fond
• ESIF – Evropské strukturální a investiční fondy
• EU – Evropská unie
• GERD – Gross domestic expenditure on R&D
• GII – Global Innovation Index
• GŘ – generální ředitelství
• HDP – Hrubý domácí produkt
• HK – Hospodářská komora České republiky
• ICT – Informační a komunikační technologie
• IOI – Innovation Output Indicator
• IoT – Internet of Things; Internet věcí
• IT – Informační technologie
• Metodika M2017+ – Metodika hodnocení výzkumných organizací a programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací schválená usnesením vlády ze dne 8. 2. 2017 č. 107
• MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj
• MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu
• MSP – Malé a střední podniky
• MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
• MV – Ministerstvo vnitra
• MZE – Ministerstvo zemědělství
• MZV – Ministerstvo zahraničních věcí
• NDIC – Národní dopravní informační centrum
• NÚV – Národní ústav pro vzdělávání
• OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
• OP – VaVpI Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
• PPS – Purchasing Power Standards
• RIS3 – Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR
• RVIS – Rada vlády pro informační společnost
• RVP – Rámcový vzdělávací program
• RVVI – Rada pro výzkum, vývoj a inovace
• SFDI – Státní fond dopravní infrastruktury
• SII – Summary Innovation Index
• SŠ – střední škola
• STEM – Science, Technology, Engineering and Mathematics
• TAČR – Technologická agentura České republiky
• ÚV ČR – Úřad vlády České republiky
• VaV – výzkum a vývoj
• VO – výzkumná organizace
• VŠ – vysoká škola
• VVI – věda, výzkum a inovace
• ZŠ – základní škola

zpět na začátek