Uzbekistán usiluje o digitalizaci a modernizaci zdravotnictví

Dále schvaluje akční plán implementace digitálních řešení v oblasti zdravotnických služeb do roku 2025. Mezi ně patří mimo jiné zavedení systému elektronických předpisů na léky.

Pomocí nového systému bude organizováno úhradové schéma – úhrada části nákladů na léky s cílem zajistit jejich dostupnost pro obyvatelstvo. Zároveň země zkouší pilotní projekt zavádění státního zdravotního pojištění a řadu dalších novinek, jimiž se inspirovala v zahraničí.

Je nutné podotknout, že zdravotnictví v Uzbekistánu ani zdaleka nefunguje tak, jak jsme zvyklí v Evropě. Modernizace a digitalizace zdravotnického systému je pro zemi, kde žije více než 36 milionů obyvatel a populace neustále narůstá, velkou výzvou a zároveň nutností.

ExportMag.cz: V Německu zaujala hra pro nevidomé, ti se podílejí i na jejím vývoji

V roce 2023 se výdaje ze státního rozpočtu na zdravotní systém zvýšily ve srovnání s rokem 2022 o 5 % (z 2,4 mld. USD na 2,27 mld. USD) a činily 2,7 % HDP. Z toho bylo konkrétně na digitalizaci lékařského sektoru za poslední dva roky vyčleněno kolem 7,5 mil. USD, ale jak nedávno přiznal prezident Uzbekistánu: „výsledek není zatím takový, jak se očekávalo“. Tato situace by se měla v příštích letech výrazně zlepšovat.

Slabá místa zdravotního systému

Okresní, krajské a republikové organizace v Uzbekistánu využívají cca 10 informačních systémů, ne všechny jsou však vzájemně propojeny. Dvě třetiny času tak lékař stráví vyplňováním zpráv kvůli chybějící digitalizaci primární péče. Zároveň jsou nadměrně předepisovány léky, k čemuž dochází z důvodu absence vývojového diagramu lékařů pro přesnou diagnostiku a léčbu pacientů a zastaralosti některých protokolů. To navíc dává prostor pro vznik černého trhu s některými preparáty.

Na základě návrhů zahraničních expertů a konzultantů, které by měly přispět k rozvoji sektoru, realizaci reforem a digitalizaci vzniká pod Ministerstvem zdravotnictví Uzbekistánu projektová kancelář „Centrum zdravotnických projektů“. Projektová kancelář bude měsíčně předkládat administrativě prezidenta Uzbekistánu informace o postupu zlepšování systému zdravotnictví a o faktorech bránících realizaci reforem. V první etapě bude zodpovědná za:

• plné zavedení systému státního zdravotního pojištění a balíčku státem garantovaných bezplatných lékařských služeb a léků;
• zlepšení systému kontroly kvality a bezpečnosti zdravotnických služeb;
• vytvoření systému léčebné rehabilitace pro pacienty po infarktu, cévní mozkové příhodě, pro pacienty s onemocněním pohybového aparátu po úrazech a operacích;
• zvýšení účinnosti a transparentnosti veřejných zakázek, reformu farmaceutického sektoru;
• aktualizaci hygienických norem a předpisů na základě moderních požadavků (v roce 2024 bude stávajících 40 hygienických pravidel, norem a hygienických norem zcela přepracováno a uvedeno do souladu s mezinárodními standardy);
• zavedení moderních metod řízení, vysokých standardů bezpečnosti a kvality lékařské péče, a provedení mezinárodní akreditace do činnosti republikových specializovaných vědeckých a praktických lékařských pracovišť chirurgie, kardiologie, endokrinologie, dermatovenerologie a kosmetologie, Národního dětského léčebného centra a Národního lékařského centra;
• rozvoj lidských zdrojů – zajištění placených stáží v multidisciplinárních lékařských organizacích pro studenty medicíny, otevření nových studijních oborů v oblasti zdravotnictví či studium lékařů v zahraničí.

Všechny tyto úkoly a zavádění reforem by měly probíhat ve spolupráci s mezinárodními partnery. Centrum bude zpracovávat návrhy zainteresovaných firem ze zahraničí s technologickými a inovačními řešeními k výše uvedeným úkolům a taktéž ke spuštění systémů „Elektronická klinika“, „Elektronická nemocnice“, „Elektronický lékařský záznam“ a výdeji léků na elektronický recept.

Příležitosti v „tradičních“ oblastech

Kromě příležitostí v oblasti digitalizace stojí za zmínku, že v Uzbekistánu jsou i nadále perspektivní „tradiční“ oblasti zdravotnictví, jako jsou dodávky léků, zařízení, lékařských přístrojů, zdravotnických potřeb apod. Například oblast dodávek léků nebo v ideálním případě lokalizace výroby v Uzbekistánu je aktuálně velmi diskutovaným tématem s většinou zahraničních partnerů.

Objem farmaceutického trhu v Uzbekistánu dosáhl v loňském roce hodnoty 2 miliard USD. Podíl místních produktů na tomto trhu však nepřesahuje 40–45 % a v hodnotovém vyjádření 20 %. Uzbekistán tak má zájem přilákat specialisty, výrobce, investory a každého, kdo pomůže ke zkvalitnění zdravotního systému země podle mezinárodních norem.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Taškentu (Uzbekistán). Autorky: Nikola Hrušková, ekonomická diplomatka, Kumušoj Abdurachmonova, ekonomická expertka.