English version
Navzdory velké poptávce firem však dosáhla zaměstnanost vězňů vrcholu. „Významnému navýšení brání vyčerpaný potenciál odsouzených s volným pohybem, kteří nepředstavují bezpečnostní riziko a lze je zaměstnat na pracovištích mimo věznice,“ řekla mluvčí Vězeňské správy ČR Petra Kučerová.
Dalšími omezujícími faktory jsou nedostatek vhodných prostor pro dílny uvnitř věznic a špatný zdravotní stav trestaných. Kvůli nízké nezaměstnanosti je zájem komerčních i nepodnikatelských subjektů v posledních letech velký. Například v srpnu pomohla dvacítka vězňů s přípravou závodu City Triathlon Karlovy Vary. „Do prestižní mezinárodní akce jsme je zapojili v rámci resocializace,“ uvedl Michal Včeliš z České triatlonové asociace. „Máme dohody se třemi stovkami firem, některé mají provozy přímo ve věznicích,“ doplnila Kučerová.
Většina odsouzených pracuje v takzvaných střediscích hospodářské činnosti Vězeňské služby, kde pomáhají v kuchyních, podílejí se na údržbě budov nebo vyrábějí nábytek či bižuterii.
Spolek Lighthouse, který poskytuje poradenství pro propuštěné, ale kritizuje nízké odměny vězňů. „Často pracují na zkrácené úvazky nebo za úkolové mzdy, které jim neumožňují dosáhnout ani na základní hrubou měsíční odměnu stanovenou na 5 500 korun měsíčně,“ uvedl šéf spolku Petr Schneedörfler.
Nepodmíněně odsouzení si loni v průměru vydělali před odečtením sociálního a zdravotního pojištění 4 345 korun. Zbylá částka nepokryje ani dluhy vězňů, jimiž je zatíženo 80 až 90 procent z nich. „Optimální by bylo, aby si mohli ušetřit na život po propuštění,“ podotkl Schneedörfler.
Od ledna se má základní odměna vězňů zvýšit na polovinu minimální mzdy, tedy asi na 6700 korun. Kvalifikovanější pracovníci by mohli mít nárok i na dvojnásobek. Změnu prosadilo ministerstvo spravedlnosti pod předchozím ministrem Janem Kněžínkem (ANO).
Převzato z webu E15.cz. Autor: Pavel Otto
