V inovacích za nejlepšími ztrácíme, změny má přinést nová národní politikau výzkum

Přestože různé světové žebříčky obsahují mnohé nedokonalosti, dávají nám zpětnou vazbu. European Innovation Scoreboard (EIS) sestavovaný Evropskou komisí zařadil v roce 2020 Českou republiku opět mezi mírné inovátory. Global Innovation Index (GII), který vydávají Cornell University, INSEAD a Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), přisuzuje ČR 24. příčku ze 131 hodnocených zemí vedených Švýcarskem. Oba žebříčky tak ukazují z dlouhodobého pohledu z české strany spíše stagnaci inovativnosti, ač oproti minulému roku došlo k mírnému zlepšení v umístění.

Podle EIS dosahuje Česká republika 84 % průměru EU, což je sice nepatrně lepší výsledek než za poslední roky, ale zřejmě jej ovlivňuje nezařazení Velké Británie. Navíc nás mnohé země přeskočily. Na inovační lídry, kam patří Švédsko, Finsko, Dánsko, Nizozemsko a Lucembursko, stále velmi ztrácíme. Dosažení jejich hodnoty indexu, který je na 140 % průměru EU, na který cílí loni přijatá Inovační strategie ČR 2030, bude vyžadovat mnoho změn.

Mezi největší nedostatky České republiky patří úroveň výdajů do rizikového kapitálu, obtíže se zahájením podnikání, nízká citovanost vědeckých publikací, menší množství patentů či podprůměrná úroveň digitalizace. Naopak můžeme stavět na zaměstnanosti v rychle rostoucích inovačních firmách, spolupráci malých a středních firem s dalšími subjekty, ekologické udržitelnosti nebo kreativních výstupech.

Nově přijatá Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR 2021+ je zastřešující strategický národní dokument pro rozvoj v následujících letech. Oproti spíše politicky motivované Inovační strategii ČR 2030 se nový dokument zaměřuje na pět strategických cílů. Mezi ně patří zlepšení systému řízení a financování celé oblasti, podmínek k výzkumné kariéře a rozvoji lidského potenciálu, kvality a mezinárodní excelence ve výzkumu, spolupráce výzkumné a aplikační sféry a rozvoj výzkumu, vývoje a inovací v podnikatelské a veřejné sféře. Celkově nový materiál reaguje na všechny hlavní nedostatky České republiky v této oblasti.

„Za Svaz průmyslu jsme rádi, že se podařily prosadit všechny naše priority. Dokument tak míří v opatřeních na podporu dlouhodobé spolupráce firem a výzkumných organizací, podporu inovativních podniků, digitální transformaci firem, podporu rozvoje a využití umělé inteligence či ochranu průmyslového vlastnictví a ustavení reprezentace podnikového výzkumu,“ říká člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR odpovědný za tuto oblast Eduard Palíšek. Otázkou podle něj je, zda se podaří naplnit systémová opatření. „Stát by měl v současné situaci zejména navýšit finanční prostředky na podporu aplikovaného výzkumu pro příští roky nebo stihnout schválit do voleb stěžejní novelu zákona o podpoře výzkumu, vývoje a novací,“ dodal Palíšek.

Převzato z časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (4Q/2020). Autor článku: Jan Proksch, manažer pro výzkum, vývoj a inovace.