English version
Řadí se ke špičce ve strojírenském a farmaceutickém průmyslu, automobilovém a zemědělsko‑potravinářském průmyslu, nábytkářství a robotice. Patří k předním tvůrcům designu a luxusních výrobků. Podle indexu lidského rozvoje je v Itálii vysoká životní úroveň a v žebříčku hodnotícím kvalitu života se řadí na 8. místo světa. Reálná mzda však za období 2010–2020 klesla o 8,3 % a 1,5 mil. zaměstnanců se pohybuje na hranici chudoby.
Roste obliba značky „Made in Italy“ zvláště po výhře fotbalového EURO, písňové Eurovize a zvolení zemí roku časopisem The Economist. Ostatně Italové jsou národem velmi hrdým na svou zemi. Itálie je zakládajícím členem EU, eurozóny, OECD, G20, jehož předsednictví se Itálie poprvé ujala v prvním pololetí 2021. Itálie vlastní třetí největší zásobu zlata na světě a je čtvrtým největším přispěvatelem do rozpočtu EU.
Itálie je šestým nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky. ČR je pro italský vývoz na 16. a pro dovoz na 14. místě. Objem bilaterálního obchodu setrvale roste a za rok 2021 dosáhl rekordního objemu 14,9 mld. eur. Italský trh je vysoce konkurenční a přesycený. Navíc zde panují značné rozdíly mezi regiony, zvláště mezi severem a jihem, což je třeba zohlednit při vstupu na italský trh.
ExportMag.cz: Exportní aliance? Staví vzorové chytré město, šíří slávu českého piva
Šanci na úspěch mají výrobky s vysokou přidanou hodnotou nebo s výjimečnými technickými parametry. Pro začátek je strategické využít služeb obchodních zástupců, kteří jsou znalí místních trhů a jsou napojeni na odběratele. Na obou stranách obchodní výměny jsou nejvýraznějším prvkem dopravní prostředky a automobilový průmysl.
Čím mohou Češi Italy ohromit?
Z ČR se vedle automobilů a motorových vozidel, jako jsou traktory, autobusy a jejich součásti a příslušenství, uplatní reaktory a kotle, stroje automatizovaného zpracování dat, tabákové výrobky, výrobky ze železa a oceli, plasty, optické přístroje, sklo, papír a papírenské výrobky a potravinářské produkty. Proto portál BusinessInfo.cz mezi perspektivní obory řadí infrastrukturu a dopravu.
V rámci Plánu obnovy půjde na infrastrukturu 96 mld. eur do přibližně 102 projektů. V řadě měst dojde k rozšíření či zřízení a revitalizaci tramvajových tratí. Italské železnice se kromě průběžné obměny vozového parku soustředí na posílení železničního spojení mezi Apeninským poloostrovem a ostatními částmi Evropy, na projekt vysokorychlostní nákladní přepravy a budování koridorů východ–západ. Příležitosti lze nalézt jak v budované infrastruktuře tratí, tak při dodávkách vozů či jejich součástí.
Dalším slibným odvětvím je obranný a kosmický průmysl. Itálie je jedním z významných hráčů na poli evropského obranného průmyslu a silným podporovatelem trendu směřujícího ke konsolidaci evropské politiky vyzbrojování. Aktivně podporuje mezinárodní obranně‑průmyslovou spolupráci, zejména v high‑tech sektorech, ale také v oblasti letectví, systémů řízení a velení, komunikačních a elektronických systémů a softwaru či avioniky.
Dlouhé řady mezinárodních kosmických projektů, které se realizují v Itálii a ve Francouzské Guyaně, se mohou účastnit technologické firmy, jejichž výrobní operace jsou certifikovány dle norem Evropské kosmické agentury (ESA). Příležitosti lze nalézt v oblasti subdodávek pro jednotlivé firmy či v oblasti softwaru.
Tím se dostáváme k ICT a digitalizaci. Vláda vyčlenila v rámci Plánu obnovy 40 mld. eur na digitální transformaci a rozvoj sítí 5G. Konkrétními cíli jsou digitalizace průmyslu se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a na rozvíjející se technologie, jako je umělá inteligence a blockchain, zvýšení volného oběhu dat, zlepšení propojení a sociálního začlenění, podpora rozvoje inteligentních měst. Příležitosti lze nalézt v oblastech softwaru, zavedených modelů provozu, aplikací či v logistické oblasti.
Souhrnná teritoriální informace pro Itálii
Vynechat samozřejmě nesmíme automobilový průmysl, a to s důrazem na čistou mobilitu. Italský stát i firmy investují do elektrické mobility a elektrifikace aut. Automobilka Stellantis vyčlenila 30 mld. eur, kterými chce do roku 2026 srovnat cenu elektromobilů na úroveň vozů se spalovacím motorem. Stát pak vyčlenil 23,78 mld. eur na transformaci současné distribuční sítě pohonných hmot. Prioritou je rozšíření sítě dobíjecích stanic dle Národního infrastrukturního plánu na dobíjení elektrických vozidel a jednotné platformy. Příležitosti lze nalézt ve výrobě, budování infrastruktury či softwaru. Zároveň se zvyšuje poptávka po zavedených a funkčních modelech provozu.
Za zmínku stojí i vodohospodářský sektor, protože Itálie hodlá modernizovat distribuční síť pitné vody, což může být zajímavé pro firmy specializující se na úpravu pitné vody, zpracování odpadních vod, výstavbu související infrastruktury, zpracování ekologických zátěží a škod. Zdravotnický a farmaceutický průmysl se pak zaměří na digitalizaci zdravotnictví a rozvoj telemedicíny i vývoj nových léčiv, vakcín a lékařských přístrojů.
Jak se prosadit?
Zmínili jsme, že italský trh je nasycený a šanci prosadit se má jen ten, kdo i ve vysoce konkurenčním prostředí přijde s bezkonkurenční nabídkou. Jak na to? Ředitel CzechTrade Itálie Marek Atanasčev radí, že nejdůležitějším aspektem je nastavit si mind set a přepnout se do více uvolněného módu. „České firmy musí přijmout realitu, že v Itálii jsou jiná pravidla hry, než která jsou běžná ve střední Evropě. Většina firem, se kterými spolupracujeme, je dobře etablovaná na trzích v tomto regionu a setkání s italskou obchodní kulturou bývá někdy silným nárazem.
Vnímání času a rytmus spolupráce bývá místy velice chaotický a závazky nejsou vždy splněny do písmene. Dalším důležitým faktorem je to, že vše trvá výrazně déle než v případě středoevropského prostoru, což kvůli geografické blízkosti není v první moment úplně patrné. Na druhou stranu od českých firem se často očekává okamžité splnění italského požadavku. Pro řadu osob tento způsob chování bývá frustrující a nejsou ochotny adaptovat se na lokální zvyklosti a raději odstoupí od již třeba rozběhnuté spolupráce.“
Obchodní jednání jsou podle Atanasčeva většinou velice vřelá v případě, že italská strana apriori spatřuje v nabídce smysl a příležitost – v opačném případě je velice těžké se k nim dostat. Je ale potřeba počítat s opakovanými návštěvami, jedna, byť sebeintenzivnější schůzka nestačí. Nedílnou součástí schůzek je i jejich neformální část probíhající zpravidla v restauraci. Úskalím se pak může stát certifikace výrobků, respektive jejich homologace pro italské účely.
„Ačkoliv se může zdát, že se na jednotném evropském trhu může jednat o formalitu, získání certifikace pro italské účely se může místy velmi protáhnout,“ upozorňuje ředitel české pobočky CzechTrade. S pomalejším vnímáním času z italské strany souvisí i poměrně dlouhá splatnost faktur a problémem může být i jazyk. Bez italštiny se při obchodních jednáních neobejdete.
„Silně doporučuji přijmout do firmy někoho s italštinou před zahájením spolupráce s italskou stranou. Přestože mohu s čistým svědomím říci, že se nám daří matchmaking mezi českými a italskými firmami, často spolupráce ztroskotá na lingvistické bariéře,“ varuje Marek Atanasčev. V každém případě spolupráci s Itálií doporučuje: „Především v dnešní době, kdy má Itálie poměrně zajímavou dynamiku díky balíčkům a bonusům na obnovu ekonomiky a prochází si obdobím transformace, by byla škoda toho nevyužít.“
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Daniel Mrázek
