English version
Část vod tak z Vysočiny stéká do Černého a část do Severního moře. Právě přírodní charakter dal tomuto regionu své jméno, většinu jeho území tvoří pahorkatiny Českomoravské vrchoviny. Svou rozlohou je podle dat ČSÚ Vysočina pátým největším krajem v ČR, co do počtu obyvatel je pak třetím nejméně lidnatým.
Rozptýlenost obcí je další charakteristikou tohoto regionu, podle statistiků má průměrná obec na Vysočině 731 obyvatel, což je nejméně ze všech krajů Česka. Jihlava je pak druhým nejmenším krajským městem v ČR po Karlových Varech.
Strojírenství má tradici
Z průmyslových odvětví je na Vysočině tradiční strojírenství a kovozpracující průmysl. V těchto oborech patří k největším firmám strojírny Žďas ve Žďáru nad Sázavou zaměřené na tvářecí stroje nebo hydraulické lisy. Na výrobu zemědělské techniky nebo výrobu součástí pro stavební stroje se specializuje pelhřimovský Agrostroj.
Důležitou roli hrají producenti automobilových komponent, kde dominuje jihlavský závod firmy Bosch, který patří k největším zaměstnavatelům v kraji. Firma začínala s výrobou dieselových vstřikovacích čerpadel, od loňského roku rozšířila svou produkci o oblast elektromobility.
Rovněž v Jihlavě sídlí společnost Automotive Lighting vyrábějící světlomety pro světoznámé automobilky. Karosářské a podvozkové díly a výfukové systémy pro automobilový průmysl dodává havlíčkobrodský závod Futaba Czech, v Humpolci sídlí továrna firmy Valeo zaměřená na kompresory pro klimatizační jednotky do osobních automobilů.
Kraj Vysočina podporuje vědu, výzkum a inovace. Inovační potenciál posílí novým systémovým projektem
Uzeniny i pudinky
Na Vysočině je významně zastoupený průmysl potravinářský. Ostatně region dal název trvanlivému salámu Vysočina, jehož výroba začala v roce 1967 v malé obci Hodice nedaleko Třeště na Jihlavsku. Masny v kraji fungují dodnes, ať už jde o Kostelecké uzeniny, nebo masozávod Krahulík v Krahulčí u Telče. Jedním z nejstarších potravinářských podniků na Vysočině je havlíčkobrodský Amylon, který nabízí širokou paletu výrobků od pudinků přes instantní knedlíky, těsto na pizzu až po prášek do pečiva.
Díky lesnatému charakteru kraje je v regionu významně zastoupen dřevozpracující průmysl, který reprezentuje například firma Kronospan vyrábějící interiérové a stavební desky ze dřeva nebo společnost Sapeli zaměřená na produkci dveří a zárubní.
Vysoká škola sází na praxi
Kraj Vysočina vznikl v roce 2000 a záhy se začaly ozývat hlasy, že by na jeho území měla působit vysoká škola. Jako první v roce 2003 začala fungovat v Třebíči Západomoravská vysoká škola, která však v roce 2019 ukončila svoji činnost. První veřejnou a dosud jedinou vysokou školou se sídlem v kraji je Vysoká škola polytechnická Jihlava, která se zaměřuje na profesně zaměřené studijní programy.
Polytechnika úzce spolupracuje s firmami v regionu a všichni její studenti musí absolvovat odbornou praxi. „V případě bakalářských programů se jedná minimálně o 14 týdnů odborné praxe, v případě navazujících magisterských programů jde o 12 týdnů,“ popisuje rektor Vysoké školy polytechnické Zdeněk Horák.
Jak dodává, po praxi studentů je ze strany firem obrovská poptávka, což je dáno hlavně nedostatkem kvalifikovaných lidí na trhu práce. „V oblasti technického vzdělávání máme na jednoho studenta přibližně 10 až 15 nabídek na uskutečnění praxe,“ doplňuje rektor.
Odborníci z firem se také podílejí na výuce a podniky s jihlavskou polytechnikou spolupracují na závěrečných pracích studentů či v rámci grantových projektů. „Spolupráce s praxí je pro nás příležitostí získat zpětnou vazbu o tom, jak kvalitní jsou naši studenti a studentky a jestli učíme aktuální témata, která jsou užitečná pro průmysl a aplikační sféru,“ vyzdvihuje Horák.
Vysoká škola polytechnická rovněž spolupracuje s okresními hospodářskými komorami i s vysočinskou Krajskou hospodářskou komorou. Primárně se jedná o akce typu školení nebo propagace a o spolupráci s průmyslem.
Třebíčsko se těší na nový jaderný blok
Velkým tématem v regionu je připravovaná výstavba pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany, která podnikatelské prostředí nejen v Kraji Vysočina zásadně ovlivní. Stavba reaktoru by měla podle plánů začít kolem roku 2030, nicméně už nyní je potřeba připravit okolní infrastrukturu.
„Řeší se cesty pro dopravu nadrozměrných komponentů. Jsou to miliardové investice do obchvatů, mostů, rekonstrukcí silnic, aby přeprava reaktorové nádoby, parogenerátorů a dalších dílů proběhla včas a bezpečně,“ říká předseda sdružení Energetické Třebíčsko Vítězslav Jonáš.
V dostavbě Dukovan vidí velký impulz pro rozvoj regionu. „Určitě to je obrovská příležitost pro firmy, které budou zajišťovat dodávky pro nové jaderné bloky, ale také pro podniky a živnostníky, kteří budou poskytovat různé služby. Obce v blízkém regionu navíc můžou těžit ze spotřebního koše dobře placených pracovníků výstavby,“ vypočítává Jonáš.
Průmyslu na Vysočině dominuje strojírenství
Ve středověku bylo bohatstvím Vysočiny stříbro, dnes je to čisté životní prostředí a strategická poloha uprostřed republiky. Jak se na Vysočině podniká a co je pro tento region důležité, přibližuje ředitelka Krajské hospodářské komory Kraje Vysočina Petra Poláková.
Martin Brychta (MB): Popište podnikání na Vysočině, čím je tento kraj charakteristický?
Petra Poláková (PP): Z průmyslových odvětví na Vysočině dominuje tradiční kovozpracující a strojírenský průmysl. Velký význam zde má také průmysl automobilový, zejména výrobci automobilových komponent. Oproti ČR jako celku je na Vysočině nadprůměrně zastoupen průmysl potravinářský a dřevozpracující. Kraj protíná prakticky jeho středem dálnice D1, která zajišťuje napojení na pražskou a brněnskou aglomeraci a přispívá k podnikatelské atraktivitě regionu Vysočiny. V současné době se velká pozornost věnuje připravované výstavbě pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany, která jako největší investice v novodobých dějinách Česka podnikatelské prostředí v Kraji Vysočina hodně ovlivní.
MB: Na co podnikatelé ve vašem regionu narážejí, jaké problémy je trápí?
PP: Myslím, že podnikatelé v našem kraji se trápí se stejnými problémy, které řeší podnikatelé i ve zbytku republiky – nedostatek lidských zdrojů, nadbytečná byrokracie, a rovněž ceny a dostupnost energií.
MB: Jaké služby poskytuje krajská komora svým členům, jak podnikatelům na Vysočině pomáháte?
PP: Krajská hospodářská komora Kraje Vysočina je spolek okresních komor v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Pelhřimově, Třebíči a Žďáře nad Sázavou. Máme tedy zastoupení po celém Kraji Vysočina – v současné chvíli sdružujeme více než pět set členů.
Škála poskytovaných služeb je díky okresním komorám rozsáhlá. Na krajské úrovni řešíme především projektové záležitosti – v současné době realizujeme Poradenská centra pro podporu podnikání na Vysočině, která se v letošním roce zaměřují na HR management. Dále je to projekt Efektivní cesta k prvnímu zaměstnání na Vysočině, jenž je zaměřen na žáky posledních ročníků středních odborných škol, a začínáme s realizací projektu Digitální vzdělávání na Vysočině, kde jsou cílovou skupinou zaměstnanci členských firem.
Jednotlivé okresní komory svým členům poskytují informační servis, vydávají informační zpravodaje, zajišťují školení a semináře, pořádají různé akce – inspirativní debaty, diskuzní setkání, kulaté stoly atd. Na úrovni okresních komor probíhá komunikace s místními samosprávami a spolupráce se vzdělávacími institucemi.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Martin Brychta
