English version
„Především doporučuji nepodcenit právní a účetní aspekty vstupu na rumunský trh. Vždy je dobré být připraven, a v Rumunsku to platí dvojnásob,“ říká mimo jiné v rozhovoru pro BusinessInfo Kryštof Rygl, ředitel zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Rumunsku.
Obsah videa
Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.
- 00:45 – Současný stav a perspektiva dalšího vývoje rumunské ekonomiky
- 05:55 – Podmínky pro podnikání v zemi
- 07:42 – Národní investiční a ekonomický plán obnovy 2020: Příležitosti pro exportéry
- 10:00 – Perspektivní obory pro vývozce obecně
- 11:30 – Nezbytné podmínky pro úspěch na rumunském trhu
- 16:10 – Nejdůležitější exportní akce v roce
To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo
Rumunská ekonomika by měla po loňském propadu opět růst, ovlivňovat jej ale stále bude pandemie koronaviru. Země po dobu pandemie drželo konstatně přísná opatření a celkem brzy v zemi začalo očkování obyvatel. Velmi rychle se však trend zastavil a populace žijící mimo velká města zůstala z velké části nenaočkovaná.
Nyní jsou opatření nasměrovaná právě proti neočkovaným, aby je vláda motivovala. Země je regionálně rozdílná a v některých oblastech je proočkovanost opravdu velmi nízká. Rumunsko je výrazně orientované na průmyslovou výrobu, tudíž odstavení provozu kvůli pandemii může mít velký dopad na stav ekonomiky a prosperitu země. Zahraniční investory může odradit určitá nedisciplinovanost obyvatel.
Možnosti pro exportéry
Rumunsko má velký potenciál pro podnikání. Je zde mnoho mladých a vzdělaných lidí v technických oborech a velká část populace je velmi dobře jazykově vybavená. Navíc ve srovnání se státy dál na západ je v zemi nižší průměrná mzda atd. I to jsou důvody, proč třeba řada nadnárodních firem přesouvá na tamní trh své kapacity.
V létě roku 2020 rumunská vláda představila Národní investiční a ekomický plán obnovy, jehož cílem je modernizace státu. Do rumunska půjde z Evropské unie až 29 mld euro. Velká část plánu obnovy je zacílena na infrastrukturu, což je dlouhodobě palčivé téma. Dalšími oblastmi jsou například zelená ekonomika a digitalizace zdravotnictví a státní správy.
Právě zde je velký prostor pro české exportéry. V rámci akcí plánovaných v příštím roce bude zahraniční kancelář agentury CzechTrade spolupracovat se zastupitelským úřadem v Bukurešti a budou se účastnit veletrhů, které reflektují nové možnosti v Rumunsku.
Velké možnosti představují témata jako technologie do infrastruktury, elektomobilita, ukládání energie, dopravní řešení ve velkých městech, snižování emisí, elektrické sítě či vodohospodářství. Agentura CzechTrade se bude společnostem orientujícím se v těchto oborech snažit zpřístupnit nové příležitosti v Rumunsku.
Podmínky pro úspěch na rumunském trhu
Rumunsko je otevřená ekonomika a je zde velká konkurence. V konzervativních oborech je třeba věnovač čas, péči a určitou investici do etabování se na trhu. Přestože v zemi přežívá sentiment vůči českým či československým společnostem, není vhodné se na to spoléhat.
„Především doporučuji nepodcenit právní a účetní aspekty vstupu na rumunský trh. Vždy je dobré být připraven, než překvapen, a v Rumunsku to platí dvojnásob,“ říká Kryštof Rygl.
Mnoho českých společností zabývající se moderními technologiemi v Rumunsku již působí, řada z nich místo veletrhů navštěvuje digitální konference nebo se dostávají do společností přes zahraniční reference.
Podle Kryštofa Rygla je dobré konzultovat vstup na trh s místními právními a účetními agenturami. Podnikání a zakládání pobočky se od toho v České republice výrazně neliší.
V agentuře CzechTrade se nejčastěji setkávají se dvěma typy firem. Prvím z ních je firma, která chce dodávat do Rumunska jako subdodavatel, a tudíž nemá ambici zakládat pobočku. Pro ni agentura nabízí vyhledávání obchodních partnerů na základě přesné specifikace. Otvírají tak firmě dveře na rumunský trh a zároveň snižují riziko neúspěchu v prvních krocích.
Druhým typem jsou firmy, které mají zájem o založení pobočky. Těm CzechTrade nabízí komplexnější služby a analýzy trhu. Obecně ale platí, že paleta služeb je široká a ke každé společnosti CzechTrade přistupuje individuálně, aby maximalizoval její úspěch.
Přepis rozhovoru Martina Ziky s Kryštofem Ryglem
Martin Zika: Ve studiu je se mnou Kryštof Rygl, ředitel zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Rumunsku. Budeme si povídat o podmínkách pro podnikání v téhle zemi a také o obchodních příležitostech pro exportéry. Pane Rygle, dobrý den.
Kryštof Rygl: Dobrý den, děkuji za pozvání.
MZ: Začněme ekonomickou situací v Rumunsku. Podle projekce světové banky by ekonomika měla po loňském propadu letos opět růst, a to poměrně zajímavým tempem. Z vašeho pohledu, znamená to tedy, že ekonomicky je na tom Rumunsko dobře?
KR: To je těžké takhle říct, protože všechny země, který zažily nějaký propad během pandemie covidu, tak teď začaly dramaticky růst. Rumunsko má poloviční HDP než Česká republika. Zároveň ale má dvakrát tolik obyvatel. Běžně v ekonomice, když máte nízká čísla, tak se vždycky dynamičtěji roste. Ty predikce se samozřejmě liší, liší se kvartálně, protože jsme v období, kdy se ekonomika otvírá, zavírá a přicházejí další vlny. V Rumunsku je to teď aktuální téma. To znamená, že ta čísla se můžou ještě měnit. Nicméně obecně můžu říct, že rumunská ekonomika, z těch evropských ekonomik, roste rychlejším tempem.
MZ: Co jsem viděl, pokud jde o nějaký střednědobý horizont, tak ty projekce jsou poměrně optimistické. Měl by se pohybovat zhruba kolem čtyř procent růstu. Nicméně, když bychom se bavili o spíše slabších nebo rizikových stránkách, tak jsem zaznamenal, že rumunská populace je zatím málo proočkovaná. Jak to vnímáte? Jak pandemická situace může z vašeho pohledu dlouhodobě ovlivnit ekonomický vývoj?
KR: Jedna věc je ta pandemická situace. Druhá věc jsou ty strukturální otázky, se kterými Rumunsko bojuje dlouhodobě. Pokud se podíváme na tu pandemickou situaci, tak tam v podstatě Rumunsko bylo dlouho relativním, neřekl bych premiantem, jak je u nás populární, ale bylo na tom velmi dobře, protože oni ta opatření drželi konstantně relativně přísné. Já si pamatuji, že třeba v dubnu nebo na jaře v podstatě po osmé hodině večerní nebylo možné někam vyjít. Všechno bylo zavřené atd.
Celkem úspěšně tam najelo očkování. Myslím si, že v okamžiku, kdy v České republice jsme teprve začínali, tak v Rumunsku už relativně hodně obyvatel se nechalo očkovat. Nicméně ten trend se velmi rychle zastavil. V podstatě nejdynamičtěji na to reagovali právě obyvatelé velkých měst, třeba Bukurešti, Temešváru atd. Zbytek populace zůstal neproočkován. To je něco, čím teď Rumunsko relativně trpí. Aktuálně v těchto dnech je v Rumunsku lockdown, který míří právě na ty neočkované. Snaží se nějakým způsobem znevýhodnit a motivovat je, aby to očkování podstoupili.
MZ: Míra proočkovanosti je tam opravdu velmi nízká. Dá se říct, čím to je způsobené?
KR: Těch důvodů je určitě několik. Jeden z těch takových úsměvných je ten, že Rumuni jsou obecně velice podezřívaví. Projevuje se to tedy i v obchodě. V podstatě nedůvěřují vládě, že by měli zájem na nějakém jejím prospěchu, proto jsou relativně skeptičtí. Bohužel Rumunsko je taky země regionálně dosti rozdílná. Jsou tam odlehlé oblasti, kterým se třeba historicky vláda příliš nevěnovala. Tam ta proočkovanost je opravdu malá. Neumím si úplně představit, že by se to mělo dramaticky nějak měnit, protože by to vyžadovalo určité zásahy z oblasti zdravotnictví. To znamená, že by musela být nějaká mobilní očkovací centra atd. Plus tedy celé by to muselé být podpořeno nějakou kampaní. Nemyslím si, že by se ten trend nějak dramaticky měl měnit.
MZ: V té projekci světové banky, o které jste mluvil, je to označováno za jeden z problematických bodů z hlediska budoucího oživení. Jak konkrétně to negativně podle vás může ekonomiku ovlivnit?
KR: Tak ekonomiku to může ovlivnit z mnoha ohledů. Jeden je samozřejmě ten, že Rumunsko je stále relativně orientováno na průmyslovou výrobu. V okamžiku, kdy budete muset kvůli covidu odstavit závod, výrobu, tak to může mít opravdu zásadní dopad na ta čísla a prosperitu země. Druhá věc je, že zahraniční investoři se mohou podívat na nějakou určitou nedisciplinovanost právě toho obyvatelstva. Může to ovlivnit jejich názor, jestli do té země mají vstoupit, případně tam rozvíjet své aktivity.
MZ: Na druhu stranu je tam určitě spousta pozitivních věcí a příležitostí. Například podle rumunské společnosti Deloitte má Rumunsko potenciál stát se evropským outsourcingovým centrem. Může třeba i sehrát významnou roli vůči partnerům ze západní Evropy tady. Jak se tedy podle vás v Rumunsku podniká? Jaké jsou tam podmínky pro podnikání obecně?
KR: Tak já možná bych se vyjádřil k té první části té otázky, protože to je určitě zajímavé téma. Člověk si hned všimne, že v Rumunsku je spousta mladých a velmi vzdělaných lidí. Je to odkaz nějakého socialismu, v této míře pozitivní, kdy spousta lidí je zde velmi vzdělaná právě v technických oborech. Druhotně potom je obrovská výhoda v jazykové vybavenosti, kdy většina populace mluví nějakého historického důvodu velmi dobře anglicky, potažmo dalšími jazyky.
To jsou důvody, proč pro spoustu nadnárodních společností je atraktivní na rumunském trhu působit a přesouvat tam své kapacity. Tedy kromě toho, že v Rumunsku je stále nižší průměrná mzda i v těchto kvalifikovaných profesích, než je tomu třeba právě v zemích střední Evropy. To znamená, z tohoto hlediska je určitě Rumunsko velice atraktivní. Myslím si, že do budoucna stále zůstane. Byť tedy sleduji trend, že panuje právě určitá skepse té mladé generace vůči určité politické reprezentaci. To je vede k tomu, že by rádi Rumunsko opustili, což si myslím, že je velká škoda.
MZ: Pojďme zpět k té ekonomice a podnikání. Rumunská vláda vloni v létě představila národní investiční a ekonomický plán obnovy, jehož cílem je modernizace států, také třeba do roku 2025 dosažení úrovně 87 % evropské sedmadvacítky per capita. Můžete blíže přiblížit tento projekt?
KR: Tak možná to vezmu tedy od konce. Jak jsem říkal ty predikce, tak ty čísla můžou nabrat jiných rozměrů potom v té realitě. Samozřejmě ten vysoký cíl je velice sympatický a myslím si, že Rumunsko má dobře našlápnuto právě díky té dynamice růstu. Co se týče právě evropských zdrojů, tak na tento Recovery and Resilience Plan se opravdu čekalo. Vzhledem k tomu, že do Rumunska půjde až 29 miliard euro, což je opravdu značná částka. Půlka té částky půjde v přímé podpoře a půlka ve výhodných půjčkách.
Já osobně vnímám, že spousta podniků čekala na schválení tohoto plánu. Rumunská vláda ho musela přepracovávat, protože v prvním kole ho Evropská komise neschválila. Nyní je plán tedy schválený a budou se připravovat jednotlivé projekty. Co se týče struktury, tak významná část má jít do obnovy infrastruktury, což je dlouhodobě velmi palčivé téma pro Rumunsko. Samozřejmě to má další oblasti jako třeba zelená ekonomika, digitalizace, digitalizace zdravotnictví a státní správy, takže taková ta populární témata, která v podstatě řešíme i my v rámci našeho regionu.
MZ: Předpokládám, že se tam může objevit nějaký prostor i pro české exportéry.
KR: To jednoznačně. My se snažíme právě nějakým způsobem analyzovat tento potenciál. Vytipovali jsme už některá témata, kterým se budeme věnovat příští rok. Bude to v rámci akcí, které budeme pořádat ve spolupráci se zastupitelským úřadem v Bukurešti. To budou akce na míru. Dále se budeme účastnit veletrhů, které nějakým způsobem reflektují právě ty možnosti, které se v Rumunsku určitě naskytnou v rámci čerpání těchto fondů.
MZ: Když o tom mluvíme, pojďme se prosím zaměřit teď obecněji na perspektivní obory pro české exportéry v Rumunsku.
KR: Uděláme mix toho, co by bylo v Rumunsku perspektivní bez těch evropských dotací, a i s těmi evropskými dotacemi. Pokud začnu u těch dotací, tak tam určitě veškeré technologie do infrastruktury jsou zajímavým tématem. Elektromobilita, ukládání energie, dopravní řešení obecně. V Rumunsku je velmi špatná dopravní situace ve velkých městech. Bukurešť je, co se týká dopravy, jedno z nejhorších evropských měst.
Tam určitě je prostor pro nějakou digitalizaci řízení dopravy. My v Česku jsme na to, řekl bych, velmi dobře připravení. V téhle oblasti je velký potenciál. Smart technologie, tzn. snížení emisí. Právě co se týče infrastruktury, tak konkrétně třeba v Bukurešti je zastaralá infrastruktura elektrických sítí, vodohospodářství. Tedy určitě všechna tato témata, ve kterých si myslím, že Česká republika exceluje nebo společnosti v České republice excelují, tak se budeme snažit zpřístupnit těmto společnostem příležitosti v Rumunsku.
MZ: Kdybychom si pokusili říct, jaké podmínky, nebo co z vaše pohledu je nezbytné pro to, aby česká firma na rumunském trhu uspěl. Dalo by se to nějak zobecnit?
KR: Záleží určitě obor od oboru. Jsou konzervativní obory, kde ten přístup vyžaduje prostě čas, určitou péči, určitou investici do toho se etablovat na tom trhu, protože samozřejmě Rumunsko je dlouhou dobu Evropské unii, je to otevřená ekonomika, takže ta konkurence tam určitě je. Neustále v Rumunsku přežívá takový sentiment vůči českým, potažmo československým společnostem. Nicméně člověk na to nemůže sázet a musí se velmi dobře připravit.
Já bych rozhodně českým podnikatelům doporučil nepodcenit právní a účetní aspekty vstupu na rumunský trh. Je určitě vždycky dobré být lépe připraven, než překvapen. Myslím si, že v tom Rumunsku to platí obzvlášť. Co se týká těch moderních technologií, tam několikrát překvapí, kolik v podstatě českých společností již dodává své technologie do rumunských společností. Tam ten mechanismus funguje trošku jinak. Pro ně už nejsou tak atraktivní třeba veletrhy. Naopak se setkávají na nějakých digitálních konferencích, anebo se dostávají do těch společností přes reference z jiných zemí a partnerských společností.
MZ: Když o tom mluvíme z hlediska podmínek pro podnikání obecně, pokud přijde český exportér, je v Rumunsku něco specifického, co české podnikatele může překvapit?
KR: Tak zase záleží, jakou formu ten podnikatel zvolí pro vstup na ten trh. Znovu si myslím, že vždy dobré to konzultovat s lokálními právními a účetními agenturami. Nemyslím si, že jsou nějaké výrazné rozdíly mezi zakládáním pobočky v Rumunsku a v Česku. Samozřejmě budou to budou zde nějaká lokální specifika, ale obecně jsem nezaznamenal, že by zakládání pobočky či obecně podnikání v Rumunsku po této stránce mělo nějaké zásadní rozdíly oproti podnikání v České republice.
MZ: Říkal jste, že v Rumunsku působí poměrně hodně českých firem. Jaké služby jim nejčastěji poskytuje vaše kancelář, nebo jaké služby nejčastěji poptávají?
KR: Záleží, o jaký typ společnosti se samozřejmě jedná. Já obecně v podstatě rozlišuji společnosti na dvě kategorie. Jedna z těch kategorií je firma, která čistě chce dodávat do Rumunska jako subdodavatel své výrobky nebo služby. Tzn. nemají nějakou ambici na to zakládat v Rumunsku pobočku a případně nějakým způsobem zvyšovat podíl na trhu svojí přítomností. Pro tyto exportéry je naše standardní služba právě vyhledávání obchodních partnerů, kdy my na základě nějaké jejich specifikace se pokoušíme o to sestavit seznam potenciálních obchodních partnerů, který oni si nějakým způsobem projdou, vyhodnotí, vyselektují ty, které za ně můžeme oslovit. My vlastně otvíráme dveře. V podstatě snižujeme to riziko neúspěchu pro exportéra v prvních krocích, kdy díky tomu, že disponujeme kapacitami, kolegové mluví rumunsky, máme nějaký přehled o té zemi, tak vždycky se snažíme zvolit ten postup, jak ty dveře tomu exportérovi otevřít.
Pokud se jedná o tu druhou skupinu společností, které mají zájem o to založit tu pobočku, tak tam potom jsme schopní jim nabídnout komplexnější služby. Ať už se jedná o doporučení právě právních a účetních společností, nějaký best practice, nějaké naše analýzy právě trhu, na který vstupují, který je zajímá. Takže ta paleta těch služeb je opravdu široká. My se snažíme ke každé společnosti přistupovat individuálním přístupem tak, abychom nemarnili jejich a ani náš čas a maximalizovali míru toho úspěchu.
MZ: Můžeme si ještě říct, co důležitého z pohledu českých exportérů se chystá na příští rok? Nějaké zajímavé akce, veletrhy atd.
KR: Já bych rád zmínil právě některé z těch akcí, které by měly korespondovat s potenciálem na tom trhu. Jedna z těch akcí, která se blíží, ta bude na začátku února, je významný železničářských veletrh, který se vlastně přesouval od roku 2020 právě kvůli covidu. Tzn. ten můžeme našim klientům nabídnout. Určitě je dobré se na této akci ukázat, pokud mají zájem nějakým způsobem aktivně působit na rumunském trhu.
Druhá akce, kterou historicky pořádáme pro naše partnery, tak je Construkt-Ambient. Jedná se o stavebnický veletrh. Stavebnictví obecně je velice perspektivní obor v Rumunsku. My vlastně historicky zaznamenáváme celkem významný zájem o tuto událost, takže předpokládám, že i i tento rok bude úspěšný. V květnu bude velký military veletrh BSDA a možná právě ta akce, o které jsem mluvil, kterou děláme pro naše partnery na míru, tak připravujeme dvě takové akce. Jedna se bude zaměřovat na e-commerce sektor, který je velice zajímavý v Rumunsku pro české společnosti. Druhá akce bude zaměřena právě na smart technologie. Bude navazovat na koncept City For The Future, na kterém v současné době aktivně participujeme jako CzechTrade.
