V Taškentu staví „Czech House“ pro český byznys. Investici pojistil EGAP

Budova se má stát zázemím tuzemských exportérů v Uzbekistánu i dalších zemích regionu Střední Asie. Projekt společnosti Atlantica Institute pojistila exportní pojišťovna EGAP.

„Cílem projektu je koordinace aktivit směrem z ČR, vytvoření zázemí pro společnosti formou poskytování služeb. Služby by měly být napříč celým spektrem, aby společnost mohla fungovat na zahraničním trhu. Takže od prvotních průzkumů místního trhu, kontaktů, zpracování obchodních plánů až po zakládání poboček, respektive dceřiných společností, odštěpných závodů, poskytování sídla či kancelářských prostor,“ vysvětluje Petr Kostka, člen správní rady Atlantica Institute.

Stavební práce v Taškentu začaly už loni, dům je nyní ve fázi hrubé stavby a dokončení celé stavby je plánováno na duben 2023. Slavnostní otevření 1. fáze domu „Czech House“ by mohlo proběhnout v květnu 2023 za účasti významných hostů.

Exportmag.cz: Střední Asie modernizuje železnici. Chce získat víc z přepravy mezi Čínou a Evropou

Pojišťovna EGAP uzbecký trh zná. S její podporou tam české firmy v posledních letech vyvezly tramvaje, autobusy, vlaky ale třeba i výrobní linky.  „Uzbecký trh je specifický tím, že českým firmám dává obrovské vývozní příležitosti. Zároveň ale patří mezi ty, kde se exportéři rádi pojišťují proti jinak tržně nepojistitelným rizikům. Věříme, že Český dům i s naší pomocí ještě více rozšíří možnosti pro celý český export,“ dodává mluvčí EGAP Jan Černý.

Celkový objem letošního vývozu podpořeného exportní pojišťovnou EGAP dosahoval v pololetí částky 24,6 miliardy korun. To je v meziročním srovnání nárůst o 27 procent, a zároveň o 16 procent víc než v pololetí předkovidového roku 2019. Pojišťovně se letos také daří mimořádně úspěšně vymáhat pohledávky. Během prvních šesti měsíců získala z obchodních případů s pojistnou událostí 1,3 miliardy korun.

Podnikání je o minimalizaci rizik

„Myšlenka vybudovat Český dům vznikla díky našemu předchozímu působení v teritoriu. Máme za sebou realizaci několika zakázek a po dnes už čtyřech letech máme reálné zkušenosti v působení na trhu. Vidíme tam velký prostor pro fungování nejen nás, naší skupiny, ale rovněž pro ostatní společnosti, exportéry a výrobce,“ vysvětluje Petr Kostka.

A dodává: „Z  tohoto důvodu to vnímáme jako velkou příležitost i pro ostatní, a proto vznikla celá myšlenka legitimizovat činnost, aby to nebylo pouze na bázi zprostředkování a předávání kontaktů. Dát tomu formu, která bude legitimní a využije stávajících programů, které dnes provozují státní agentury. Ať už je to podpora exportu, investic EGAP, od MPO, MZV atd.“

„Jsme podnikatelé, takže jsme se snažili vymyslet projekt tak, aby to mělo i podnikatelskou základnu. Aby to celé směřovalo k dosažení zisku. A protože máme zkušenosti, víme, jak je spolupráce z pozice státu legislativně složitá a pracná. Takže jsme se rozhodli pustit do projektu na základě soukromé investice, kde můžeme být operativní. Velkou úlohu v tom sehrál místní zastupitelský úřad, kde musím vyzdvihnout činnost jeho zástupců. V pozici velvyslance pana Václava Jílka, paní Nikol Hruškové, v současné době na mateřské dovolené, a pana Romana Masaříka,“ pokračuje Petr Kostka.

„Z  hlediska koordinace sehrála naše spolupráce obrovskou úlohu. Cílem projektu Český dům je sladění aktivit směrem z ČR, vytvoření zázemí pro společnosti formou poskytování služeb. Služby by měly být napříč celým spektrem, aby společnost mohla fungovat na zahraničním trhu. Takže od prvotních průzkumů, kontaktů, zpracování obchodních plánů až po zakládání poboček, respektive dceřiných společností, odštěpných závodů, poskytování sídla, kancelářských prostor atd.,“ říká Petr Kostka. V následujícím rozhovoru situaci dále rozebírá.

Takže to není jen dům, kde si člověk pronajme kancelář, nebo domluví schůzku?

Je to poskytování celé šíře služeb. Další přidanou hodnotou by mělo být i to, že kanceláře už nyní fungují jak v Taškentu, tak tady v Praze. To znamená, že společnosti mohou komunikovat ohledně spolupráce i přes pražskou pobočku, která bude zrcadlově propojena s Taškentem. Výstup pro českou společnost bude, že si může v Praze zařídit otevření pobočky, všechny náležitosti, včetně certifikací atd.

Jak velký region chcete z Taškentu zasáhnout?

Primárně určitě působíme v Uzbekistánu, ale chtěli bychom kopírovat působnost zastupitelského úřadu, což je v dnešní době i Tádžikistán a Turkmenistán, tam je samozřejmě velmi složitá působnost a obchod. Dá se říct Střední Asie jako taková. V Kyrgyzstánu už sice nějaká forma Českého domu je, ale z hlediska perspektiv našeho vyhodnocení bychom se chtěli zaměřit na dvě zmíněné země.

Hovořil jste o zkušenostech z dané země, nějaké projekty už tam máte za sebou. To jsou také developerské projekty?

Máme tam zkušenosti zejména se státní správou. Jsou tam realizované zakázky ve spolupráci s EGAP, UniCredit Bank v oblasti průmyslové bezpečnosti, které byly kompletně dodané. Včetně exportního financování a následného poskytování služeb.

Když se vrátím k Czech House, jak si to máme představit? Je to opravdu dům, řadovka, nebo spíš office centrum? Jak to na místě v tuto chvíli vypadá?

Jedná se o polyfunkční objekt, který je kombinací bytových jednotek a komerčních prostor, přičemž celková zastavěná plocha je přibližně 8,5 tisíce metrů čtvereční. Je to devítipodlažní objekt. První dvě podlaží budou nebytová, komerční, kde budou kancelářské prostory, stravovací zařízení a tak dále. Bude možnost pronajmutí kanceláří, showroomů, prezentačních, zasedacích místnosti. Bude vyčleněných několik bytů, které budou sloužit pro krátkodobý i dlouhodobý pronájem pro uživatele. Se zastupitelským úřadem jednáme o pronájmu bytových prostor.

Dům je velmi dobře umístěný, leží v podstatě v centru ze strany mezinárodního letiště. Projekt je postaven na podnikatelském základu, takže to musí být profitabilní, a to je i cíl od samého začátku. Nechceme od státu žádné podpory mimo podporu pojištění. Část bytových jednotek budeme prodávat a část pronajímat, aby byl projekt ekonomicky funkční a umožnil nám dělat další kroky. Netajím se tím, že už připravujeme druhou etapu budování prostoru, která bude čítat zhruba plochu, která navazuje na stávající objekt.

Takže vedle toho jednoho domu vyroste další?

Ano, dnes máme zajištěné i pozemky a probíhá příprava ploch. Je to centrum města, takže tam se pozemky musí připravit, vyčistit staré objekty a připravit pro další výstavbu. V současnosti dokončujeme hrubou stavbu zmíněného devítipodlažního objektu.

Stavba běží už nějakou dobu, pojistnou smlouvu jsme uzavřeli poměrně nedávno. Kdy začala výstavba?

Výstavba byla zahájena koncem loňského roku a společnost Atlantica Institute do tohoto projektu vstoupila prostřednictvím odkupu majoritního podílu stávající společnosti v Uzbekistánu. Z toho důvodu, že jsme chtěli mít zajištěný harmonogram a mít jistotu, že když peníze investujeme, tak eliminujeme riziko v počáteční fázi. S developerskými projekty máme zkušenost z ČR. Cíleně jsme vstupovali do společnosti, která měla vlastnictví pozemků a stavební povolení, takže bylo možné začít téměř okamžitě.

Příští rok se tam chystá řada delegací, ministr zemědělství a průmyslu…

Služby českého domu jsme už začali poskytovat z jiných prostor, protože to není vázáno na konkrétní prostor. Co se týče otevření objektu jako takového, tak předpokládáme, že by někdy na přelomu března, dubna měl být hotový. Slavnostní otevření plánujeme po dohodě se zastupitelským úřadem v průběhu května příštího roku. Zejména z toho důvodu, že se koordinuje návštěva některých představitelů od nás.

Já mám informaci jen o příjezdu ministra průmyslu, pana Síkely, v období května. Záměrem tedy je to nějak zkoordinovat, ale myslím, že to je zatím předběžné, protože termíny se můžou měnit i ze strany představitelů státu. Snažíme se nějakým způsobem adaptovat na jejich harmonogram a budeme se snažit zajistit i uzbeckou stranu, aby tam byla adekvátní účast.

Proč jste se rozhodli pojistit u EGAPu?

Důvod je velmi jednoduchý. Podnikání je podle mého názoru hlavně o rizicích a jejich řízení a minimalizaci. V tuzemských podmínkách je investování náročné, ne tak ve Střední Asii. Uzbekistán se za poslední roky posunul (vstoupil do OECD, zvýšil se mezinárodní rating ze sedmého stupně na pátý), což umožnilo to vše. Je tu úplně jiná legislativa, jiné řízení a my tato rizika chceme mít ošetřená.

Samozřejmě se nejedná o standardní pojištění komerčních rizik, to není obsahem naší smlouvy. Jsou rizika politická, s tím související věci. Dále se to týká našeho fungování jako společnosti, hodnocení ze stran finančních institucí a obchodních partnerů, takže to má i tyto kontexty.

Převzato z Magazínu ze světa exportu (30/2022). Autor: Jan Černý, tiskový mluvčí EGAP