English version
V něm vysvětluje, jak se daří napravovat problémy, které právě na vnitřním evropském trhu ztěžují působení firem a podnikatelů, co konkrétního v tomto smyslu připravuje a bude iniciovat Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR či na co v této oblasti chce Česká republika klást důraz během svého předsednictví v roce 2022.
Pusťte si první část rozhovoru Pandemie ukázala, že by firmy měly zvážit větší diverzifikaci dodavatelů.
Obsah videa
Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.
- 00:50 30 let existence vnitřního trhu EU
- 02:50 Konkrétní aktivity zaměřené na odstraňování hlavních problémů vnitřního trhu
- 07:25 Jak se daří odstraňovat překážky obchodu, na které upozorňují podnikatelé
- 10:30 Nárůst ochranářských opatření v EU v průběhu pandemie a možnosti řešení
- 13:25 Plánuje MPO změnu strategie v oblasti snah o diverzifikaci českého exportu?
To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo
Rozhovor byl natočen na konci května 2021.
Evropský vnitřní trh oslaví 30 let
V roce 2022 bude Česká republika předsednickou zemí Evropské unie a v rámci evropské agandy bude vnitřní trh poměrně silným a prioritním tématem. Z hlediska českých exportérů a firem je evropský vnitřní trh zcela zásadní výdobytek evropské integrace.
„Až do počátku pandemie jsme považovali fungování bez hranic jako něco, co už je neměnné. Ale v okamžiku, kdy se vlivem pandemie začala zavádět restriktivní opatření a zároveň parlamenty a vlády začaly schvalovat nebo navrhovat určitá ochranářská opatření, se ukázalo, jak je vnitřní trh stále ještě křehký a jak je fragmentován,“ říká Martina Tauberová.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vloni dělalo mezi podnikateli průzkum, ve kterém zjišťovalo, jaké problémy považují na vnitřním trhu za největší. Jsou to především podmínky, administrativní náročnost, vysílání pracovníků a zaměstnávání místních pracovních sil atd.
„V rámci Ministerstva průmyslu a obchodu máme kontaktní místo pro exportéry. Máme tady v podstatě dvě databáze. Jedna se jmenuje ProCoP a druhá je Solvit. Jsou to unijní databáze, kam se zanáší zpětná vazba od firem a kde se iniciuje odstraňování překážek. Jeden je zaměřen na výrobky, to je ProCoP. A pak je program Solvit, který upozorňuje na problémy, na které firmy naráží a které se týkají veřejné správy v dané členské zemi Evropské unie. Daný problém tam nastolíte a je iniciováno jeho řešení,“ říká Martina Tausberová.
„Zároveň ale prostřednictvím diskusních platforem, které máme s ostatními členskými zeměmi a s Evropskou komisí, zmiňme, že Česká republika stála u zrodu Single Market Enforcement Taskforce, což je pracovní skupina, která má na starosti právě vynucování dodržování pravidel fungování vnitřního trhu. Tam máme poměrně otevřenou diskusi, kdy iniciujeme řešení v konkrétních oblastech. Nemalou roli v tom hrají ale i naše zastupitelské úřady v konkrétních členských zemích,“ doplňuje Martina Tauberová.
Evropská komise pravidelně každý rok vydává statistiky využitelnosti Solvitu a Prokopu. MPO eviduje statistiky, do jaké míry české firmy o těchto kanálech vědí, do jaké míry je využívají. „Vypadá to tak, že nám se daří z roku na rok navyšovat počty našich vstupů ze strany českých firem, je to v řádu několika set. Snažíme se iniciovat řešení, která ale jsou potom na straně té konkrétní hostitelské země. S pomocí Evropské komise upozorňujeme a tlačíme, aby k řešením docházelo,“ říká Martina Tauberová.
Pandemie přinesla řadu omezení
Vlády napříč celou Evropskou unií byly vlády konfrontovány zcela bezprecedentní situací a sahaly po celé řadě opatření, od kterých si slibovaly, že pomohou danou situaci a pandemii dostat pod kontrolu. Neblahá situace firem a stavu ekonomiky se promítla i do určitých populistických opatření. Evropská komise začala velmi intenzivně tato opatření monitorovat a vstupovala velmi proaktivně do jednání s příslušnými zeměmi.
„Vybavuji si, že v loňském roce na jaře jsme v rámci první vlny zavedli velmi rychle opatření, protože na českém trhu byl nedostatek ochranných pomůcek. Zákazy vývozu našich ochranných prostředků na vnitřní trh Evropské unie nebo respektive generálně vývozy mimo Českou republiku. Pamatujete si, že jsme zavedli například zákaz vývozu dezinfekce a některých farmaceutických prostředků a léčiv. To byly věci, které byly neslučitelné s evropským právem,“ připomíná Martina Tauberová
Evropská komise se proto intenzivně snažila, aby ČR v řádu týdnů tyto vývozní restrikce uvolnila. Dalším z ochranářských opatření bylo například prosazování povinné kvóty na prodej českých potravin v českých supermarketech. „To bylo zrovna jedno z opatření, kterým bychom si vysloužili poměrně znatelné sankce. Zároveň celá řada členských zemí proti tomu poměrně silně protestovala,“ říká Martina Tauberová.
Podpora českých exportérů
Přes 80 % veškerých vývozů českých firem směřuje na vnitřní trh Evropské unie. I z těch důvodů v období pandemie narostl zásadním způsobem zájem a nutnost podpořit české exportéry při vstupech na nové trhy.
„Teď například v rámci Evropské unie velmi intenzivně podporujeme dojednání dohody mezi Evropskou unii a MERCOSURem a dohod s Novým Zélandem a Austrálií. Podporujeme modernizaci obchodních dohod, které jsou na pořadu dne. Velmi se snažíme o to, aby i Evropská unie v tom svém úsilí nepolevila a otvírala evropským malým a středním podnikům přístup na nové trhy,“ uzavírá Martina Tauberová.
Přepis rozhovoru Martina Ziky s Martinou Tauberovou
Martina Tauberová: V rámci globálních dodavatelských řetězců se budeme maximálně snažit o to, abychom zpřístupňovali zejména našim malým a středním podnikům přístup na další trhy. Takže teď například v rámci Evropské unie velmi intenzivně podporujeme dojednání dohody mezi Evropskou unií a MERCOSURem, jednáme a velmi intenzivně podporujeme dojednání dohod s Novým Zélandem a s Austrálií. Podporujeme modernizaci obchodních dohod, které jsou na pořadu dne.
Martin Zika: Pokud se nepletu, příští rok to bude 30 let, co funguje evropský vnitřní trh. Bude podle vás co slavit?
MT: Bezesporu. Z hlediska českých exportérů a českých firem tato otázka ani nemůže být myšlena vážně, protože se samozřejmě jedná o zcela zásadní výdobytek evropské integrace pro Českou republiku.
My příští rok (natočeno v květnu 2021), jak víte, budeme předsednickou zemí Evropské unie a v rámci evropské agendy máme vnitřní trh jako poměrně silné prioritní téma. Zejména odstraňování přetrvávajících překážek, které mimochodem byly patrné i v průběhu pandemie a odhalily se poměrně silně, když se začaly uzavírat hranice mezi zeměmi. Do té doby jsme automaticky považovali fungování bez hranic jako něco, co už je neměnné. Ale v okamžiku, kdy se vlivem pandemie začala zavádět restriktivní opatření a zároveň parlamenty a vlády začaly schvalovat nebo navrhovat určitá ochranářská opatření, tak se ukázalo, jak vnitřní trh je stále ještě velmi křehký a jak je fragmentován.
Další vyvození z pandemie nás vedou k tomu, abychom skutečně tlačili dál ve zvýšené míře na odstraňování přetrvávajících překážek a bariér obchodu. Zejména, co se týče obchodu se službami. Příští rok, až my budeme mít předsednictví, tak na to budeme velmi silně tlačit. A zároveň si myslím, že bychom měli využít právě třicáté výročí k tomu, abychom upozornili na přínos vnitřního trhu a volného obchodování pro naše firmy na tomto klíčovém trhu.
MZ: Moje otázka byla určitě s lehkou nadsázkou. Nicméně mě by zajímaly právě ty problémy, které tam jsou, o kterých jste i mluvila. Pokud vím, tak MPO někdy vloni dělalo mezi podnikateli průzkum, ve kterém se právě ptalo, jaké problémy považují na vnitřním trhu za největší. A pokud to mám dobře poznamenané, tak to bylo především v sektoru firem, které poskytují služby, jak jste říkala. Jsou to především podmínky, administrativní náročnost, vysílání pracovníků a zaměstnávání místních pracovních sil atd. Co konkrétně v tom můžete dělat? Anebo máte třeba už něco připraveného, co v rámci toho našeho předsednictví příští rok se budete snažit na evropské úrovni prosadit?
MT: Těch aktivit, co se dá dělat, je celá řada. Protože vezměte si jenom minimálně problémy od našich firem, které chceme intenzivně sbírat, přenášet je a využívat existujících kanálů, které máme, protože máme tady v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu kontaktní místo pro exportéry. Máme tady v podstatě dvě databáze. Jedna se jmenuje Prokop a druhá se jmenuje Solvit. Jsou to unijní databáze, kam se zanáší zpětná vazba od firem a kde se iniciuje odstraňování překážek. Jeden je zaměřen na výrobky, to je Prokop. A pak je program Solvit, který upozorňuje na problémy, na které firmy naráží a které se týkají veřejné správy v dané členské zemi Evropské unie. Daný problém tam nastolíte a je iniciováno jeho řešení.
Zároveň ale prostřednictvím diskusních platforem, které máme s ostatními členskými zeměmi a s Evropskou komisí, zmiňme, že Česká republika stála u zrodu Single Market Enforcement Taskforce, což je, jinými slovy, pracovní skupina v rámci Evropské unie, která má na starosti právě vynucování dodržování pravidel fungování vnitřního trhu. Tam máme poměrně otevřenou diskusi, kdy iniciujeme řešení v konkrétních oblastech. Nemalou roli v tom hrají ale i naše zastupitelské úřady v konkrétních členských zemích.
Já jsem v uplynulých letech působila jako vedoucí obchodně ekonomického úseku v Rakousku, takže jsem přicházela poměrně intenzivně do styku s firmami, které vysílaly své pracovníky na rakouský trh. Firmy, které jezdily do Rakouska realizovat zakázky v oboru služeb, nejčastěji stavební firmy. Ty samozřejmě narážely na četné překážky, které jsem z jejich strany monitorovala. Zároveň jsem s nimi chodila k soudu a zjišťovala jsem, pozorovala jsem a pomáhala jsem iniciovat řešení i ve spolupráci s rakouskými právními kancelářemi. Sledovala jsem i rakouskou legislativu. Takže zastupitelské úřady hrají také poměrně zásadní roli právě ve sledování, jakým způsobem jsou ty překážky v praxi skutečně kladeny na zahraniční nebo respektive unijní partnery. A zároveň jak se vyvíjí předmětná legislativa v konkrétních zemích.
V Rakousku je zákon o mzdovém a sociálním dumpingu, který velmi silně ovlivňuje příchod a působení českých a ostatních firem ze členských zemí v Rakousku a který se právě týká ochranářských opatření v oblasti mezd a vyplácení a sociálních plateb. A to jsou přesně oblasti, kdy my jako Ministerstvo průmyslu a obchodu o těchto problémech víme, snažíme se je aktivně vyhledávat a zároveň ale komunikovat s ostatními našimi partnery napříč celou státní správou. Umíte si představit, že právě mzdový a sociální dumping zrovna není něco, co bychom gesčně mohli my expertně řešit. Potřebujeme na to součinnost Ministerstva práce a sociálních věcí. Já jsem tehdy ve Vídni iniciovala asi tři taková jednání s rakouskými partnery z jejich resortu sociálních věcí, kde jsme se bavili o nekompatibilitě sociálních plateb a nároků kladených na naše firmy. Je tam celá řada věcí, o kterých je potřeba otevřeně hovořit a iniciovat řešení.
MZ: Vy jste mluvila o těch dvou registrech. Existuje třeba i nějaká statistika, nějaký přehled, jak se vůbec daří tyto připomínky a případně stížnosti zavádět do praxe?
MT: Určitě. Evropská komise pravidelně každý rok vydává statistiky využitelnosti Solvitu a Prokopu. My za MPO evidujeme statistiky, které se týkají českých vstupů do tohoto systému. To znamená, do jaké míry české firmy o těchto kanálech vědí, do jaké míry je využívají. My se snažíme dělat každoročně, před pandemií i v průběhu pandemie jsme dělali, webináře. Před pandemií jsme dělali fyzická setkání s firmami, na kterých se tyto nástroje snažíme popisovat a upozorňovat na jejich využívání. To znamená, že je propagujeme tak, aby je firmy intenzivně používaly.
Evropská komise vydává každoročně statistiky za celou Evropskou unii, ze kterých vyplývá, ve kterých zemích jsou tyto nástroje využívány hojně, kolik firem do nich vstupuje se svými podněty a hlavně, jak se daří problémy řešit a za jak dlouho. To znamená, zdali konkrétní odstraňování v dané členské zemi trvá 14 dní, anebo rok a jestli vůbec se k řešení dobírá. Takže tyto statistiky napříč celou Evropskou unii vydávány jsou.
MZ: Jak to vypadá?
MT: Vypadá to tak, že nám se daří z roku na rok navyšovat počty našich vstupů ze strany českých firem, je to v řádu několika set. Snažíme se iniciovat řešení, která ale jsou potom na straně té konkrétní hostitelské země. S pomocí Evropské komise upozorňujeme a tlačíme, aby k řešením docházelo. Nejedná se zpravidla o nějaká systémová řešení, která iniciujeme potom už v rámci té pracovní skupiny, kterou jsem zmínila, věnované vnitřnímu trhu, anebo bilaterálními mezivládními jednáními. Tady u vstupů do Solvitu nebo Prokopu se jedná o skutečně dílčí problémy, které se daří v řádu měsíců odstraňovat.
MZ: Dá se podle vašeho názoru říct obecně, jestli se daří zlepšovat podmínky nebo odstraňovat překážky na vnitřním trhu Evropské unie obecně?
MT: Strašně záleží, jestli se bavíme o obchodu se zbožím, anebo jestli se bavíme o obchodu se službami. V oblasti obchodování se zbožím si myslím, že se poměrně dobře daří, a udělal se velký kus práce tak, aby byly sladěny certifikace. V této oblasti došlo skutečně k harmonizaci. V oblasti služeb přetrvává celá řada překážek, které jsou poplatné právě národním regulím. A to, že obchodování se službami ještě nemá vysokou míru harmonizace, jak by si to zasloužilo.
MZ: Vy jste zmiňovala, že i v průběhu pandemie různé země zvyšují nebo zesilují svá ochranářská opatření. Jak významný posun z vašeho pohledu je a co se s tím dá dělat?
MT: Je nutné o tom hovořit. Dá se říct, že napříč celou Evropskou unií vlády byly konfrontovány zcela bezprecedentní situací, takže logicky sahaly po celé řadě opatření, od kterých si slibovaly, že pomohou danou situaci a pandemii dostat pod kontrolu a řešit, takže zaváděly celou řadu omezení. Zároveň ale ta neblahá situace firem a stavu ekonomiky se promítla i do určitých populistických opatření. Evropská komise začala velmi intenzivně tato opatření monitorovat a vstupovala velmi proaktivně do jednání s příslušnými zeměmi.
Vybavuji si, že v loňském roce na jaře, když jsme v rámci první vlny zavedli velmi rychle opatření, protože v České republice na českém trhu byl nedostatek ochranných pomůcek, tak jsme zavedli zákazy. Zákazy vývozu našich ochranných prostředků na vnitřní trh Evropské unie nebo respektive generálně vývozy mimo Českou republiku. Pamatujete si, že jsme zavedli například zákaz vývozu dezinfekce a některých farmaceutických prostředků a léčiv. To byly věci, které byly neslučitelné s evropským právem.
Evropská komise se velmi intenzivně snažila o to, abychom v řádu týdnů tyto vývozní restrikce uvolnili. Dalším z ochranářských opatření nebo respektive i populistické opatření, které jsme mohli zavnímat, bylo například i zde u nás prosazování zákona, respektive povinné kvóty, na prodej českých potravin v českých supermarketech. Myslím si, že se podařilo tento návrh zákona upravit v Senátu a nakonec v Poslanecké sněmovně schválit tak, že tyto povinné kvóty už neobsahoval. To bylo zrovna jedno z opatření, kterým bychom si vysloužili poměrně znatelné sankce. Zároveň celá řada členských zemí proti tomu poměrně silně protestovala.
MZ: V České republice se dlouhodobě mluví o nutnosti více diverzifikovat český export mimo země Evropské unie. Jaký je k tomu současný postoj Ministerstva průmyslu a obchodu?
MT: Ten postoj zůstává stejný, protože na tomto zcela zásadním nasměrování nemůže nic měnit. Máme-li pořád velmi vysoké statistiky: přes 80 % veškerých vývozů směřuje na vnitřní trh Evropské unie. I z těch důvodů, které jsme si popsali, tak v období pandemie narostl zásadním způsobem zájem a nutnost podpořit naše exportéry při vstupech na nové trhy.
MZ: Ono se to ale dlouhodobě moc nemění. Mě spíš zajímá, jestli MPO má třeba plán na změnu strategie nebo něco nového v této oblasti.
MT: Diverzifikace bude nadále poměrně silným akcentem naší proexportní podpory. Jak jsme si řekli, tak v průběhu pandemie se ukázalo, že bude potřeba poměrně silně posilovat naše dodavatelské vztahy a v rámci globálních dodavatelských řetězců se budeme maximálně snažit o to, abychom zpřístupňovali zejména našim malým a středním podnikům přístup na další trhy. Je to zjevné nejenom u strategických komponent a výrobních vstupů, ale aby naše malé a střední podniky měly přístup bez překážek na zcela nové trhy.
Teď například v rámci Evropské unie velmi intenzivně podporujeme dojednání dohody mezi Evropskou unii a MERCOSURem, jednáme a velmi intenzivně podporujeme dojednání dohod s Novým Zélandem a s Austrálií. Podporujeme modernizaci obchodních dohod, které jsou na pořadu dne. Velmi se snažíme o to, aby i Evropská unie, nebo respektive Evropská komise, která má výlučnou pravomoc v této oblasti a vyjednává za celek, tak, aby v tom svém úsilí nepolevila a otvírala evropským malým a středním podnikům přístup na nové trhy.
MZ: Paní náměstkyně, děkuji Vám za rozhovor.
MT: I já děkuji vám za příjemný rozhovor a přijďte zas.
