Během jediného dne se Terézii Svátové změnil život. Posledního únorového dne roku 1986, zrovna když byla na pracovní stáži v bývalé Jugoslávii, u ní lékaři objevili agresivní chorobu kloubů. Díky tomu měla dostatek času nejen na přemýšlení o svém životním stylu a jak ho zlepšit, ale i o své práci a budoucnosti. Když se v létě 1989 vracela s rodinou z Jugoslávie domů, byla rozhodnutá začít pracovat na svých vlastních nápadech. V roce 1990 si zaregistrovala společnost Terezia Company. Věnovat se chtěla obchodu s bývalou Jugoslávií.
„V té době tady byl nenasycený trh a dalo se podnikat v mnoha oborech, ale nebyly peníze. Zvolila jsem si dvou- až čtyřstranný barterový, tedy výměnný, obchod. Celníci mi říkali, že je to velmi jednoduché. Ale opak je pravdou. Musíte najít tři odběratele a vzájemně je propojit tak, aby to bylo výhodné pro všechny čtyři strany,“ vzpomíná Terézia Svátová.
Jednoduchý výměnný obchod mezi dvěma partnery nebyl možný, protože druhá strana nepotřebovala zboží, které se ke směně nabízelo. A tak bylo nutné hledat třetího či čtvrtého partnera výměny. „Vyváželi jsme sušenou zeleninu, textil, konkrétně pánské obleky, zahradnické potřeby. Všechno, co se hodilo do bývalé Jugoslávie. Když nás žádali o desítky kamionů soli, věděla jsem, že je zle… Říká se, kde je nedostatek soli, tam bude válka,“ říká Terézia Svátová.
„Je to náročné na logistiku, realizaci a je velmi zajímavé hledat partnery i zboží pro uskutečnění takového obchodu, který bude vyhovovat všem stranám. Prostě obchodovat bez peněz,“ dodává. Její tušení se naplnilo. A tak firma, která se sotva rozběhla, přišla o svůj trh. Ani za této situace však podnikatelka neuvažovala o tom, že svoji firmu v tichosti zavře. „Když člověk čichne ke svobodě, nerad se vrací do ‚zajetí‘. To je jako se šelmami. Jistotu mají v zoo, ale jsou mnohem šťastnější na svobodě, i když jim hrozí nebezpečí,“ podotýká Terézia Svátová.
Když nás žádali o desítky kamionů soli, věděla jsem, že je zle…
Říká se, kde je nedostatek soli, tam bude válka.
Vůně čerstvě usušené zeleniny
Přestože obchod s Bělehradem skončil kvůli válce v troskách, podnikatelka si z této situace vzala důležitou zkušenost do budoucna. „Když jsem vyvážela každý týden dva až tři kamiony sušené zeleniny do bývalé Jugoslávie a jezdila po sušárnách, cítila jsem vůni čerstvě usušené zeleniny a seznámila se s mnoha odborníky. Mnohému jsem se naučila. Tato oblast mě velmi oslovila, a proto jsem si vybrala pro start výrobu kořenicí směsi z české sušené zeleniny bez chemických látek, bez glutamanu sodného, což v té době byla úplná novinka,“ vzpomíná Terézia Svátová.
Kořenicí směsi se zvýšeným obsahem zeleniny a bez škodlivých přísad byly nejenom chuťově vhodné pro přípravu salátů a masitých pokrmů, ale mohly je především používat rodiny s malými dětmi, starší generace a hlavně i lidé se zdravotními problémy. „Všechny ochucovací a kořenicí směsi jsem vymýšlela osobně tak, aby každá směs obsahovala sušenou zeleninu. Při ochutnávkách byla přítomna celá moje rodina. Na stůl v jídelně jsem dala misky s různými variantami jedné kořenicí směsi a očíslovala je. Všichni povinně museli ochutnávat a nakonec bylo vyhodnocení. Varianta, která měla nejvíc hlasů, se začala vyrábět,“ popisuje majitelka firmy.
Stejný systém ochutnávky v podniku funguje dodnes. „Někteří zaměstnanci se již bojí, když musí ochutnat něco hořkého, pálivého nebo neznámou bylinu. Ale já ochutnám všechno,“ říká Terézia Svátová s úsměvem.
110 milionů Obrat firmy se vyšplhal z počátečních tří čtyř milionů, a to bez půjček.
Trefa s hlívou
I když se kořenicí směsi dobře prodávaly, největší úspěchy měla společnost teprve před sebou. A jsou spojené s hlívou ústřičnou. „Skutečně si myslím, že náhody neexistují. Tak jak jsem se seznámila s odborníky se sušenou zeleninou, do cesty mi přišel skutečný odborník na houby, mykolog Jiří Baier. Spolu jsme vymýšleli a dohodli se, že vyzkoušíme aplikovat hlívu ústřičnou do kořenicí směsi. A právě tato směs se během tří let stala naším nejvíce žádaným produktem,“ konstatuje Terézia Svátová.
Na léčebné účinky hlívy přivedly podnikatelku zkušenosti zákazníků. Ti sami vypozorovali, že když podávají nemocným koření s hlívou, začínají být vitálnější, mají lepší trávení a větší chuť k jídlu. A tak se Terézia Svátová zaměřila na léčebné účinky této houby a začala nabízet speciální doplňky stravy se stoprocentním obsahem hlívy bez přísad. První kapsle dodala na trh v roce 2004.
4 balení Tolik balení doplňku stravy s hlívou se prodalo za první měsíc.
Přesto v produkt dál věřili.
Čtyři balení za první měsíc
Jenže nový produkt, který neměl na trhu konkurenci, nenašel v prvních týdnech a měsících ani mnoho zákazníků. Téměř nikdo o něm totiž nevěděl. Za první měsíc se prodala jen čtyři balení. „Lidé, ale ani lékárnice nevěděli, jak se kapsle s hlívou užívají, na co působí… Velkoobchody nás přijaly pouze na sklad,“ popisuje Terézia Svátová těžkosti s novým produktem. Ani tehdy neztratila vůli dotáhnout vše do úspěšného konce. „Jako holka jsem ráda četla detektivky a vyhledávala adrenalinové zážitky. Teď to nečtu, teď to naplno prožívám,“ porovnává zakladatelka společnosti. Změna k lepšímu však nespadla z nebe. „Vzdělávali jsme lidi, z 365 dnů v roce jsme 270 strávili na výstavách. Bylo velmi těžké přesvědčit zákazníky, aby si koupili alespoň jedno balení na vyzkoušení,“ vzpomíná Terézia Svátová.
Než se nový produkt uchytil na trhu, trvalo přibližně rok. Lidé, kteří ho vyzkoušeli, se k ní začali vracet. „Pocítili pozitivní účinky, volali nám, psali a děkovali. Za úspěchem se skrývá každodenní edukace lidí formou článků, inzerce, přednášek, osobní konzultace a hlavně dobré osobní zkušenosti a dobré výsledky po užívání hlívy, což si spokojení zákazníci řeknou mezi sebou,“ popisuje podnikatelka důvody obratu. Z původních tří až čtyř milionů obratu je nyní firma na 110 milionech. Její zakladatelka je navíc hrdá na to, že za celou dobu se obešla bez úvěru.
Úspěch preparátů z hlívy inspiroval i další výrobce, kteří přivedli na trh podobné výrobky. Svoji pozici na trhu si tak Terezia Company drží hlavně díky inovacím. Na trhu zabodovala především hlíva s rakytníkovým olejem nebo hlíva s echinaceou. Právě inovacím, ale i výrobě a partnerům společnosti se v současnosti Terézia Svátová věnuje především. Vlastní vedení firmy již v roce 2007 předala svému synovi. „Práci i zodpovědnost, kterou jsem do té doby zvládala sama, jsem rozdělila. Syn má na starost řízení firmy, marketing, tuzemský i zahraniční obchod, finanční toky. Já jsem si nechala výrobu, vývoj, design a certifikaci nových výrobků, dodavatelské vztahy v tuzemsku i zahraničí a všechna teritoria, kde jsou nutné místní jazykové znalosti a dlouhodobé osobní vztahy,“ uzavírá Terézia Svátová, která stále zůstává i majitelkou společnosti.
Hlíva ústřičná
- Je to dřevokazná houba, která v přírodě roste na stromech, ale dá se pěstovat také na pilinách.
- Obsahuje houbovou vlákninu, glukany – alfaa beta-glukany, lovastatin, proteiny, steroly, minerální látky, stopové množství chromu, mědi, železa, jodu, selenu a zinku a vitaminy B, D, C a K.
Převzato z časopisu Profit, autor článku: Dalibor Dostál