English version
Výrazný růst cen energií a značné turbulence v této oblasti od loňského podzimu výrazně komplikují život českých firem. Po rozpoutání války na Ukrajině se pro podniky situace ještě více zkomplikovala. K ekonomickým rizikům se přidala i rizika bezpečnostní. Proto se české podniky začínají zaměřovat na snížení závislosti na fosilních palivech z Ruska.
Stále více tuzemských firem tak investuje do solárních panelů, které jsou v místních podmínkách nejefektivnější cestou k levnější energii a pomáhají vytvářet energetickou nezávislost na státech vyvážejících fosilní paliva. Plán vybudovat solární kapacity s výkonem 20 MW za účelem pomoci České republice snížit její energetickou závislost na dodávkách ruského zemního plynu a ropy představila nedávno investiční skupina Pale Fire Capital. Do budování solárních elektráren plánuje vložit přibližně 15 milionů eur.
Důraz na energetickou bezpečnost
„Toto rozhodnutí jsme učinili navzdory tomu, že investice nesplňuje naše standardní měřítka ekonomické návratnosti, nicméně v současné situaci považujeme za nezbytné jít příkladem a aktivně se podílet na zvyšování energetické bezpečnosti naší země,” uvedl Jan Barta, partner Pale Fire Capital, a dodal: „Pevně věříme, že tento krok bude inspirovat ostatní podnikatele v České republice k obdobným investicím nejen v oblasti fotovoltaiky, ale i například i energetickým úsporám, zateplování, využívání alternativních zdrojů energie a podobně.”
Dalším efektem této investice bude plná dekarbonizace elektrické energie spotřebované všemi třiceti firmami v investičním portfoliu Pale Fire Capital, jelikož předpokládané množství vyrobené elektrické energie bude značně převyšovat jejich celkovou spotřebu.
Trend investování firem do fotovoltaiky byl patrný již v loňském roce, kdy se ceny energií „utrhly ze řetězu“. V Česku tak v roce 2021 opět meziročně přibylo fotovoltaických panelů na střechách hal a v průmyslových areálech. Z dat Solární asociace vyplývá, že v roce 2021 v Česku na střechách firem a komerčních objektů přibylo necelých 400 nových instalací s celkovým výkonem 19,2 MWh.
Zdražení elektřiny zvýšilo zájem
„Firmy se začínají o fotovoltaiku ke snížení nákladů provozu zajímat čím dál víc. Fotovoltaika má výhodu, že si investor může spočítat předem, kolik ho bude elektřina z ní stát. Dá se tedy říct, že je třeba pro finanční ředitele velice výhodným nástrojem, jak naplánovat výdaje. V kombinaci s akumulací energie může kromě toho zabránit mikro výpadkům a dalším nepříjemným jevům,“ popisuje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Ve srovnání s rokem 2020 sice loňský objem instalovaných panelů ve firemním sektoru představoval pokles o 70 procent, ke skokovému zdražení energií však došlo až v posledních měsících roku 2021, takže reakce podniků se promítne z větší části až letos. „Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině loňského roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,” potvrdil Jan Krčmář rostoucí zájem až v závěru loňského roku.
Firmám, které do solárních elektráren investovaly již dříve, umožnuje fotovoltaika na energiích nejen ušetřit, ale často na nich i vydělávat. Alespoň během letních měsíců, kdy je nejvíce slunečního svitu. Příkladem je brněnská společnost TopGis, která se specializuje na letecké snímkování a mapové aplikace pro města a obce. Firma sídlí v moderní budově Inovačního centra Svatopeterská a má na střeše a jižní fasádě celkem 257 fotovoltaických panelů osazených na ploše 425 metrů čtverečních. Celkové předpokládané množství energie, kterou fotovoltaika na domě za rok vyrobí, je 76 MWh.
Místa s úniky tepla odhalí analýza leteckých snímků
„Elektrickou energii vyrobenou ze slunce spotřebuje na svůj provoz budova, přičemž během slunečních dnů dokonce fotovoltaika na budově o celkové podlahové ploše 6500 metrů čtverečních vyrobí více energie, než sama spotřebuje. Přebytečnou energii pak využijí další budovy v areálu nebo nabíječky pro elektroauta,“ popisuje technický správce areálu Vlastimil Rieger. Celková roční úspora na energiích dosahuje 25 procent.
Solární panely snižují emise CO2
Do solárních panelů v letošním roce investuje také společnost Billa. Na střeše jejího centrálního skladu v Modleticích u Prahy, který zásobuje zbožím všechny prodejny společnosti v Česku, roste fotovoltaická elektrárna o celkovém výkonu 1 MWp. Řadí se mezi největší střešní instalace v České republice, po dokončení v prvním pololetí letošního roku bude vyrábět kolem 917 MWh čisté elektřiny za rok. Elektrárna ročně uspoří přes 471 tun CO2 oproti tomu, kdyby firma odebírala klasickou elektřinu ze zásuvky.
„Snížení uhlíkové stopy je jedním z významných pilířů naší strategie udržitelnosti, která dále zahrnuje například přísné třídění plastů, co největší recyklaci, programy podpory výsadby alejí, prodej zelených produktů nebo snižování energetické náročnosti našeho provozu. Do roku 2030 chceme snížit emise CO2 o 30 procent a pokrytí části naší spotřeby zelenou energií ze slunce je jedním z kroků, který nás k tomuto cíli přiblíží,“ zmínil Dariusz Tomasz Bator, generální ředitel Billa ČR.
Sázka na vytvoření určité energetické nezávislosti se podle odborníků bude firmám vyplácet i nadále. „Situace je téměř nepředvídatelná. Trh je labilní a panuje na něm velká nejistota,“ říká odborník na energetiku Michal Macenauer z EGÚ Brno. „Nepochybné ale je, že ta budoucí běžná cenová hladina energií bude o dost vyšší než ta, na kterou jsme byli ještě z nedávných let zvyklí,“ doplňuje odborník na energetiku a minoritní akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr.
Rychlá návratnost
Stále využívanější je v poslední době kombinace solárních panelů s tepelným čerpadlem. „Paradoxně, čím vyšší je tepelný komfort, tím kratší je doba návratnosti, neboť se více projeví úspornost tepelného čerpadla. Tepelná energie z přírodních zdrojů je totiž zcela zdarma. Díky tomu se návratnost při nahrazení elektrokotle tepelným čerpadlem s využitím dotací pohybuje už mezi 4 až 5 lety,“ vysvětluje technický specialista výrobce tepelných čerpadel Regulus Pavel Hrdlička.
Kromě nestability trhu s energiemi a současné válce na Ukrajině se na zvýšeném zájmu o solární panely a tepelná čerpadla mezi firmami podepsaly i přísnější předpisy pro bytovou výstavbu. S alternativními zdroji tak od letošního roku musí počítat i developeři. „Abychom dosáhli přísnějších norem, které platí od letošního prvního ledna, nebude už stačit jen kvalitní zateplení. Nutná je též instalace rekuperačního systému, který často musí doplnit i další zařízení, jako například solární panely či tepelná čerpadla,“ konstatoval Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.
Miliardová dotace
Instalaci nových solárních elektráren ve firmách v letošním roce výrazně podpoří finanční prostředky z Národního plánu obnovy. „Podpora obnovitelných zdrojů v čele s fotovoltaickými systémy je jedním z hlavních směrů, kterým se musíme vydat nejen v rámci snahy snižovat emise, ale také minimalizovat naši energetickou závislost na Rusku,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Plánovaná alokace této výzvy ve výši 4 miliard korun je rozdělena na dvě aktivity. Na aktivitu A, kde žadatel vlastní nemovitost nebo ji má celou v nájmu, jsou připraveny 3 miliardy korun. Jedna miliarda korun pak podpoří aktivitu B, kde má žadatel v nájmu pouze část nemovitosti, například střechy.
„Prioritou této výzvy je co nejvíce podpořit zejména malé a střední podniky z aktivity A. V případě nevyčerpání alokace pro malé a střední podniky je ale možné finanční prostředky realokovat i pro větší podniky,“ dodává Jozef Síkela. Příjem žádostí spustilo MPO 22. března a podávat je bude možné do 30. června 2022.
Dalibor Dostál
