Rostoucí cena energií se dotýká také stavebních společností. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q2/2022 zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o.
Existují situace, které mají dopad na ekonomiku jako na celek – stavebnictví nevyjímaje. Jednou z takových situací je jistě probíhající válka. Ačkoli několik set kilometrů daleko od našich hranic, podle 98 % dotázaných stavebních společností bude mít situace na Ukrajině dopad na české stavebnictví. O opaku jsou přesvědčena pouze 2 % dotázaných.
Otázkou je, jaké dopady může situace na Ukrajině na české stavebnictví mít. Stavební společnosti hodnotily možné dopady na škále 0–10, kde 0 = žádný dopad na danou oblast a 10 = maximální dopad na danou oblast. Většina dotázaných se vyjádřila, že tato situace povede ke zdražení energií (95 %), což v současné chvíli již všichni pociťujeme. Tento dopad ohodnotily stavební společnosti 8,2 body z 10 možných. Dále se 94 % domnívá, že bude docházet k dalšímu zdražování stavebních materiálů, a to především těch, u kterých je Ukrajina významným exportérem. Zde hodnotily stavební společnosti dopad 8,2 body. Stavební společnosti také ohodnotily 6,9 body zdražení cen práce. Pro tento bod se vyjádřilo 91 % dotázaných společností. Stavební společnosti naopak neočekávají, že by docházelo k vypsání většího objemu stavebních zakázek na výstavbu v souvislosti s ubytováním uprchlíků (2,1 bodu z 10 možných). Pětina dotázaných se také domnívá, že mohou nastat jiné dopady, jako je například nižší objem vypsaných zakázek či celková ekonomická krize.
„Stavebnictví se bude minimálně do konce roku potýkat s velkou mírou nejistoty. Ještě ani neodezněla pandemie koronaviru, a přišla další krize v podobě ruské agrese vůči Ukrajině, která se negativně promítá do cen a dostupnosti stavebního materiálu a pracovníků, prudce rostou ceny energií, ale i dalších vstupů. A zásadním problémem je i nejistota ohledně toho, co a kdy přinese nyní odkládaný a upravovaný stavební zákon.“ vysvětluje dopady války na Ukrajině Dušan Kunovský, předseda představenstva společnosti CENTRAL GROUP a.s.
Ačkoli není úbytek pracovní síly masivní, pro stavební společnosti i tak představuje provozní obtíže, a to vzhledem k nárazovosti a nečekanosti této situace, na kterou se nemohly společnosti dopředu připravit. Pro polovinu dotázaných tato situace představuje úbytek pracovní síly (57 %), který s sebou nese další obtíže, jako je prodloužení doby realizace zakázky (44 %), nebo dokonce nutnost odsunutí termínu realizace (28 %). Pro třetinu dotázaných nicméně odliv pracovní síly nepředstavuje žádné obtíže (30 %), což tyto společnosti uvedly shodně v rámci možnosti jiné.
„Dopady této situace již pociťujeme velmi výrazně. Nejzásadnějším důsledkem je skokové zvýšení cen klíčových stavebních materiálů a také jejich nedostupnost nebo prodloužené dodací lhůty. Za této situace, kdy jsme u dříve zasmluvněných zakázek fakticky nuceni stavby dotovat, protože smluvní cena nepokrývá zvýšené náklady na nákup stavebních materiálů, nám nezbývá nežli vést jednání s investory o dodatečných úpravách smluvních podmínek. Zatímco u soukromých investorů se setkáváme s dialogem, uznáním zvýšení cen, snahou dostavět a nalézt konsenzuální řešení, u veřejných zakázek je situace poněkud odlišná. Jednání s veřejnými investory sice také probíhají, ale v zásadě jsou naši partneři vedeni snahou držet se uzavřených smluv i za cenu případného odstoupení od smlouvy nebo nedokončení stavby. Je to dáno jednak podmínkami zákona o zadávání veřejných zakázek, a také obavami, že by za souhlas se změnou smlouvy mohli být sankcionováni. Na základě této zkušenosti bychom v oblasti veřejných zakázek chtěli do budoucna usilovat o to, aby zejména u dlouhodobých projektů byly do všech smluv zahrnuty tzv. valorizační doložky, které by zohledňovaly výši inflace, a to nikoliv té obecné, ale specificky u stavebních materiálů.“ popisuje dopady zvýšení cen stavebních materiálů Ondřej Novák, předseda představenstva společnosti STRABAG a.s.
Na 87 % dotázaných stavebních společností, které ukrajinské pracovníky zaměstnávají, se snaží svým ukrajinským zaměstnancům či jejich rodinám pomoci. Je to dáno především tím, že velké stavební společnosti často působí nadnárodně a k jejich politice patří mimo jiné i určitá dávka společenské odpovědnosti, nemluvě o solidaritě k samotným zaměstnancům z Ukrajiny. „Nám chybí odborní pracovníci montáží, jež jsme náborovali v loňském roce, a to, myslím si, bude problémem celého sektoru stavebnictví.“ poukazuje na problém odlivu ukrajinských zaměstnanců Ivo Luňák, jednatel společnosti Tyros Loading Systems CZ s.r.o.
Kvartální analýza: Trh stavebních prací letos poroste o 1,2 procenta
Co se konkrétní podoby této pomoci týče, potom nejvíce dotázaných společností pomáhá především finančně (60 %). Dvě pětiny společností také zajišťovaly přepravu rodinných příslušníků svých zaměstnanců do ČR (40 %). Třetina pomáhá ale i s ubytováním, které mají často pro své zahraniční pracovníky dostupné, a tak zde mají možnost dočasně ubytovat i rodiny s dětmi (35 %). Některé z dotázaných společností také pomáhají s celkovou adaptací Ukrajinců v ČR (29 %). Dalších 11 % dotázaných také uvedlo, že pomáhají jinak, než je výše uvedeno, ovšem odmítli upřesnit, o jakou pomoc se jedná.
Okolnost, která stavebnictví trápí již od počátku pandemie, je prodlužování termínu dodávek stavebních materiálů. Vzhledem k tomu, že mnohé klíčové stavební materiály, jako například železo, pochází z velké části z Ukrajiny, je logické, že dojde na trhu k prohloubení nedostatku materiálu. S tímto tvrzením souhlasí na 93 % dotázaných stavebních společností.
Problémem, který dopadl na každého občana naší země, je zdražování energií. I nárůst cen energií je spojen s aktuální situací. Také 96 % dotázaných stavebních společností se s tímto setkalo, přičemž průměrně vzrostly jejich náklady na provoz o 27 %. Pro stavební společnosti je náročné zohlednit tyto rostoucí náklady v ceně svých staveb. Pouze u některých projektů je toho schopno 69 % dotázaných. Dalších 20 % ovšem nemůže zohlednit rostoucí ceny u žádné ze staveb.
Kvartální analýza českého stavebnictví Q1/2022 je zveřejněna na www.ceec.eu.