Ve střední Asii přišly nové příležitosti v online prodeji i zdravotnictví

Střední Asie je rozsáhlé území o rozloze zhruba čtyř milionů kilometrů čtverečních. To je asi desetina plochy celého asijského kontinentu. Nachází se ve střední části Euroasie a tvoří ho pět postsovětských zemí: Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán. Jeho hlavním rysem je poloha na křižovatce východní a západní kultury. Toto území bylo po staletí známo jako spojnice mezi Evropou, Blízkým východem, jižní a východní Asií. Vedla tudy hedvábná stezka.

Současný zájem světových hráčů (Spojené státy, Čína, EU a Rusko) o tento region je ovlivněn zejména jeho přírodním a nerostným bohatstvím (ropa, plyn, uhlí, uran, zlato, měď, těžké kovy, bavlna) a do značné míry též jeho strategickou polohou.

Česká vizitka? Tramvaje i obráběcí stroje

Českou republiku a zmíněné středoasijské státy pojí dlouhá tradice obchodních a ekonomických vztahů sahajících do 50. let minulého století. V době bipolárního rozdělení světa byly naše země přes 40 let součástí jednoho politicko-ekonomického systému. Díky těmto historickým vazbám se proto česká produkce a služby těší v těchto zemích velmi dobré pověsti. Zvlášť to platí pro strojírenské výrobky, jako jsou trolejbusy, tramvaje, lokomotivy či obráběcí stroje, ale také pro spotřební zboží jako sklo, porcelán nebo bižuterii.

Průmyslová základna všech středoasijských států pochází převážně ze sovětské éry. Je morálně i technicky zastaralá a vyžaduje modernizaci, což skýtá řadu příležitostí i pro české exportéry a investory. Česká republika, jež prošla v uplynulých desetiletích zásadní ekonomickou transformací, má středoasijským partnerům co nabídnout. České výrobky, technologie a služby odpovídají světovým parametrům, ale jsou přitom i pro zákazníky tohoto regionu cenově dostupné. 

K prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR využívá Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) mechanismus mezivládních komisí a meziresortních pracovních skupin pro koordinaci bilaterální hospodářské spolupráce. Tyto pracovní orgány byly zřízeny v souladu s příslušnými mezivládními dohodami (s Kazachstánem a Uzbekistánem), nebo meziresortními dohodami o spolupráci mezi MPO a partnerskými ministerstvy v Tádžikistánu a Kyrgyzstánu. Vedle toho je ve vztahu k dotčeným zemím využíváno i stávajících nástrojů proexportní politiky (například oficiální účasti českých firem na specializovaných výstavách a veletrzích ve střední Asii, projekty na podporu ekonomické diplomacie). 

Pomoc při pandemii? Potraviny pro chudé či protikrizové fondy

Není pochyb, že letošní globální pandemie covidu-19, která postihla i středoasijské země, bude mít negativní ekonomické a sociální důsledky také na světový obchod a s ním související aktivity. Kazachstán, Uzbekistán a Kyrgyzstán zavedly téměř současně ve druhé polovině března karanténní a dobrovolný izolační režim. Na konci dubna se k nim přidal i Tádžikistán.

V rámci koronavirových opatření byly v regionu uzavřeny hranice pro automobilovou, železniční a leteckou dopravu. Současně byla zavedena omezení týkající se provozu průmyslových podniků, provozoven služeb, veřejného stravování a obchodu. Zakázána byla veřejná shromáždění a uzavřena předškolní zařízení i školy. 

Většina zemí v regionu, podobně jako jiné státy světa, přijala konkrétní ekonomická opatření na podporu podnikání. Šlo o daňové pobídky a prázdniny pro malé a střední podniky, prodloužení lhůt pro podávání daňových přiznání a pro platby daní, pozastavení daňových kontrol, osvobození většiny podniků od sociálních odvodů.

Centrální banky některých zemí regionu usnadnily refinancování komerčních bank a zmírnily omezení požadavků na jejich likviditu. Byly též vytvářeny podmínky pro zvyšování likvidity podniků a zjednodušení úvěrových linek. Kazachstán a Uzbekistán navíc zřídily speciální protikrizové fondy pro zmírnění ekonomických dopadů pandemie. Paralelně s tím byla v těchto zemích přijata opatření sociální ochrany obyvatelstva (poskytování dotací včetně vytváření potravinových košů pro nejchudší skupiny populace). 

Katastrofickému průběhu pandemie se region ubránil

Lze říci, že se středoasijským zemím podařilo vyhnout se katastrofickému scénáři během vrcholící pandemie. Nicméně v důsledku růstu vládních výdajů a poklesu příjmů dochází k nárůstu rozpočtových schodků. Podle prognóz Světové banky se ve střední Asii očekává pokles celkové ekonomické aktivity, což povede k růstu nezaměstnanosti, jež bude mít za následek snížení kupní síly obyvatelstva a s tím i spotřeby domácností. I když by v příštím roce došlo ve střední Asii k oživení jednotlivých ekonomik, jejich plné zotavení na úroveň před vypuknutím pandemie koronaviru si bezpochyby vyžádá určitý čas. 

Na pořadu dne je formování státních a regionálních strategií k zajištění hladkého fungování sektorů souvisejících s mimořádnými událostmi, a to zejména ve zdravotnictví, elektroenergetice, veřejných službách a telekomunikační infrastruktuře, jakož i v zásobování a distribuci potravin. 

V kontextu výše uvedeného se jako potenciálně velmi perspektivní jeví posílení spolupráce v oblasti digitální ekonomiky: to je digitální komunikace a distanční vzdělávání, digitální medicína i rozvoj online obchodování. Nové příležitosti jsou také ve zdravotnictví: jde o vývoj vakcín, výrobu zdravotnických potřeb a materiálů či o inovativní technologie výroby léčiv. 

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Olga Marková, Odbor zahraničně ekonomických politik I, Sekce EU a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz