V porovnání se stejným obdobím loňského roku se v kraji ubytovalo o 19 tisíc hostů více. Většinu návštěvníků tvořili tuzemští hosté. Ze zahraničních návštěvníků přijelo nejvíce hostů z Německa, Slovenska, Polska a Rakouska.
Podle údajů Českého statistického úřadu, který zveřejnil počty návštěvníků hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) ve Středočeském kraji, se meziměsíčně od začátku roku navyšoval i samotný počet hostů. Zatímco v lednu se v kraji ubytovalo 54 tisíc hostů, v červnu to bylo téměř 137 tisíc hostů. Meziroční nárůst proběhl v lednu (o 1,2 %), v únoru (o 9,9 %), v březnu (o 16,5 %) a pak v květnu (o 5,7 %), meziroční pokles nastal v dubnu (o 1,7 %) a v červnu (o 3,6 %). Průměrná délka pobytu jednoho hosta v regionu v prvním pololetí roku představovala 2,07 noci, což bylo méně než celorepublikový průměr (2,43) a v porovnání s dalšími kraji se jednalo o třetí nejnižší hodnotu.
Více turistů ze zahraničí
Z dat vyplývá, že ve druhém čtvrtletí přijelo do regionu téměř 362 tisíc návštěvníků. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o nárůst o 0,14%, oproti předcovidovému roku 2019 se jedná o nárůst o 9,6%. Mírný meziroční pokles (-0,85%) zaznamenaly střední Čechy u tuzemských návštěvníků (rezidentů). Meziročně se ve druhém kvartálu snížil i počet přenocování o 5,97% a to jak u rezidentů (-8,6%), tak u nerezidentů (-4%).
„I když ze statistik ČSÚ vyplývá mírný pokles domácích hostů, budeme sledovat, co přinese třetí čtvrtletí a hlavní turistická sezóna, která bývá rozhodující,“ uvedl Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu, která dlouhodobě cílí na tuzemské i zahraniční návštěvníky.
Oproti nižšímu počtu tuzemských turistů však přijelo ze zahraničí o 3,7% hostů více než ve stejném období loňského roku. Nejvíce zahraničních turistů dorazilo tradičně z Německa, Slovenska, Polska a Rakouska.
Radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václav Švenda komentuje data návštěvnosti: „Ze statických dat je stále patrný mírný nárůst návštěvnosti zejména zahraničních návštěvníků, což potvrzuje, že náš region má stále atraktivní nabídku pro zahraniční, ale i tuzemské návštěvníky. Abychom tento trend podporovali a dále zlepšovali turistickou atraktivitu našeho kraje, pokračujeme v dotačních programech zaměřených na podporu destinačního managementu a na rozvoj turistické infrastruktury. Tyto programy zahrnují jak modernizaci stávajících zařízení, tak i investice do nových projektů, které pomohou přitáhnout do našeho regionu ještě více turistů. Dále investujeme také do akcí a událostí, které regionu přináší větší návštěvnost a pozitivní publicitu. Naší snahou je zajistit, aby se náš kraj stal ještě přitažlivějším cílem pro turisty, a podpořit tak dlouhodobý růst nejen v turistickém sektoru
Cestovní ruch je na tom už lépe než před pandemií. Ve druhém čtvrtletí pomohl hokej
Středočeská centrála cestovního ruchu dlouhodobě podporuje turismus v kraji. „V průběhu jara a léta jsme zopakovali loňskou prezentaci regionu na Slovensku a v Polsku. Ať už formou digitální reklamy v Bratislavě na hlavní autobusové stanici, inzerce nebo reklamy na varšavském letišti. Naše aktivity zahrnují i press tripy, kterých jsme jen od začátku roku zorganizovali dvacet čtyři a stále s agenturou CzechTourism jednáme o dalších, které by se uskutečnily do konce roku. Nezapomínáme ani na české návštěvníky. Kromě dalších kampaní jsme v květnu spustili nový turistický produkt Pustit k vodě, který láká na zážitky na vodě a okolo vody. V průběhu června jsme představili turistické cíle a aktivity v regionu v rámci Víkendové Snídaně na TV Nova. Další kampaně v Česku plánujeme i na podzim, kdy pokračujeme s kampaní Utečte z města. Reklama obdobného charakteru poběží i v zahraničí, a to ve spolupráci s CzechTourism,“ dodal Jakub Kulhánek.
Data o návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení pocházejí z plošného šetření ČSÚ a nezahrnují účastníky cestovního ruchu, kteří se ubytovali jinde než v hromadném ubytovacím zařízení. Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.