Vědci z BIOCEV hledají léky pro celé spektrum nemocí

V moderní budově na okraji obce Vestec sídlí vědecké centrum zaměřené do velké míry na lidské zdraví.

Můžete říci, co vás baví a co vůbec nebaví na práci vědeckého ředitele tohoto výzkumného centra?

Když se nad tím tak zamýšlím – víte, že mě tady vlastně všechno docela baví? Než jsem se přihlásil do konkurzu na tuto pozici v BIOCEV, pracoval jsem už dva roky v New Yorku, šest roků v Texasu, půl roku v Japonsku a opakovaně v rámci vědeckých pobytů v Paříži. Tehdy jsem si říkal, že už bych chtěl znalosti a poznatky, které jsem v zahraničí získal, využít doma. A BIOCEV je výborné místo, pracují zde skvělí odborníci, máme tu vynikající podmínky pro výzkum.

Jaký nejvýznamnější vědecký úspěch vašeho centra můžete představit?

Jeden? Máme jich tu naštěstí tolik, že jediný z toho vybrat nedokážu. Vždyť naše centrum vzniklo tak, že je založilo šest ústavů Akademie věd a dvě fakulty Univerzity Karlovy. Pracuje zde přes 500 vědeckých a technických pracovníků, téměř třetina z nich pochází ze zahraničí. To představuje potenciál na víc než jeden vědecký úspěch.

Dobře, tak zkusíme představit pár projektů i s rizikem, že na všechny důležité se nedostane. Hodně se například v odborných kruzích mluví o vašem výzkumu protinádorových léků.

V této oblasti mají naši vědci velký nosný projekt. Je to objev a testování látky označené jako MitoTam. Tím, že vyřadí z činnosti mitochondrie, což jsou tělíska, která zásobují buňku energií, způsobí, že nádor zahyne. Teď probíhají klinické zkoušky ve spolupráci s Onkologickou klinikou Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Nadějným onkologickým projektem je i studium skupiny chemických látek, jimž říkáme migrastatika. Měly by zabránit rakovinným buňkám, aby z primárního nádoru putovaly po těle a vytvářely dceřiné nádory – metastázy. Dokud nevzniknou metastázy, dá se nádorové onemocnění s větší úspěšností léčit.

Jsou to tedy slibné výzkumy?

Určitě. Ve vědě ovšem vždycky musíte počítat s tím, že jdete do neprobádané oblasti a něco se nemusí vydařit tak, jak jste předpokládali. Nebo naopak objevíte něco, co jste nečekali. Anebo vás taky může někdo předběhnout.

Pracoval jsem na jednom projektu a těsně před jeho dokončením jiný vědecký tým na druhém konci světa publikoval výsledky obdobných experimentů. Kdo s objevem přijde první, má publikaci v uznávaném vědeckém časopise, může mít patent a otevřenou cestu k využití nápadu v praxi. Kdo přijde druhý, má často smůlu. I to se stává.

Co dalšího v laboratořích BIOCEV zkoumáte s cílem být první?

V rámci centra BIOCEV působí České centrum pro fenogenomiku, které se mimo jiné zabývá pochopením funkce genů, zvláště těch, které kvůli chybě ve svém kódování mohou způsobovat nemoci. K tomu nám pomáhají laboratorní zvířata, na nichž modelujeme choroby, které se projevují u lidí.

Když zjistíme, jak zkoumané geny ovlivňují vznik a průběh nemoci, máme i možný směr hledání léku. České centrum pro fenogenomiku je jedno z osmi největších na světě, je to skutečně významná instituce, která bude hrát významnou roli i v budoucím nasměrování v oblasti léčby šité na míru jednotlivým pacientům.

Rád bych zmínil také náš výzkum derivátů kurkuminů. Jsou to látky, které brání vzniku volných radikálů, takže zabraňují poškozením vznikajícím zejména v nemocném nebo stárnoucím organismu. Tady máme nadějné výsledky. Zabýváme se také poruchami plodnosti, kterých mezi lidmi přibývá.

Máme patentovanou metodu rozpoznání zdravých spermií, aby se daly pro umělé oplození vybrat ty nejvhodnější. Za perspektivní a nesmírně důležitou považuji i přípravu nových antibiotik. Nadužíváním a nesprávným užíváním antibiotik narůstá antibiotická rezistence a nové léky jsou velice potřeba.

Vy sám se mimo jiné zabýváte vzácnými chorobami, proti kterým se těžko hledají léky – jejich vývoj se farmaceutickým firmám nemůže zaplatit, protože nemocných je příliš málo.

Zajímají mě už od studií medicíny. Vždycky mě přitahovala unikátní diagnostika, kterou vyžadují. Jako vzácné se označují choroby, které postihují méně než jednoho člověka ze dvou tisíc obyvatel. Známe jich už přes osm tisíc. Některé jsou závažné a ohrožují život. Situace nemocných se naštěstí zlepšuje. Vznikají i zájmové skupiny pacientů, které tlačí na vládní nebo evropské agentury, je podporují výzkum v této specifické oblasti.

Díky grantové podpoře z veřejných zdrojů se vyvíjejí i léky určené jen pro několik stovek nemocných na světě. Také náš základní výzkum v BIOCEV pomáhá hledat takové léky. Je to běh na dlouhou trať. V některých oblastech se nám však daří reagovat během dnů a týdnů. Teď třeba při boji proti nemoci covid-19.

Co jste proti covidu dokázali?

Od začátku pandemie jsme pomáhali s testováním a sekvenací vzorků. Někteří pracovníci BIOCEV se zaměřují na výzkum z oblasti virologie a byli hnacím motorem laboratoře, do níž se svážely vzorky z ústavů sociální péče i nemocnic. Do této práce se zapojilo více než sto dobrovolníků z BIOCEV. Mimo tyto ryze praktické aktivity se podařilo vyvinout model pro rychlé a levné testování protilátek a také léků a dalších terapeutických postupů proti variantám koronaviru SARS-CoV-2.

Dostávají se už výsledky vašeho centra do praxe?

Centrum BIOCEV bylo otevřeno ve Vestci v roce 2015 s cílem zaměřit se hlavně na základní výzkum. Výsledky se nedostávají do praxe bezprostředně v návaznosti na objevy. Zvlášť v medicíně, kde je nutné každou účinnou látku důkladně prověřit. Například léčivou látku alaptid připravili čeští vědci už kolem roku 1985. Jsou v ní dvě aminokyseliny, které umožňují výborné hojivé a regenerační vlastnosti. Vývoj se nakonec dostal do BIOCEV, látku jsme vylepšili a dnes je součástí prodávaných mastí pro hojení ran u zvířat a regeneračních krémů v kosmetice pro lidi. A pořád pracujeme na tom, aby mohla být podávána i potřebným pacientům v nemocnici.

To je pro mne podstatné: Aby se dobré nápady nakonec dostaly k pacientům. Ostatně na komerčním základě spolupracujeme také s farmaceutickými firmami při testování jejich připravovaných léčivých preparátů, které míří do výroby. Na budoucnost nemyslím jenom tady ve Vestci. Jsem také předsedou Rady pro konkurenceschopnost Středočeského kraje, poradního orgánu Rady Středočeského kraje.

Na jejích jednáních se scházejí představitelé inovačních firem, zástupci akademických subjektů, reprezentanti regionální samosprávy a dalších organizací. Je nám jasné, že dlouhodobá ekonomická prosperita může být v našich podmínkách podložena jenom moderními technologiemi, které dokáže nabídnout pouze solidní věda.

Zdroj: Středočeské inovační centrum