English version
Vietnam představuje jednu z nejimpozantnějších zemí jihovýchodní Asie, která od svého sjednocení v roce 1975 dosáhla obrovského socioekonomického vzestupu. V dnešní době země, která má 98 milionů obyvatel, fascinuje nejenom svým kulturním dědictvím, ke kterému patří císařské město v Hue, chrám literatury v Hanoji, katedrála Notre Dame v Ho Či Minově Městě či přírodní scenérie v zátoce Hą Long, ale také svým impozantním ekonomickým růstem, jenž dlouhodobě převyšuje průměr zemí regionální skupiny ASEAN.
Od „obnovy“ roste ekonomika v průměru o sedm procent ročně
Za počátek proměny Vietnamu z plánovaného hospodářství na sociálně orientovanou tržní ekonomiku je obecně považován rok 1986, kdy vláda přijala řadu reforem souhrnně označených jako Đôi Mói (Obnova). Tajemství hospodářského úspěchu, který se do Vietnamu dostavil na začátku 90. let minulého století, spočívalo podle analýz Světové banky v několika aspektech.
Za prvé v deregulaci a snížení produkčních nákladů, jež přilákaly do Vietnamu zahraniční kapitál. Za druhé v investicích do rozvoje infrastruktury a lidského kapitálu. A v neposlední řadě šlo o orientaci ekonomiky na zahraniční obchod. Výsledkem těchto reforem byla skutečnost, že HDP v přepočtu na hlavu se ve Vietnamu za posledních 30 let zvýšil desetkrát na současných 2739 dolarů a ve stejné době hospodářský růst dosahoval v průměru úrovně téměř sedmi procent. To umožnilo mezi lety 2002 až 2018 vytvořit v zemi dostatek nových pracovních míst a dostat z chudoby přes 45 milionů lidí.
Vietnam má poměrně mladou populaci a věkový medián činí 30 let, je tedy výrazně nižší než v sousední Číně, kde činí 36 let.
Výrobu do Vietnamu umístily Samsung i Apple
Na základě tohoto mimořádného úspěchu byl Vietnam v roce 2016 zařazen Světovou bankou mezi středně příjmové země. S ohledem na geografickou polohu mezi Čínskou lidovou republikou a zeměmi skupiny ASEAN, na přívětivé podnikatelské prostředí, politickou stabilitu a levnou kvalifikovanou pracovní sílu se Vietnam stal v uplynulých letech výrobní platformou pro přední high-tech firmy typu Samsung, Apple, Nokia, LG Electronics, Fuji Xeroxa další. Díky tomuto trendu se země mimo jiné loni umístila v hodnocení Světové banky Ease of Doing Business index na 70. příčce (to je zlepšení o 20 míst v porovnání s rokem 2010) a z hlediska zahraničního obchodu dosáhla rekordního přebytku v hodnotě 11,2 miliardy dolarů.
Střední třída má brzy tvořit polovinu populace
V minulém roce dosáhlo tempo růstu vietnamské ekonomiky sedm procent a navzdory dopadům globální pandemie covid-19 prognóza Asijské rozvojové banky odhaduje, že i letos Vietnam zaznamená expanzi na úrovni 4,8 procenta. Pro budoucí rozvoj hraje ve prospěch Vietnamu příznivá demografie a zvyšující se životní úroveň. Do roku 2050 bude populace Vietnamu čítat více než 110 milionů lidí, přičemž podle odhadů společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) by se velikost střední třídy měla do patnácti let zvednout ze současných 11 procent na téměř polovinu celkové populace (tedy asi 50 milionů lidí), což zvýší koupěschopnost a domácí spotřebu.
Významným faktorem je i skutečnost, že Vietnam má poměrně mladou populaci a věkový medián činí 30 let, je tedy výrazně nižší než v sousední Číně, kde činí 36 let. Díky tomu, že stát vynakládá v průměru mezi pěti až šesti procenty HDP na vzdělávání, pilíři hospodářského růstu vietnamské ekonomiky budou v příštích deseti letech především průmysl, služby a high-tech odvětví. Bude zároveň důležité, jak země dokáže zefektivnit svůj zemědělský sektor, který stále představuje 18 procent HDP a 20 procent exportu a zaměstnává 40 procent pracovních sil. Měl by také zreformovat státní podniky a účinně bojovat proti korupci.
Vietnam bude rovněž nadále těžit z obchodních sporů mezi Čínou a USA a dále posilovat svoji pozici jako nová továrna Asie. S ohledem na dynamiku ekonomického růstu ve Vietnamu čeští exportéři mohou nalézt zajímavé komerční příležitosti především mezi těmito pěti nejperspektivnějšími sektory: zdravotnictví, energetika, těžební průmysl, informační a telekomunikační technologie a obranný sektor.
Lékařské zákroky podstupují tisíce Vietnamců v zahraničí
Vzhledem k rychlému nárůstu vietnamské populace představuje zdravotnictví jednu z hlavních priorit vlády. Ve Vietnamu existuje víc než 1300 nemocnic, přičemž 80 procent z nich jsou veřejné a zbytek je v soukromých rukou. Celkem disponují více než čtvrt milionem nemocničních lůžek. Na zdravotní péči Vietnam utrácí 7,5 procenta HDP, tedy asi 16 miliard dolarů.
I přes tyto poměrně vysoké výdaje jsou vietnamské nemocnice a jejich vybavení zastaralé a každý rok 40 tisíc Vietnamců podstupuje zákroky v zahraničí. Do budoucna se předpokládá, že výlohy na zdravotnictví vzrostou až na 20 miliard dolarů. Trh s farmaceutickými výrobky se zvýší ze současných 5,7 miliard na 7 miliard dolarů. Otevírají se široké možnosti pro dodávky od českých firem – například lůžka, zdravotnické přístroje, léky či poskytování školicích programů.
Za pouhou dekádu se má výroba energie ztrojnásobit
Kvůli zvyšující se průmyslové výrobě poptávka po elektrické energii ve Vietnamu dlouhodobě stoupá, a to v průměru o 10 až 12 procent za rok. Energii země vyrábí za pomoci vodních elektráren (37 procent), spalování uhlí (34 procent) a plynu (28 procent). Podle Národního energetického plánu Vietnam počítá s rozšířením instalované kapacity ze současných 47 GW na 129 GW do roku 2030. Celkové investice by měly dosáhnout 148 miliard dolarů, přičemž tři čtvrtiny peněz by měly jít na energetickou produkci a čtvrtina na výstavbu přenosové soustavy.
Podle aktualizované energetické strategie, která by měla být publikována na přelomu letošního a příštího roku, by Vietnam měl do budoucna spoléhat především na rozšiřování uhelných elektráren a také na širší využití obnovitelných zdrojů. Energetický sektor oficiálně spadá do gesce ministerstva průmyslu a obchodu Vietnamu a produkci a distribuci elektrické energie má na starosti státní podnik EVN. Energetika je velmi perspektivní obor, zejména z pohledu českých dodavatelských možností, například v oblasti exportu malých vodních elektráren, revitalizace stávajících uhelných a plynových elektráren, výstavby solárních elektráren či rozšiřování přenosových sítí.
Odhaduje se, že deset nejúspěšnějších startupů ve Vietnamu za rok 2019 dokázalo přilákat investice v hodnotě až 300 milionů amerických dolarů.
Země těží z obrovských ložisek uhlí, v moři má i zdroje ropy
Vietnam disponuje značnými zásobami nerostných surovin, a to zejména uhlí, fosfátů, vzácných kovů, bauxitu, chromu, mědi, zlata, železné rudy, manganu a zinku. Významná jsou především ložiska uhlí na severovýchodě země, konkrétně v provincii Quang Ninh, Thai Nguyen a v deltě Rudé řeky.
Hlavním státním podnikem zodpovídajícím za těžbu uhlí je státní společnost Vinacomin, podle jejíchž odhadů se v zemi nachází zásoba více než šesti miliard tun uhlí. Ve vietnamských teritoriálních vodách se také nalézají rezervy ropy a plynu, jež jsou dobývány státním podnikem PetroVietnam.
S ohledem na strategický význam těžby uhlí a dalších surovin zde mohou úspěšně nalézt uplatnění české technologie na rozvoj hlubinné těžby. Hlavní akcí pro představení dobývací techniky představuje veletrh Mining Vietnam, který se uskuteční od 7. do 9. dubna 2021 v Hanoji, a kde je plánována oficiální účast ČR pod záštitou ministerstva průmyslu a obchodu.
Jedna z největších armád světa používá i české zbraně a munici
Vietnamské ozbrojené síly patří se svými 482 tisíci vojáků mezi deset největších armád světa (konkrétně jsou na 9. místě). Rozpočet na obranu se každý rok zvyšuje a země na ni vynakládá přibližně 2,3 procenta HDP (to je asi 5,5 miliardy dolarů). S ohledem na dlouhodobé územní spory v Jihočínském moři má Vietnam trvalý zájem o modernizaci svého námořnictva, letectva i pozemních sil.
Nákupem vojenského vybavení je pověřena státní firma General Import-Export Van Xuan Corporation. Dlouhodobě poptává pěchotní zbraně, munici, letecké trenažéry, pokročilé protiletadlové systémy, generální opravy vojenské techniky (tanky T-54/5-55), vrtulníků (Mi-17/Mi-8) a letadel (podzvukové stroje československé výroby L-39).
Zároveň Vietnam rozšiřuje vlastní technologické kapacity. Země udělala významný pokrok při vývoji raket proti námořním cílům (střela KCT-15) či vyloďovacích plavidel. V roce 2013 Vietnam také zkonstruoval svůj první bezpilotní prostředek. Obranný průmysl se dlouhodobě řadí mezi nejúspěšnější oblasti českého exportu do Vietnamu, ať to jsou radarové systémy ERA, Retia a Eldis, letecké simulátory VR Group, palné zbraně od České zbrojovky, či munice z dílny Sellier & Bellot.
V zemi rostou tři tisíce nadějných startupů
Očekává se, že vietnamský ICT trh bude nadále rapidně posilovat a stane se jedním z hnacích motorů dalšího ekonomického růstu. Rostoucí internetové pokrytí a počet mobilních uživatelů již nyní výrazně pomáhá určovat rozvoj inteligentních měst a zavádění digitalizace státní správy. V současné době používá internet okolo 52 procent populace a pět hlavních mobilních operátorů ve Vietnamu (VNPT-Vinaphone, Mobiphone, Viettel, Vietnammobile a Gmobile) registruje okolo 128 milionů odběratelů mobilních služeb.
Vzhledem k tomu, že vietnamská vláda dlouhodobě podporujea usnadňuje partnerství veřejného a soukromého sektoru v projektech městské infrastruktury, existuje řada příležitostí při uplatnění smart city technologií. Města jako Hanoj, Ho Či Minovo Město a Da Nang jsou zapojena například do projektu ASEAN Smart Cities Network, jehož cílem je koordinovat inteligentní a udržitelný rozvoj 26 měst napříč deseti zeměmi skupiny ASEAN.
Ve Vietnamu rovněž hraje stále důležitější úlohu podnikání startupů. V zemi existuje již přes tři tisíce startupů a vietnamský inovační ekosystém je považován za jeden ze tří nejrychleji rostoucích, hned za Singapurem a Indonésií. Odhaduje se, že deset nejúspěšnějších startupů ve Vietnamu za rok 2019 dokázalo přilákat investice v hodnotě až 300 milionů dolarů.
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Michal Prokop, Oddělení Afriky, Asie a Austrálie, Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz
