Vizionář: Dobývání vesmíru? Nejlepší program další existence lidstva



Jaké jsou hlavní výzvy vesmírných projektů, které před námi stojí a mohou přinést lidstvu užitek?
Největší výzva pro otevření hranic vesmíru není otázkou fyziky, peněz nebo technologií. Tou výzvou jsme my sami. Jako civilizace si ještě nedovedeme plně představit expanzi za hranice našeho světa do dalekého vesmíru. Zní to velkolepě – a také to velkolepé je, ale proč bychom měli chtít budoucnost, která není velkolepá? Proč se nestát civilizací, která současně zachrání tuto planetu a začne přesouvat život do vesmíru? Víte o nějakém lepším programu pro další existenci lidstva?

Věříte, že to lidstvo dokáže?
Pokud si my lidé umíme něco představit, umíme to i zrealizovat. Vyhrňme si rukávy, zapojme mozky a dejme se do práce. Jde o to, mít velké cíle, ale zároveň být maximálně praktický. Berme jednu technickou otázku po druhé a řešme je. To je obsah nové vesmírné revoluce.

Existují i ve Spojených státech překážky, které vaše záměry ještě dnes brzdí?
V USA se musely změnit zákony, aby společnosti jako SpaceX mohly létat do vesmíru. Není to tak, že se jednoho dne Elon Musk (zakladatel a majitel SpaceX) vzbudil a řekl si: „Teď postavím a vyšlu rakety na Mars“. Zabralo to desetiletí tvrdé práce spousty špičkových lidí. Nejdřív bylo nutné dosáhnout toho, aby se soukromé firmy mohly vůbec do vesmírného programu zapojit. To znamenalo jednat s největšími leteckými a vesmírnými korporacemi, které vydělávaly miliardy. Do té doby se jim platilo spíše za snahu než za reálné úspěchy. Tyhle firmy platily – a stále platí – politikům a lobbistům miliony, aby si udržely tučné kontrakty. Právě to nám blokovalo naše plány a muselo se to změnit.

Museli jste tedy oslovit politiky?
Vzpomínám si na slyšení v americkém Kongresu v roce 1995, kdy jsme museli ujišťovat, že jsou všechny lety k Mezinárodní vesmírné stanici ISS schopny zajistit soukromé společnosti. Uběhlo dalších 17 let tvrdých politických bojů a společenských změn, než to bylo soukromým firmám umožněno. Museli jsme změnit přístup vlády, zákony a myšlení politiků. A naše snažení ještě není u konce, protože velká část státních peněz je v této oblasti stále rozdělována podle starých modelů. Proč by měli politici sázet na firmy, které mohou zajišťovat dopravu do vesmíru levněji, když to v krátkém časovém horizontu připraví o práci lidi v jejich volebních obvodech? Když jsme v 80. letech začínali, byl průzkum vesmíru čistě věc vlády a cílem byla jen věda, rozhodně ne průzkum zdrojů nebo dokonce osídlování. Tohle už je teď pryč. A spousta lidí původem z NASA, je teď na straně menších soukromých firem a hledají způsob, jak vesmír otevřít soukromým firmám.

Jak se může do podobných projektů zapojit Česká republika? Jak nejlépe využít znalostí a výsledků výzkumu našich výzkumných center pro praxi a byznys?
Vesmír nepatří nikomu a zároveň patří všem. Nikde není řečeno, že by se člověk nebo firma z vaší země nemohla do celého procesu zapojit. Znovu opakuji: nic a nikdo by nemělo stát v cestě těm, kteří se chtějí stát součástí našeho dobývání vesmíru.¨Nejde o nějaký privátní klub, do kterého má být povolen vstup jen vládám velkých zemí a multimiliardářům. Samozřejmě pomůže, pokud máte peníze nebo najdete někoho, kdo vám pomůže realizovat vaše nápady. Ale zúčastnit se může skutečně každý. Základem je zabránit schválení zákonů, které by soukromé vesmírné projekty komplikovaly nebo jim zcela bránily.

Odkud plynou peníze pro vesmírné projekty a jaká je jejich návratnost?
Budu k vám maximálně upřímný. Osobně jsem součástí těchto projektů, protože věřím, že expanze civilizace a života do vesmíru je jedním z poslání lidstva. To je důvod, proč se zapojují Elon Musk, Jeff Bezos z Amazonu, Paul Allen z Microsoftu a další významní lidé. Žijeme ovšem ve společnosti, která do značné míry vyžaduje ekonomickou návratnost všeho, co děláme, a pokud to začnete dělat jako byznys, potřebujete generovat zisk pro investory. Existuje mnoho způsobů, jak v této branži vydělávat. Jsou tu mezery na trhu, které mohou být zaplněny, a technologie, které ještě nebyly vynalezeny. Příležitosti na trhu i nové technologie budou hrát do karet těm, kteří chtějí vydělávat peníze.

Můžete být konkrétní?
Vynést kilogram nějaké suroviny do vesmíru dnes stojí více než 20 tisíc dolarů. Takže jestli dokážete nabídnout tu surovinu už na místě za lepší náklady – máte trh. To je také důvod, proč SpaceX vyvíjí rakety na více použití. Když snížíte náklady, můžete toho dělat ve vesmíru víc. S tím pak poroste poptávka po materiálech dostupných přímo ve vesmíru a zájem o společnosti, jež budou tyto služby poskytovat.

Jak si v této souvislosti stojí vaše společnost Deep Space Industries?
V Deep Space Industries věříme, že byznys leží v těžbě a dodávání surovin na vesmírný trh, jakmile se rozšíří. Ale mezitím musíme zajistit možnost návratnosti investic, tj. využíváme naše odborné znalosti a technologie, které vyvíjíme, a poskytujeme je našim zákazníkům. Naše společnost je jen krůček od toho, aby nám tato strategie zajistila ziskovost, i když současně hledáme investory pro tak velkou vizi, jako je těžba surovin na asteroidech. Do roku 2020 chceme přistát na prvním asteroidu. Poté na základě tohoto testu získat peníze na další cestu a do roku 2025 začít těžit.

Co pro budoucí vývoj znamená úspěšné přistání spodního nosného stupně rakety Falcon 9 společnosti SpaceX na dálkově ovládané přistávací plošině na moři?
Je to prosté. Možnost opakovaného využití raket je zlomovým bodem pro rozvoj “vesmírné ekonomiky”. Jen si představte, že byste po každé jízdě nebo letu dávali do šrotu celý vlak či letadlo.

Jak si člověk vyslouží označení “největší vizionář v oblasti kosmických technologií”? Co se za tímto úspěchem skrývá – vášeň a zanícení, fantazie, schopnost vidět dále než ostatní?
Jsou za tím především inspirativní osobnosti. Četl jsem science fiction od Heinleina, Asimova či Clarka. Byl jsem povzbuzován řadou skvělých lidí jako byl Dr. Gerard K. O’Neill, jehož kniha The High Frontier stála na začátku mé cesty, případně Gene Rodenberry, jenž mi řekl, že předtím, než stvořil Star Trek, byl policistou. Dále to byli lidé jako Walt Anderson, který dal peníze do projektu Mir a podporoval naši věc, když jsme bojovali za to, aby se vesmír otevřel lidem a jeho dobývání se stalo nezávislým na vládě. Nikdy jsem to nevzdal a nakonec měl i dost štěstí, že jsem mohl něčím přispět. A stejně tak mnoho dalších lidí, kteří měli dostatečnou sílu a morální integritu, aby stále bojovali za to, čemu věřili. Sni velké sny a dělej velké věci, aby se sny staly skutečností. A konečně: Nikdy se nevzdávej! Těším se, že na vesmírných lodích uvidím českou vlajku, nebo ještě lépe stopy českých lidí kolonizujících sluneční soustavu i vzdálenější vesmír.

Jakub Procházka, Martin Zika
Foto: Festival České inovace 2016