English version
„Tyhle díly jsou ryze české, “ ukazuje mi palubní desku svého nového BMW podnikatel Michal Dvořáček. „A vyrábí se v téhle fabrice,“ otáčí se směrem k průmyslovému areálu na okraji Moravské Třebové.
Stojíme ve Svitavské ulici před obří výrobní halou společnosti ATEK. Firma vznikla před patnácti lety a dodává komponenty do aut. „Naší hlavní výrobní náplní je lisování plastových dílů do automobilového průmyslu. Hlavními odběrateli jsou přední evropské automobilky jako Volkswagen, BMW či Škoda Auto,“ přibližuje manažer Václav Polák.
V překotné době
Podniku se daří, roste překotným tempem – stejně jako celé odvětví automotive. „Žijeme ostatně v překotné době. A efektivní řízení výroby už dnes nebývá záležitostí lidí, ale sofistikované techniky,“ doplňuje zástupce ATEK.
Proto začala moravskotřebovská firma v roce 2014 využívat aktuálně nejprodávanější systém řízení výroby (MES) na českém trhu. Výrobní informační systém s označením PHARIS je od A do Z produktem společnosti UNIS.
Kromě MES PHARIS zajišťuje progresivní firma z Brna jménem UNIS dodávky vyšších investičních celků, řeší rozsáhlé zakázky v oblasti zpracování ropy, petrochemie, chemie či energetiky. Zároveň jsou její součástí IoT divize i ´divize letecká a pokročilého řízení´, kde se vyvíjejí a vyrábějí řídicí systémy do letadel a helikoptér.
To, že se jeden podnik věnuje na špičkové úrovni tolika aktivitám, nebývá obvyklé. Podle business developera MES PHARIS Jiřího Jakubce jde o příběh jednoho vizionářství. „Řekl bych, že je to výsledkem vizionářství spoluzakladatele a dnes jediného majitele firmy Jiřího Kováře,“ usmívá se Jakubec.
„Zpočátku se UNIS věnoval automatizaci, později především petrochemii a dodávkám investičních celků. Za vývojem systému PHARIS i zakládáním dalších divizí stojí právě Jiří Kovář, který je ochoten do nových věcí investovat čas i prostředky. A k tomu potřebujete odvahu,“ říká Jiří Jakubec.
Vizionář v byznysu nesmí být blouznivcem. Má schopnost uvést své myšlenky do praxe a především odhadnout, o co bude mezi jeho potenciálními zákazníky zájem. To se u MES PHARIS podařilo. Systém vznikal v roce 2001 s tím, že může zaplnit volné místo na trhu, dnes jej využívají desítky podniků – mezi nimi i známá jména jako Continental, Bosch, Husqvarna či Sellier & Bellot.
Co je za tajuplným názvem?
A co se za zkratkou PHARIS skrývá? Název vznikl ze slov Pharmaceutical Information System. Produkt byl totiž původně určen pro šaržovitou výrobu ve farmaceutických firmách, jako byla brněnská Lachema.
„Kolem roku 2008 už v UNISu věděli, že má u nás tento byznys své limity. Naopak se rychle rozvíjel a rozvíjí automobilový průmysl. V té době tedy začali přibývat zákazníci z automotive. Dnes je PHARIS využíván pro takzvanou diskrétní výrobu – v kovoobrábění, lisování plastů či zbrojním průmyslu. Většina zákazníků patří k významným dodavatelům do automobilového průmyslu,“ shrnuje Jiří Jakubec.
´PHARIS je plnohodnotný výrobní informační systém pro kapacitní plánování, rozvrhování a řízení výroby, údržby, a výrobní logistiky včetně sběru dat ze strojů. Pokrývá potřeby výroby od okamžiku vystavení výrobního příkazu, přes odvádění výroby až po zaskladnění produktu,´ dočtete se na stránkách firmy (odkaz)
Systém 24 hodin denně sleduje a řídí výrobu, sbírá data ze strojů (vstřikovací lisy, CNC stroje, montážní linky, frézy, brusky či přídavná zařízení) a všechny informace dlouhodobě ukládá a vyhodnocuje.
Tolik strohá řeč technických odborníků. Aby výhody systému pochopil i laik, nabízí Jiří Jakubec příklad ze života výrobní firmy.
Aby obsluha nešla na cigáro
„Představte si, že má stroj poruchu. Řekněme, že pět minut trvá než to paní, která jej obsluhuje, zjistí, následně stroj zastaví a čeká dalších deset minut, než kolem projede skladník na vozíku. Další minuty uplynou, než skladník zavolá odpovědného člověka a stroj se začne opravovat. Než začnete s porouchaným zařízením něco dělat, může uplynout třicet nebo i čtyřicet minut. Stroj stojí, nic nedělá ani obsluha, která jde ven na cigáro. A to je neefektivní,“ popisuje Jiří Jakubec.
Se systémem PHARIS ihned víte, co se strojem stalo. Systém vám nabídne řešení a vy můžete obratem poslat na místo pracovníka, jenž problém efektivně vyřeší. PHARIS zároveň nabídne alternativní činnost pro obsluhu stroje.
„Všichni naši klienti vám řeknou, že se s takovými případy setkali opakovaně. Díky našemu systému se zvyšuje efektivita práce lidí i strojů a snižuje se zmetkovitost výrobků,“ doplňuje Jakubec.
Jak připomíná Václav Polák z firmy ATEK, samy firmy využívající systém PHARIS spolupracují na vývoji nových funkcionalit.
„V současné době rozšiřujeme výrobu o dalších zhruba padesát pracovišť, a vylepšujeme pracoviště stávající. Zároveň pracujeme na vývoji dalších funkcionalit, které nám dovolí lépe a efektivněji řídit výrobu. Na vývoji se podílejí všichni zákazníci systému PHARIS. Není ostatně implementován jen v ČR, ale má i významnou zahraniční klientelu,“ připomíná Polák.
Zatímco UNIS znají zákazníci v desítkách zemí světa, samotný PHARIS zatím tak proslulý není. Klienty najdete jen v Evropě – konkrétně v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Španělsku a Německu. Vzhledem k tomu, že PHARIS pronikl za hranice poprvé v roce 2015, je s ním UNIS teprve na začátku dlouhé cesty.
„Od okamžiku, kdy najdete potenciálního klienta, uplyne v průměru rok, než začnete systém implementovat. A další rok trvá, než implementaci dokončíte. Od roku 2015 uplynula z tohoto pohledu jen velmi krátká doba. Aktuálně jsme v intenzivní fázi hledání nových partnerů. Obecně cílíme na trhy, kde je automotive významným hybatelem,“ prozrazuje Jiří Jakubec.
Licence a know-how
„Partnerům poskytujeme licenci na produkt, produkt samotný, a know-how, jak PHARIS nakonfigurovat, implementovat a udržovat. Partnery hledáme vesměs v oblasti průmyslové automatizace,“ říká business developer MES PHARIS Jiří Jakubec.
Vítaná pomoc CzechTrade
V expanzi na zahraniční trhy pomohla firmě státní agentura pro podporu obchodu CzechTrade. UNIS si pochvaluje zejména spolupráci s řediteli zahraničních kanceláří v jednotlivých zemích, kteří jim pomáhají kontaktovat potenciální partnery, případně jim zajištují účast na veletrzích.
„Ocenili jsme například pomoc vedoucího zahraniční kanceláře v Budapešti Tibora Biala, který nám zprostředkoval setkání s celou řadou potenciálních partnerů. Díky tomu dnes úspěšně spolupracujeme s firmou S&T Consulting Hungary,“ prozrazuje Jiří Jakubec.
Jeho slova potvrzuje i produktový manažer MES PHARIS Leoš Hons: „Pro společnost UNIS a projekt PHRAIS je poslední dobou strategickou aktivitou právě zahraniční obchod, který pokrýváme projektem IPP ( International Patrnership Program). Jedná se o rámec, který zajištuje akvizici nových partnerů, a podporu stávajících partnerů v zahraničí.“
PHARIS podle něj vyžaduje to, aby zástupci UNIS do hloubky znali své potenciální zákazníky. A hluboké znalosti by měl mít i implementanční tým, který systém zavádí.
„Proto není nalezení správného partnera jednoduché. A právě v této oblasti nám státní agentura výrazně pomáhá. Klíčovou přidanou hodnotou CzechTrade je osobní angažovanost jeho zástupců v zahraničí. Díky nim jsme schopni oslovit správného člověka ve správné firmě,“ doplňuje Hons.
Proti proudu času
Brněnská společnost Unis byla založena už v roce 1990 jako ryze česká firma bez zahraničního kapitálu.
„Firmu jsem založil se dvěma společníky, ale bylo to spíše důsledkem postupného rozpadu podniku CHEPOS, ve kterém jsme do té doby pracovali, a s tím související nulové perspektivy osobního rozvoje než strategického rozhodnutí,“ vzpomíná majitel a spoluzakladatel UNIS Jiří Kovář.
Původně se firma věnovala automatizaci (jako systémový integrátor výrobků Honeywell) a distribuci výpočetní techniky. V počítačovém pravěku zároveň vydávala odbornou literaturu. K tomu přivedla Jiřího Kováře a jeho společníky německá distribuční firma Agora, s níž založili společný podnik.
„V polovině 90. let přišla první krize a my jsme ji řešili expanzí do zahraničí a rozšířením činnosti na dodávky investičních celků. První náš velký projekt byl v Iráku. Dlouho jsme působili v Bělorusku, kde jsme koupili od americké firmy Koch Glitsh malou kancelář, s níž máme dnes inženýrskou skupinu s více než 100 projektanty. Pokračujme tak v původním zaměření CHEPOS na Střední východ a bývalý Sovětský svaz,“ doplňuje majitel. K vytvoření letecké divize je zase přivedla záliba v létání.
Zakladatel podniku připouští, že musel v minulosti překonávat i turbulentní období, kdy nebylo jisté, jak jeho byznys skončí.
„Problémů a krizí bylo několik, včetně zastaveného vlastního domu a odkoupení akcií od společníků. Některé dceřiné firmy jsme museli také zavřít – buď prodělávaly, nebo jsme nenašli vhodné lidi do vedení. Zejména ze začátku jsme měli jedinou zásadu, že úspěšný projekt musí vydělávat na ty neúspěšné a většinou se to dařilo. Ne každý nápad je úspěšný, ale bez zkoušení nových věcí bychom zanikli,“ doplňuje Kovář.
V roce 1999 byla ve společnosti vytvořena nová sekce Mechatronické systémy, ze které vznikla před šesti lety nová divize letecká a pokročilého řízení.
„Pro nás nejzajímavější aktivita zapadá do sekce řídících a informačních systémů a jedná se o vývoj řídících a informačních systémů typu MES (Manufacturing execution systems). Od samého počátku (2001) byla spojena s vývojem produktu MES PHARIS,“ vrací se ještě Leoš Hons k vývoji vlajkové lodi.
Jakub Procházka
