English version
Minimální mzda má podle vlády za úkol zajistit lidem jak příjem z pracovní činnosti nad hranicí chudoby, tak dostatečnou motivaci k přijetí zaměstnání. „V současné době patří minimální mzda v ČR mezi nejnižší v Evropské unii. Záměrem současné vlády při pravidelném zvyšování minimální mzdy je vytvoření podmínek pro postupné přiblížení výdělků v České republice mzdám, kterými jsou zaměstnanci odměňováni ve vyspělejších evropských zemích,“ uvedl mluvčí vlády Martin Ayrer.
Za dob předchozích vlád podle něj minimální mzda tuto svou ekonomickou funkci, ani sociální ochranou funkci neplnila. Stagnovala s argumentem, že její zvyšování bude mít negativní dopad na zaměstnanost v České republice.
„Dnes česká ekonomika díky hospodářské politice současné vlády prosperuje. Rostou jak mzdy zaměstnanců, tak současně počet pracovních míst a klesá nezaměstnanost. Obecný argument proti zvyšování minimální mzdy vyvrátil současný vývoj reálné ekonomiky i příslušné analýzy,“ dodává Martin Ayrer.
Dosavadní trend zvyšování minimální mzdy za současné vlády podle kabinetu přináší pozitivní dopady, a to nejen zlepšení sociální situace zaměstnanců, ale také prospívá české ekonomice. Podporuje posilování domácí spotřeby, a tím také ekonomický růst.
Vláda projedná kompromisní návrh vzešlý z tripartitních jednání na zvýšení základní sazby minimální mzdy na 11 tisíc korun, čímž by dosáhla přibližně úrovně 38,2 procent průměrné mzdy.
Firmy z některých oborů však upozorňují, že postupný růst minimální mzdy jim působí potíže. „V roce 2016 se očekává uzavření 50 až 52 prodejen a dojde k ukončení pracovního poměru zhruba s 68 zaměstnanci. Naprostá většina těchto prodejen je jednomístných,“ komentoval dopady současné minimální mzdy Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.
Předpokládané zvýšení minimální mzdy na zhruba 11 tisíc korun podle něj bude mít další následky. „V roce 2017 se očekává uzavření zhruba 64 prodejen a dojde k ukončení pracovního poměru s cca 85 zaměstnanci. I v tomto případě se jedná většinou o jednomístné prodejny.
Kromě tohoto zásadního dopadu bude pokračovat zvyšování počtu zkrácených pracovních úvazků, jejichž počet je k dnešnímu dni 2692,“ dodává Jan Wiesner.
„V prostředí spotřebních družstev vede zvyšování minimální mzdy, které je obecně charakterizováno jako sociální opatření, k pravému opaku. K negativním dopadům na zaměstnance spotřebních družstev – jejich propouštění, vlivem uzavírání prodejen, případně ke snižování jejich výdělků v důsledku zkracování pracovních úvazků a následně s dopadem na sociální situaci jejich rodin,“ podotýká Jan Wiesner.
Podle analýz, které má k dispozici vláda, je však převládající dopad pozitivní. Kabinet chce proto pokračovat ve zvyšování minimální mzdy v souladu s cílem dosažení 40 procent úrovně průměrné mzdy, který si vytyčila v programovém prohlášení. Realističnost cíle potvrzuje i zpráva Mezinárodního měnového fondu s doporučením pro země střední a východní Evropy dosáhnout úroveň 45 procent průměrné mzdy.
Úřad vlády v rámci diskuse o dopadech minimální mzdy vypracoval aktuální analýzu, která vyvrací možnost negativního vlivu na zaměstnanost a naopak potvrzuje pozitivní vliv na ekonomický růst, zlepšení sociální situace zaměstnanců a motivaci lidí získávat zaměstnání.
Zpracované TZ Úřadu vlády ČR a KZPS ČR
