English version
Prostřednictvím Národního fondu obnovy bude Česká republika čerpat finanční prostředky z nově zřízeného fondu EU, tzv. Nástroje pro oživení a odolnost. Spolu s příspěvkem ze státního rozpočtu bude na restart české ekonomiky formou investic k dispozici téměř 200 miliard korun. Investice půjdou například do ekologičtějších způsobů dopravy, do zdravotnictví, do budování sítí vysokorychlostního internetu či do výstavby nových zařízení předškolní péče pro děti.
Podrobnosti k Národnímu plánu obnovy, nastaveným pilířům, obsahu jeho jednotlivých komponent až do úrovně dílčích reforem a investic a k finančním alokacím na jednotlivé plánované aktivity jsou veřejně dostupné na speciálním webu http://www.planobnovycr.cz, kde lze nalézt i znění aktuální verze Národního plánu obnovy.
Na dnešním jednání vlády byl schválen také Národní program reforem ČR 2021. Ten popisuje reformy a investice, které vláda plánuje uskutečnit v nadcházejících dvanácti měsících. Dokument popisuje například aktuální změny v daňovém systému nebo podporu dostupnosti bydlení. Obsahuje např. popis postupu v projektu MOJE Daně, jež digitalizuje správu daní pro občany a podnikatele. Popisuje i kontext návrhu zákona o dostupnosti bydlení, který je v současnosti projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a který by měl definovat oblast sociálního bydlení či přinést možnost podpory družstevního bydlení a další.
HK ČR: Národní plán obnovy nedostatečně zohledňuje připomínky podnikatelské veřejnosti
Hospodářská komora ČR (HK ČR) upozorňuje, že Národní plán obnovy, kterým chce Evropská unie v příštích letech pomoci ekonomikám členských zemí z koronavirové krize, vláda projednala bez vypořádání většiny jejích připomínek, které k materiálu zaslala ministerstvu průmyslu. Kabinet k většině z nich před finálním schvalováním nepřihlédl.
Přestože se ministerstvu průmyslu a obchodu sešly připomínky celkem od 70 subjektů, začalo jejich vypořádávání až koncem dubna. „Chápeme, že u tak strategického materiálu nelze vyhovět plošně všem. Je nicméně škoda, že ministerstvo průmyslu a vláda nevěnovaly větší pozornost názoru krizí postižených podnikatelů, kteří by měli být hlavním pilířem ekonomické obnovy po pandemii covidu-19,“ upozornil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Původní návrh Národního plánu obnovy počítá mj. s tím, že bezmála 80 mld. Kč z celkových 192 mld. Kč alokovaných na podporu ČR půjde na investice ke zvýšení ochrany životního prostředí. Dalších 41 mld. Kč by mělo podpořit školství a trh práce a 28,5 miliardy by vláda ráda vložila do digitalizace. „Jednou z našich hlavních výtek k Národnímu plánu obnovy byla právě poměrně nízká částka směřující do digitální agendy. Pokud jsme slovy vlády „The Country For The Future“, měla by na tuto pro budoucnost klíčovou oblast ekonomického rozvoje více tlačit,“ dodává Dlouhý.
Národní plán obnovy nesmí být podpultovým zbožím
Desítky miliard mají být vynaloženy na projekty, které představují digitální služby občanům a firmám, digitální systémy státní správy, digitální vysokorychlostní sítě, zrychlení a digitalizace stavebního řízení nebo udržitelná a bezpečná doprava. „Jde vesměs o tituly dlouhodobě přehlížené, které by měl stát z vlastních národních zdrojů tak jak tak zaplatit. O to více by však mělo v NPO zbýt peněz na financování konkrétních digitálních projektů usnadňujících podnikání firem, které jsou v současnosti zavaleny zbytečnou administrativou a papírováním,“ upozorňuje Dlouhý.
Hospodářská komora zároveň kritizuje fakt, že Národní plán obnovy nepočítá s podporou celoživotního učení, které je přitom pro konkurenceschopnost České republiky v dalších letech klíčové. „Pokud stát hovoří o Průmyslu 4.0 a dalším nutném technologickém rozvoj, musí si uvědomit, že bez vzdělaných lidí budou tyto pojmy jen prázdnou schránkou,“ varoval Dlouhý.
Zpracováno na základě TZ Vlády ČR a HK ČR
