English version
Symbolicky za pět minut dvanáct představila vláda ve čtvrtek 11. 5. ozdravný balíček čítající 58 opatření, která mají mít v letech 2024 až 2025 pozitivní dopad na schodek státního rozpočtu ve výši 147,5 miliardy korun.
Během června vláda schválí legislativní znění, první čtení má pak ve Sněmovně proběhnout ještě před poslaneckými prázdninami tak, aby opatření snižující deficit o 94 miliard platila již od 1. ledna 2024.
Cílem konsolidačního úsilí Fialova kabinetu je snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 % HDP až na odhadovaných 1,8 % HDP v roce 2024 a 1,2 % HDP v roce 2025.
Stanjura: Nemůžeme žít na dluh
„Po vládě Andreje Babiše jsme přebírali rozvrácené veřejné finance s deficitem přesahujícím pět procent HDP a prvenstvím v tempu zadlužování se mezi evropskou sedmadvacítkou. Naším jasným úkolem proto bylo a je ozdravit veřejné finance a po vypořádání se s loňským turbulentním rokem je právě teď správný čas na to vrátit Česko zpátky do formy. Rozhodně to nejsou populární kroky, ale věřím, že lidé pochopí tíživost situace. Naše země jednoduše nemůže pokračovat v životě na dluh budoucích generací, jak se lidem snaží namluvit opozice,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Navržená konsolidační opatření řeší v souladu s doporučením odborníků z NERV strukturální saldo veřejných financí zejména úsporami na výdajích, které souhrnně v následujících dvou letech dosáhnou 78,3 miliardy korun.
„Pokud chceme přesvědčit naše občany, že myslíme snižování tempa zadlužování země vážně, považuji za povinnost začít šetřit u nás na straně státu. Proto spoříme přes 20 miliard na provozu a v platové oblasti státu a za desítky miliard škrtáme také národní dotace. Ty podle mého názoru jen pokřivují trh a řada firem si z nich udělala regulérní dotační byznys, což potvrzují zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura.
Vláda zvedá dočasně sníženou spotřební daň na naftu
V nejvyšší míře se úsporná opatření dotknou národních dotačních titulů zejména pro podnikatele (54,4 miliard), úspor na provozu státu (11,2 miliardy) a snížení objemu platů ve veřejné sféře (9,7 miliardy korun).
Na příjmové straně má stát v letech 2024 až 2025 ušetřit více než 69,2 miliard. Mají k tomu přispět vyšší spotřební daň z tabákových výrobků a lihu (7 miliard), daň z hazardu (3,9 miliardy), zmíněné zrušení daňových výjimek (7,6 miliard), nebo opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta, které ušetří státu ve zmíněném období až 13 miliard.
Zvýší se také daň z příjmů právnických osob z 19 na 21 % (22 miliard korun), zatím nespecifikované odvody OSVČ (7,5 miliardy) a daň z nemovitých věcí (9,3 mld.), jejíž inkaso je nyní pro veřejné finance zcela zanedbatelné a pro státní rozpočet dokonce ztrátové.
„Nevyhnuli jsme se logicky ani zvýšení některých příjmů rozpočtu, kde jsme ale maximálně zohlednili sociální aspekt, abychom co nejméně zatížili ohrožené skupiny obyvatel. I v jejich zájmu přitom jsou zdravé veřejné finance, díky kterým jim bude stát v dalších letech připraven pomáhat v tíživých situacích a v případě nouze nabídne záchrannou síť sociální podpory,“ prozrazuje ministr financí.
Zrušení kolkových známek
Součástí připravovaného návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů je také zrušení kolkových známek jako platebního prostředku při správě daní. Využití kolkových známek a příjmy z jejich prodeje mají dlouhodobě sestupný trend. S existencí kolkových známek je podle vlády spjata i řada negativ. Za zmínku stojí zejména náklady spojené se zajištěním distribuce kolkových známek nebo skutečnost, že známky mohou být předmětem trestné činnosti či nekalých praktik, což v obou případech významně snižuje reálný příjem státu. Opatření v podobě zrušení kolkových známek přispěje podle ministerstva financí k „posílení bezhotovostní úhrady dotčených peněžitých plnění a současně k eliminaci nákladů státu za jejich distribuci.“
DPH u potravin či léků bude nižší
Vláda prý sníží DPH u potravin, bydlení nebo zdravotnických výrobků. „Současně zpřehledňujeme celý systém spojením snížených sazeb na 12 %, což omezí prostor pro daňovou optimalizaci a odstraní absurdity s točeným pivem po minulé vládě. Svým celkovým dopadem na státní rozpočet přitom budou tyto změny v ekonomice působit protiinflačně.“
Součástí změn je i plánovaná důchodová reforma. Její parametry chce vláda v následujících dnech a týdnech probrat se sociálními partnery.
Průmysl předložil 13 návrhů na zjednodušení administrativy pro podnikatele
Návrh reformy, který představili ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, Helena Horská (NERV) a ekonomka a bývala předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová počítá mimo jiné s automatickou změnou věku odchodu do důchodu na základě doby dožití. Zpřísnit by se měla také pravidla pro předčasný odchod do důchodu, zpomalit tempo růstu nových důchodů či upravit valorizace již vyplácených důchodů. Kabinet chce také omezit kumulace dohod o provedení práce a více motivovat občany využívat místo toho práci na zkrácený úvazek. Vyšší důchody než dosud by měly mít OSVČ.
Kabinet Petra Fialy připravenými konsolidačními kroky navazuje na předchozí výdajové škrty ve výši téměř 80 miliard korun, které udělala hned po nástupu k moci v původním státním rozpočtu předchozí vlády.
Česko ve formě?
„Název Česko ve formě vystihuje hlavní společný cíl této vlády, tedy dostat opět naši republiku do situace, kdy zásadně změníme trend rostoucího zadlužování našeho státu, a tedy budoucích generací. Tempo zadlužování je hrozivé. Je neblahým dědictvím předchozích populisticko-socialistických vlád. Kdybychom nyní nedokázali šlápnout na brzdu, situace by se už za několik málo let vymkla z ruky a odnesly by to naše děti a naši vnuci. A to nikdo rozumný a nikdo zodpovědný nemůže dopustit. A tato vláda je a bude rozpočtově odpovědnou vládou. Máme k tomu plný mandát svých voličů,“ uvádí premiér Petr Fiala.
Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš říká, že cílem vlády bylo přistoupit k ozdravení financí citlivě a promyšleně: „Jsem rád, že jsme našli shodu na zásadních principech, které se do návrhů promítly. Jsme pro co nejmenší zatížení domácností a co nejcitlivější přístup ke zdanění práce, stejně tak zachování nízkého DPH na každodenní a nejdůležitější zboží a služby.“
Ekonom: Zběsilé škrtání není nutné
Vládní konsolidační balíček zdraží léky, vodu či bydlení, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda. Vyšší daň čeká firmy a majitele nemovitostí, dlouhodobě příznivé je podle něj výrazné seškrtání dotací.
„Ekonomicky viděno není „zběsilé“ škrtání z roku na rok nutné, neboť tuzemské veřejné finance se v rozvratu nenacházejí. O tom svědčí ostatně i to, že Česku nebyl v uplynulých třech letech výrazného nárůstu veřejného zadlužení, ani letos zhoršen rating jakoukoli ze světově významných ratingových agentur,“ říká Lukáš Kovanda.
Podle něj je pro rozvoj české ekonomiky příznivé to, že vláda škrtá hlavně v oblasti neinvestičních dotací, zejména těch v gesci resortů průmyslu a zemědělství.
„V rozporu se svými sliby, které její představitelé ještě donedávna artikulovali, ovšem vláda zvyšuje daně, a to hned několik z nich. Zejména pak daň z nemovitostí a daň podnikovou. Zvýší se ovšem také daňové zatížení „neřestí“, tedy alkoholu či tabáku. Rovněž v rámci úprav DPH dojde ke zvýšení dílčího daňového zatížení,“ doplňuje.
Ačkoli vláda tvrdí, že sníží DPH například u léků, Lukáš Kovanda to zpochybňuje. „Vláda totiž hodlá zrušit nejnižší, desetiprocentní sazbu DPH, v níž se nacházejí třeba léky nebo vodné a stočné. Tyto položky budou zatíženy vyšší sazbou daně, nikoli desetiprocentní, ale dvanáctiprocentní. To vyvolá tlak na růst jejich spotřebitelské ceny. Nicméně navržené úpravy nevedou k navýšení daňové zátěže, neboť rozpočtově neutrální je nižší sazba DPH čítající 12,8 procenta. V rámci úpravy se měla snížit DPH potravin, a to ze stávajících patnácti procent na dvanáct,“ doplňuje analytik.
Konsolidační balíček zkritizoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Středula varuje, že budou mít diskutované změny v oblasti daní z přidané hodnoty či snížení důchodů dopad hlavně na obyčejné lidi a zaměstnance, nikoli politiky.
Konsolidační balík kritizují podnikatelské svazy
Podle Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR) vznikl konsolidační balíček bez diskuze s byznysem. Odnesou jej prý firmy a jejich konkurenceschopnost.
Návrh obsahuje opatření, proti kterým se musíme vymezit, jako například zvýšení daně z příjmů právnických osob o dva procentní body, zrušení nepeněžních zaměstnaneckých benefitů či nedostatečně razantní opatření na straně efektivity státu, kritizuje SP ČR.
„U některých položek není stále jasné konkrétní nastavení, což se týká například snížení národních dotací. Mohou tam ale být i položky, které by například působily na růst cen energie či významně ohrozily programy potřebné pro růst naší ekonomiky či transformační výzvy našich firem v mezinárodní konkurenceschopnosti. Tyto informace ale zatím nemáme a bez toho nelze stále jasně vyhodnotit dopady,“ konstatuje SP ČR v tiskové zprávě.
Zeštíhlení státu by podle zástupců podnikatelů mohlo být ambicióznější. Od středopravicové vlády očekávali daleko větší zásah do úspor na straně státu a efektivity výdajů.
Na poslední tripartitě byla SP ČR přislíbena věcná diskuse nad politickými návrhy před tím, než je projedná vláda a sám premiér údajně označil takovýto přístup za korektní. „Na pondělní tripartitě budeme požadovat věcné projednání detailů jednotlivých opatření spolu s možností úpravy vybraných parametrů,“ doplňuje Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) sice vnímá nutnost a povinnost vlády ČR reagovat na neudržitelný stav veřejných financí, ale opatření, která dopadají zejména na malé a střední firmy a živnostníky považuje za neefektivní nebo přímo škodlivé a podvazující ekonomický růst.
Naopak zcela v návrzích postrádá prorůstová opatření a skutečné a zásadní zjednodušené celého podnikatelského prostředí, což každý podnikatel v okamžiku zvyšování daní a „utahování opasků“ oprávněně předpokládá.
red s využitím TZ Ministerstva financí ČR
