Vladimír Dlouhý: Komora bude hájit zájmy svých členů



Byl jste vrcholným a velmi oblíbeným politikem. Jak se teď cítíte v roli prezidenta Hospodářské komory ČR?

Cítím se dobře. Jsou to zhruba dva týdny, co jsem úřad převzal (rozhovor se uskutečnil 9. června – poznámka redakce). Našel jsem ho ve zhruba takovém stavu, jaký jsem očekával. Zdědil jsem tu mnoho věcí, které je třeba změnit, protože s sebou nesou dědictví minulosti. Na druhé straně jsem tu našel množství věcí, které fungují zcela normálně. Zmínil jste se, že jsem byl vrcholovým a oblíbeným politikem, ale já už se s takto dávnou minulostí nespojuji. Koneckonců 90. léta jsou v naší zemi hodnocena různě a moje nová funkce spojená s reprezentativní organizací podnikatelů je pro mne výzvou, abych některé věci, které jsem tenkrát dělal a nedotáhnul, dokončil teď.

Co je pro vás prioritou na toto léto a čeho byste chtěl ve vedení Komory dosáhnout, řekněme do roka?

Chci udělat nutné změny v úřadu, které souvisí s tím, co podle mne nefunguje úplně dobře. Chtěl bych vybudovat myšlenkové zázemí k tomu, abychom se mohli lépe než dosud vyjadřovat k různým návrhům souvisejícím s hospodářskou politikou státu. Tedy nejen u legislativních změn, kde jsme povinně připomínkovým místem, ale i u dalších materiálů týkajících se například Evropské unie.

Je také nutné zlepšit mediální obraz. Skutečnost, že relativně známá osobnost Vladimír Dlouhý byla zvolena do čela Hospodářské komory, vyvolala jednorázově zvýšený zájem médií. To pochopitelně utichne a já bych chtěl v médiích otevřít prostor i pro další členy prezidia a viceprezidenty. S tím souvisí definitivní uzavření minulosti, rád bych v těchto dnech udělal tlustou čáru a už se k tomu nevracel. Přes léto bych si rád ujasnil priority tak, aby se komora dívala dopředu, a ne do minulosti.

To je tedy krátkodobý horizont. A co plánujete do roka?

Rád bych dosáhl toho, aby si podnikatelé uvědomili, že hospodářská komora je základní organizací, která ze zákona reprezentuje české podnikatele jak ve vztahu k místní vládě, tak v zahraničí. Jistěže jsou tady další profesní sdružení, Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podnikatelů, Konfederace zaměstnavatelských a průmyslových svazů a další. Ty mají své významné, nicméně specifické okruhy zájmu.

My jsme ale spolu s Agrární komorou obecnými reprezentanty ze zákona. S obecnými sdruženími chceme spolupracovat, ale budeme se zároveň snažit povýšit Hospodářskou komoru na základního reprezentanta podnikatelů. Normálním jazykem řečeno, do roka se podnikatelé přestanou ptát, k čemu ta Hospodářská komora je.

Jakou by podle vás měla Komora hrát roli ve vztahu k vládě, případně k jednotlivým klíčovým ministerstvům?

Abychom byli pro vládu jedním z prvních míst, která vládu napadne kontaktovat, když bude mít potřebu něco konzultovat. To souvisí s vybudováním kvalitnějšího zázemí. Čímž nechci říci, že tu žádné zázemí není, ale je přednostně zaměřené na legislativní návrhy.

Komora dnes slouží i jako silná servisní organizace v oblasti certifikací, vývozních dokumentů apod. Budete tuto roli Komory dále rozvíjet? Jakým směrem?

Jednoznačně ano. Je to jedna z hlavních priorit a je to také téma, které vyplynulo z mých setkání s krajskými a okresními hospodářskými komorami i s jednotlivými cechy a oborovými společenstvy. Zjednodušeně tomu říkám udělat pořádek v podnikání včetně certifikace profesí. Čeká nás nejednoduchá diskuze o tom, jak na jedné straně posílit vážnost profesí, kdy například cech malířů a lakýrníků volá po přísnějších požadavcích na to, aby někdo mohl tuto profesi vykonávat. Stačí se podívat třeba na stavebnictví.

Na druhé straně se musí najít rovnováha, aby se tím nezvýšila administrativní a regulativní zátěž České republiky. Shodou okolností jsem krátce po svém zvolení byl v Bruselu na zasedání Evropské organizace hospodářských komor EUROCHAMBRES, kde z diskuze vyplynulo, že Evropská unie spíše tlačí na menší regulaci při vstupu do odvětví. My přitom patříme k zemím, které mají nejvíce regulovaných odvětví. Jde o to najít případy, kde můžeme liberalizovat, ovšem v jiných případech naopak přitvrdit.

Silným tématem je zaměstnanost, resp. nezaměstnanost. Jakou v této oblasti zvolíte strategii?

Řešení nezaměstnanosti není hlavní náplní práce Hospodářské komory České republiky, to je v prvé řadě úkolem vlády, parlamentu a nezastupitelnou roli zde mají odbory. Neznamená to, že by se Hospodářská komora od tohoto problému odtahovala. Hospodářská komora ale musí reprezentovat zájem svých členů a tím je zlepšovat podmínky podnikání v této zemi. Pokud budeme naplňovat tento cíl, přispějeme svým dílem i k řešení problému nezaměstnanosti.

Které obory jsou podle vás perspektivní, tedy na co by se měla například zaměřit vzdělávací soustava?

Pro nás musí být perspektivní každý obor, protože Hospodářská komora sdružuje reprezentanty všech oborů od Unie kosmetiček až po Národní strojírenský klastr, ve kterém najdete podniky, jako jsou Vítkovice nebo Třinecké železárny. Jiná otázka je v případě vzdělávací soustavy. Na tento problém jsem narážel všude při svých cestách, kdy jsem zaregistroval silnou, dlouhodobou, ale málo vyslyšenou zpětnou vazbu od podnikatelské sféry. V tuto chvíli mohu říci jen hlavní směry.

Je nutné zastavit pokles kvality základního školství, řešit problematiku učňovského školství a středních odborných učilišť, začít více tlačit na ministerstvo školství v tom smyslu, že v ČR máme podle mého názoru příliš mnoho gymnázií. Ta sice poskytují v průměru relativně kvalitní výuku, všichni si ale stěžují, že tato kvalita klesá a absolventi mají hlavně obecné vzdělání bez konkrétní specializace. Poslední, o čem mluví všichni, ale málo se kolem toho děje, je nedostatek absolventů vysokých škol technického směru.

Podnikatele, které Komora zastupuje, zajímá, podle jakého klíče budou příští rok platit daně, zda musejí odvádět DPH i z neproplacených faktur, a vůbec další vývoj daňové soustavy. Jak jim může Komora pomoci?

Stanoviska k návrhu změn zákona o dani z příjmu nebo obecně k návrhům hospodářské politiky připravujeme a chtěli bychom je mít v příštích týdnech. Uvnitř komory se tím zabývá pracovní skupina, já sám jsem se sešel s komorou daňových poradců a rád bych zajistil i možnost tvorby připomínek od naší členské základny formou reakcí prostřednictvím internetu.

Často zmiňovaným lékem na krizi je podpora exportu. Do kterých regionů nebo zemí chcete napřít svou energii?

Podpora exportu je oblast, kde stát musí spolupracovat s dalšími profesními svazy, především se Svazem průmyslu a obchodu. Pro Hospodářskou komoru je pak důležité získat více z přeshraniční spolupráce – koneckonců množství našich okresních a regionálních komor spolupracuje s dolnosaskou, bavorskou nebo rakouskou komorou. Pokud jde o teritoriální hledisko, měl by vývoz směřovat mimo Evropu. Export do Evropské unie je do značné míry v krátkém a středním období předurčen nastavením vztahů mezi našimi hlavními vývozci a poptávkou v zahraničí a je realizován na trhu, který je hodně liberalizovaný. Jakmile se zpomalí hospodářský růst některých zemí eurozóny, klesá i poptávka po našem exportu.

Platí to ovšem i naopak, jak naštěstí vidíme na pozitivních číslech minulých týdnů. Hospodářská komora by proto chtěla podpořit export do zemí skupiny BRICS, do Arabského zálivu nebo jihovýchodní Asie.

Jaký je váš postoj k Evropské unii? Jste spíš optimista nebo skeptik?

Rozlišovat, zda jsem eurooptimista nebo euroskeptik, není důležité. Podstatné je na úrovni Hospodářské komory získat maximální přístup k možnostem podpory podnikání našich členů. To je citlivá věc i s ohledem na zprávu Ernst & Young, která hýbala Hospodářskou komorou a kterou chci co nejdříve uzavřít. Problémy tu vznikly právě kolem čerpání fondů EU. Ale zpět k vaší otázce. Podle mne je nutné vidět Evropskou unii, jaká je.

Nejsem příznivcem radikálního řešení, abych chtěl rozpad eurozóny nebo zastavení evropské integrace. Ale podívejte se třeba do Polska. Poláci dokáží chirurgicky přesně a efektivně využívat možností, které jim členství v EU dává. My jsme byli v minulosti častými a oprávněnými kritiky některých věcí v EU, ale nic podstatného jsme tím nezískali.

Potřebujeme podle vás euro? Pokud ano, kdy?

V tuto chvíli euro nepotřebujeme. Pochopitelně výjimku tvoří podnikatelé vyvážející do – zdůrazňuji stabilizovaných – zemí eurozóny. Pro ně by euro bylo přínosem. Musíme si ale uvědomit, že euro není jen zúčtovací jednotka, je to zásadní změna v politickém postavení země a změna ve vnímání společnosti, co to jednotná měna vlastně znamená. S tím už se členské země eurozóny vyrovnaly, ale ani z jejich pohledu ještě nenastal čas rozšířit eurozónu o další země, jako je třeba Polsko, Česká republika nebo Maďarsko.

Zároveň si myslím, že z hlediska domácí ekonomické politiky bychom se měli chovat tak, jako kdybychom členy eurozóny byli. Pokud se eurozóna dlouhodobě stabilizuje a pokud dojde k růstové konvergenci mezi námi a eurozónou, dovedu si představit zavedení eura kolem roku 2020 nebo 2021.

A ještě něco o vás. Máte za sebou několik maratonských tratí – běháte ještě?

Běhám, zrovna teď jsem v Českých Budějovicích uběhl půlmaraton. Bylo dost velké vedro, takže to zase tak příjemné nebylo. Běhání mě baví, ale vzhledem k tomu, že je mi přes šedesát, už s klasickým maratonem moc nepočítám. Dělám ale i další sporty – chodím občas do posilovny, hraji golf, v zimě lyžuji, jezdím na kole, občas plavu. Asi to souvisí s tím, že jsem byl takový ten kluk z pomezí Vinohrad a Žižkova, který vyrůstal na dohled vinohradské sokolovny.

Ing. Vladimír Dlouhý, CSc.

Vladimír Dlouhý je od května 2014 prezidentem Hospodářské komory České republiky. V letech 1989–1992 byl ministrem hospodářství ČSFR, od roku 1992 do června 1997 ministrem průmyslu a obchodu ČR. Mezi lety 1997 až 2012 pracoval jako mezinárodní poradce investiční banky Goldman Sachs. Od roku 2000 učí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, v letech 2004–2010 působil na VŠE v Praze jako vyučující a jako člen Vědecké rady Nádohospodářské fakulty.

Je členem Dozorčí rady Illinois Institute of Technology v Chicagu, místopředsedou Evropské skupiny Trilaterální komise a byl v letech 2010–2013 členem Evropské skupiny poradců výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu. Autor řady vědeckých publikací a populárních článků. Hovoří anglicky, německy, francouzsky, rusky a španělsky.

Převzato z časopisu Komora
Autor článku: Miroslav Honsů