English version
„Stejně jako v přechozích měsících dubnový výsledek průmyslu ovlivnila zejména loňská nízká srovnávací základna ve výrobě motorových vozidel. Průmyslových odvětví, u kterých meziročně produkce vzrostla, však opět ubylo,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů v meziročním porovnání vzrostla o 30 %, meziměsíčně však byla o 5 % nižší. Ve srovnání s dubnem 2022 vzrostla produkce ještě ve výrobě elektrických zařízení (zejména těch souvisejících s automotive), v odvětví opravy a instalace strojů a zařízení a ve farmaceutickém průmyslu, kde se však rovněž projevila nižší srovnávací základna.
Pokles produkce zaznamenala naprostá většina průmyslových odvětví. „Pokles produkce pokračoval zejména ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků, výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství či v chemickém průmyslu. Meziměsíčně produkce většiny odvětví spíše stagnovala,“ dodává Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
„Mimo zpracovatelský průmysl nadále klesala výroba v síťových odvětvích, což souvisí zejména s nižší spotřebou elektrické energie,“ zmiňuje ekonom Patrik Rožumberský z UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v dubnu 2023 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 2,7 %. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 1,6 %, tuzemské nové zakázky vzrostly o 11,3 %. Meziměsíčně hodnota nových průmyslových zakázek zůstala na stejné úrovni.
„Důvodem poklesu průmyslové výroby je nyní zejména zadrhávání zahraniční poptávky, které dále oslabuje již tak oslab oslabenou výrobu. Německé tovární zakázky jsou obecně poměrně slabé, což se v dubnu odrazilo i v meziročním poklesu zahraničních objednávek českému průmyslu. Průmysl u nás i jinde v Evropě se stále potýká s vysokými cenami vstupů, zejména energií, problémy v mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězcích a s přetrvávajícími inflačními tlaky,“ komentuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
„Nyní je automotive hlavním a téměř jediným tahounem české výroby. V meziročním porovnání vzrostla výroba aut o 30 %, samozřejmě opět díky jen nízké srovnávací základně, meziměsíčně však byla o 5 % nižší. Pokles zaznamenala v dubnu i velká většina ostatních průmyslových odvětví. Rychlý obrat k lepšímu bohužel neslibuje ani dubnový vývoj nových zakázek. Meziměsíčně hodnota nových průmyslových zakázek totiž zůstala na stejné úrovni,“ komentuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
„Vyhlídky průmyslu pro další období nejsou optimistické. Ačkoli výroba aut má šanci si udržet tempo předchozích měsíců, růst v meziročním srovnání začne hatit postupně se zvedající základna. Aby si průmysl udržel růstovou dynamiku, muselo by nastat oživení v dalších odvětvích. A to se zdá zatím nerýsuje. Další útlum produkce předznamenávají šetření mezi manažery průmyslových podniků i nevýrazný růst zakázek v běžných cenách, který ovšem značí jejich silný pokles po očištění o cenové vlivy. Česká ekonomika tak zřejmě během druhého kvartálu ztratí z průmyslu růstový impuls. Věříme však, že ve druhé polovině roku dojde k jeho obnovení,“ komentuje ekonom Patrik Rožumberský z UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v dubnu 2023 meziročně snížil o 1,7 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v dubnu 2023 meziročně vzrostla o 9,6 %.
„Inflace výrobních cen v průmyslu sice od loňska v ČR citelně slábne, stále je však nad dlouhodobými úrovněmi. Podniky jsou přitom finančně již poměrně vyčerpané, vrásky jim v Česku přidělává dlouhodobý nedostatek vhodné pracovní síly, jež tlačí na růst mezd, takže zbývá méně například na investice do rozšiřování výroby,“ komentuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Podle údajů zveřejněných Eurostatem průmyslová produkce v březnu 2023 v EU27 meziročně klesla o 1,3 %. Největší meziroční pokles zaznamenalo Irsko (o 26,1 %) a Litva (o 16,6 %). Naopak nejvíce vzrostl maltský průmysl (o 12,5 %). Český i německý průmysl zaznamenal růst o 2,9 %, výkon slovenského průmyslu se zvýšil o 2,6 %.
Doplněno o komentáře
