Výroba polovodičů v ČR: Základní kámen moderního průmyslu a inovací

Roli polovodičů si mnozí uvědomili zejména ve chvíli, kdy jich byl nedostatek, a to kvůli navýšení poptávky a výpadkům výroby či narušení dodavatelských řetězců, které zavinily živelní katastrofy a pandemie covidu-19. Zasaženy byly mnohé sektory – od automobilového přes energetiku, zdravotnictví a komunikační technologie až po spotřební elektroniku či výrobu hraček. I vzhledem ke geopolitické situaci sílí snahy o to, aby byly dodavatelské řetězce bezpečnější a odolnější.

Tradiční česká výroba

V Česku má polovodičový sektor dlouhodobou tradici, která nyní nabývá na významu. Tradiční firmy plánují rozšiřovat svou produkci či vývoj, ale objevují se i nové firmy. Najdeme zde jak dva výrobce polovodičových komponent, tak návrháře integrovaných obvodů, návrháře softwarových řešení nebo dodavatele zahrnující optiku, mikroskopy a výrobu pecí, čistých prostor či speciálních chemikálií. Roste jejich význam v ekonomice i zastoupení v členské základně Svazu.

Posílení čipového průmyslu v EU i Česku

Evropská unie v této oblasti dlouhodobě zaostává za Asií. Evropský akt o čipech proto navrhuje zlepšení ve výzkumu, vývoji, výrobě a návrhu čipů. Na situaci reaguje také český stát, kde stěžejní úlohu hraje MPO a MŠMT či se tím zabývala také bývalá ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Česko by totiž nemělo zaostávat za okolními státy, jako je Německo či Polsko, které jsou pro potenciální investory daleko atraktivnější.

Premiér Fiala: Investice Onsemi do výroby čipů podpoří modernizaci průmyslu a posílí konkurenceschopnost ČR

Spolu se Svazem se proto připravuje národní polovodičová strategie. Ta má jednak zmapovat současnou situaci a potenciál Česka a jednak přinést návrhy opatření na rozvoj. Takovými cestami je spolupráce všech aktérů včetně zahraničních partnerů, navýšení výzkumu a vývoje, usnadnění investic či příprava vysoce kvalifikovaných, ale nedostatkových odborníků, např. prostřednictvím rozšiřování studijních oborů.

Klíčová role výzkumu a vývoje

Firmy řeší své výzkumné a vývojové projekty zejména za podpory programů Aplikace z operačního programu OP TAK, programu MPO Trend či daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Mohou se tak snadněji zaměřit např. na výzkum toho, jak implementovat algoritmy umělé inteligence v integrovaném datovém prostředí výroby polovodičů, a na výzkum radiační odolnosti polovodičových řešení, na vývoj technologií pro výrobu polovodičových součástek na bázi karbidu křemíku nebo na rozvoj výkonových polovodičových modulů, které sníží spotřebu elektrické energie v průmyslu.

Proto i zde bude důležité, aby stát navýšil svou finanční podporu výzkumu, vývoji a inovacím, která v reálných cenách klesá od roku 2019. Přípravou rozpočtu na rok 2025 a další se nyní zabývá Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Jejím novým členem je Josef Švejda ze společnosti onsemi, kterého navrhl Svaz.

Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (01/2024). Autor: Jan Proksch, manažer pro výzkum, vývoj a inovace