English version
Situace souvisí nejen se skokovým nárůstem ceny elektřiny i plynu na trhu, ale i s krachy několika distribučních společností, kvůli kterým musely firmy přecházet na nové a velmi nevýhodné smlouvy. Výsledky šetření Hospodářské komory představil v prosinci její prezident Vladimír Dlouhý.
Podniky nejvíce trápí a ovlivňují ceny elektřiny. Až za nimi se umístily další vstupy, které v posledních měsících zažily výrazný růst – náklady na pracovní sílu nebo ceny pohonných hmot.
Musíme zdražovat produkty i služby, potvrzují firmy
„Právě elektřina je nejcitlivějším nákladem pro třetinu oslovených firem. V této situaci mnoha podnikatelům nezbývá nic jiného, než vyšší náklady promítnout do vyšších cen svého zboží a služeb. Řada podnikatelů se nicméně snaží zmírnit nárůst výstupních cen snížením svých vlastních marží,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Komora také zjišťovala, jak zasáhl firmy krach Bohemia Energy a dalších dodavatelských společností. Na 88 % podnikatelů, kteří se zapojili do ankety a jichž se konec dodavatelů energií dotkl, se domnívá, že jsou stávající státní opatření nedostatečná. Hlavním důvodem je, že jsou opatření cílena primárně na domácnosti a nezohledňují specifické postavení podniků. Těm přitom platby za energie v posledních týdnech stouply nejčastěji o 300 %.
S nárůstem cen energií podnikatelům pomůže nová záruka
„Řešením problému je plošná regulace cen energií tam, kde to umožňují pravidla Evropské unie. Jedná se například o podstatné snížení příspěvku na obnovitelné zdroje energie. Podnikatelé jsou i pro větší regulaci alternativních dodavatelů, u nichž nebylo zpravidla dosud jisté, že jsou schopni obstarat dostatečný objem elektřiny a plynu pro všechny své nasmlouvané klienty,“ říká Dlouhý.
„Významným poznatkem je ovšem i to, že velká část respondentů současné zásahy státu naopak zcela odmítá,“ připouští šéf HK ČR.
Klimatická politika jako riziko?
V Česku také více než jinde v Evropě rostou obavy z klimatické politiky Evropské unie. Firmy ji paradoxně vnímají spíše jako důvod k obavám než šanci do budoucna. Rostoucí ceny přičítají zčásti i jí.
Unijní balíček Fit for 55 se podle Komory může negativně podepsat na konkurenceschopnosti české energetiky. „Pokud chceme udržet energetickou soběstačnost České republiky, musíme na evropské úrovni prosadit celou řadu změn klimatických cílů. Není možné, aby nerespektovaly rozdílné energetické mixy jednotlivých členských zemí. Balíček v předkládané podobě by na vyšších účtech v dalších letech pocítily hlavně domácnosti a firmy,“ dodává Vladimír Dlouhý.
Pro Česko je podle Hospodářské komory klíčová hlavně energie z jádra a přechodně také ze zemního plynu. Unie by proto tyto energetické zdroje neměla diskriminovat či dokonce vylučovat.
„Požadovat dlouhodobou energetickou soběstačnost a přitom se spoléhat jen na obnovitelné zdroje je pro nás nesplnitelné. Požadujeme proto úpravu evropské taxonomie a zařazení jádra mezi bezemisní zdroje. Zemní plyn samozřejmě není bezemisní zdroj, ale Evropská komise jeho využití musí akceptovat na nastávající přechodné období, minimálně do roku 2050,“ uzavírá Dlouhý.
