Příbramská společnost ZAT loni do končila vývoj nového řešení systému řízení a monitorování polohy regulačních mechanismů v jaderném reaktoru. Cílem je zvýšení jaderné bezpečnosti a zlepšení obslužnosti. Nyní firma mimo jiné pracuje na nových technologiích pro optimalizaci řízení a prediktivní diagnostiku vodních elektráren.
Energetický výzkum a vývoj dlouhodobě podporuje stát i Evropská komise. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) zahájila diskusi o oblastech výzkumu v energetice, i když zatím jen ze strany výzkumných organizací. Následovat mají debaty se Svazem průmyslu či ministerstvem průmyslu a obchodu o možných formách podpory výzkumu pro rozvoj české energetiky.
Technologická agentura ČR spolu s MPO připravila návrh programu THÉTA 2, který má zajistit pokračování podpory transformace a modernizace energetického sektoru. Program bude nyní řešit RVVI. Svaz prosazuje více prostředků na současný program THÉTA, mimo jiné žádal využít navýšenou alokaci z Národního plánu obnovy.
Široké spektrum projektů
Firmy a výzkumné organizace mohou k podpoře výzkumu a vývoje využít i jiné nástroje. Na národní úrovni se nabízí program Aplikace z Operačního programu technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) od MPO nebo program TREND administrovaný TA ČR.
Na evropské úrovni mohou řešitelé využít program horizont Evropa, konkrétně jeho Klastr 5 – Klima, energetika a mobilita, či program EURATOM cílící na zlepšování jaderné bezpečnosti a na přispění k dekarbonizaci energetiky.
Spektrum podporovaných výzkumných projektů je široké. Jde třeba o optimalizaci provozu jaderných elektráren či vývoj modulárních reaktorů. Zlepšuje se účinnost turbín, využití fluidních kotlů na biomasu, tepelných čerpadel, bioplynu, větrných elektráren či agrivoltaiky. Rovněž se pracuje na snižování či využití vypouštěných škodlivých látek.
Plyn či turbíny
K optimalizaci využití plynárenské soustavy slouží projekt EGÚ Brno, který s VŠB-TUO vyvinul program Plynárenský model – SimGasTrace. Na základě detailních simulací umí reálně nastavit provozní podmínky v plynárenské soustavě bez obavy o bezpečnost provozu a efektivitu transportu plynu.
Plzeňská firma Doosan škoda Power se zaměřila na optimalizaci provozu, monitorování a diagnostiku existujících i nových parních turbín, na které jsou nově kladeny vysoké požadavky z pohledu flexibility provozu. Řešila zvyšování účinnosti turbínových stupňů pracujících v mokré páře nebo využití miniaturních zkušebních těles. Zkoumá ovšem také inovativní produkty, jako vývoj turbíny, která místo vodní páry používá superkritický CO2.
Máte také užitečný VaVaI projekt v této oblasti? Zašlete jeho popis na jproksch@spcr.cz.