English version
Pokud bychom otevřeli svůj chytrý telefon nebo laptop, jistě bychom tam měl každý staženou alespoň jednu. Existují i takové aplikace, jež se zaměřují na vzdělávání dětí už od útlého věku nebo pomáhají řešit psychické poruchy. Na pár takových, podpořených prostřednictvím TA ČR, se teď podíváme blíže.
Aplikace podpořené Technologickou agenturou ČR
Stavba limonádovny pomůže s OCD
Nutkavé myšlenky nebo představy, které vedou k rozvoji úzkosti, napětí či nepohody, trápí podle Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) v Česku stále víc lidí. Terapie, pomocí níž se tyto problémy dají řešit, není všem dostupná a účinnost léků je omezená. Velký problém nastává u obsedantně kompulzivní poruchy (OCD). NÚDZ uvádí, že podle údajů ze zahraničí průměrná doba od prvního výskytu potíží do zahájení léčby je 8 let, přičemž se pomoci dostane jen 40 % pacientů. V Česku trvá zhruba 7 let, než se pacienti s plně rozvinutými příznaky začnou léčit. S unikátním řešením této problematiky přišli experti ze Studia Pixelfield. Ve spolupráci s NÚDZ vyvíjí mobilní hru, která pomůže pacientům s OCD.
Inspirací pro vytvoření aplikace byla osobní zkušenost jednoho z výzkumníků. „V mládí jsem měl nediagnostikovanou obsedantně kompulzivní poruchu, vůbec nic jsem o ní nevěděl a netušil, jak se těch nutkavých myšlenek zbavit,“ řekl Seznam Zprávám Marek Háša ze studia Pixelfield a katedry Mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který projekt vymyslel se svým bratrem Filipem.
Aplikace funguje na principu vystavení nepříjemnému podnětu, který vyvolává úzkost, a následném zamezení kompulze. To se ve hře děje v prostředí továrny na limonádu, kde hráči musí plnit mnohdy nepříjemné úkoly. „Během míchání receptů a stavění strojů na limonádu se hráč setká s různými mechanikami, které fungují podobně jako klasická expoziční terapie. Vystaví ho stimulům, které v něm vyvolají nepříjemné pocity, a pak ho pozitivně nebo negativně motivují k tomu, aby odolal nutkavým pocitům a neprovedl takzvanou kompulzi,“ říká Háša.
Hra samozřejmě nemůže jedince v přímém přenosu usměrňovat a kontrolovat jejich počínání s potlačováním kompulzí. Namísto toho, aby se hráčům v kompulzi zabraňovalo, se je hra snaží motivovat, aby jí sami předešli.
Na samotu nejsi sama
Další aplikací na podporu psychického zdraví je Kogito. Ta se zaměřuje na těhotné ženy a ženy po porodu a má za cíl pomoct jim s duševní nepohodou nebo depresí.
Podle odborníků až každá pátá žena zažije v tomto období příznaky duševní nepohody, jako jsou úzkost či deprese, a až 75 % českých žen na mateřské nebo rodičovské dovolené nevyhledá odbornou pomoc. Mezi důvody, proč ženy péči odborníků často nevyhledávají, jsou například předsudky jejich nejbližších nebo nedostupnost hlídání dětí.
„Kogito je inovativní aplikace, která nemá v regionu střední a východní Evropy obdoby. Po vyplnění dotazníků, na které dostane uživatelka ihned zpětnou vazbu, se jí otevře Cesta z úzkosti nebo Cesta z deprese. V této cestě, která má každá pět etap, prochází uživatelka metodami kognitivně-behaviorální terapie (KBT), procvičuje relaxace a také plní úkoly, aby mohla procházet od jednodušších metod k těm složitějším,“ řekl serveru Týden. cz Antonín Šebela z NÚDZ.
Ne vždy jsou tyto metody dostatečné. „Pokud na základě úvodních dotazníků vyjde uživatelce, že by bylo vhodné vyhledat vyšší stupeň péče o duševní zdraví, jako je například péče psychiatrická, aplikace jí poskytne návod, jak na to,“ dodal Šebela.
Řešitelé úkolu mimo jiné čerpali i ze zkušeností získaných z nuceného přerušení kontaktů s jinými osobami způsobného pandemií. Data naznačila, že nárůst psychosociálního stresu v době pandemie byl vysoký. Také sociální izolace těhotných žen a nových matek se ještě prohloubila. Ukázala se i vysoká potřeba pomoci lidem s psychickými problémy distančně, na dálku. Takové zásahy, navíc bez použití farmak, jsou velmi účinnou cestou a poptávka po nich je vysoká.
Aplikace je dostupná na App Store i Google Play a podle únorových dat z Google Console je stažená na cca 1,150 aktivních zařízeních. Do budoucna výzkumníci plánují rozšíření o blok věnující se kognitivně-behaviorální terapii spánkových poruch apod.
Předškoláky na nástup do školy připraví webová aplikace z Olomouce
Jedním z často skloňovaných aktuálních témat je zkvalitnění přípravy dětí pro zahájení povinné školní docházky. Jen v České republice má zhruba 15 % dětí takzvaný odklad. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci proto vyvíjí online aplikaci, která zkvalitní přípravu dětí na vstup do školy bez ohledu na to, zda navštěvují mateřinky či jsou vzdělávány v domácím prostředí.
„Aplikace bude koncipovaná jako odborná podpora učitelů v pedagogické diagnostice. Podpoří tvořivost učitele a zefektivní nejen jeho práci, ale i komunikaci s rodiči a jejich zapojení do práce mateřinek. Základem je multidisciplinární přístup, kdy dochází k propojení a sbližování znalostí pedagogiky, předškolní pedagogiky, didaktiky, diagnostiky, psychologie a technických oborů,“ říká Eva Šmelová, vedoucí řešitelského týmu.
Aplikace je určena pro učitele mateřských škol, ti nejprve vloží údaje o dítěti (v rámci GDPR je v plánu nahradit jméno a datum narození specifickým interním označením, které si zvolí škola). Následně u každého z nich provedou průběžnou diagnostiku. Učitelé zhodnotí dosaženou úroveň dítěte v dílčích vzdělávacích podoblastech prostřednictvím indikátorů. Systém následně vygeneruje přehledové tabulky a grafy do podoby výsledné zprávy,
kterou si učitel může vytisknout kdykoliv v průběhu vzdělávání a přiložit k dokumentaci dítěte.
Systém prostřednictvím rozpracovaných dílčích kroků srozumitelně navede pedagoga, jak postupovat při diagnostice, a umožní mu komplexně nahlížet na rozvoj dítěte v průběhu předškolního vzdělávání. Poskytne také přehled o pokrocích či stagnaci dítěte při dosahování požadované úrovně. V případě stagnace rozvoje předloží učitelům doporučení k aktivitám podporujícím rozvoj ve vybrané oblasti. Zkušeným učitelům umožní přehledně evidovat a zobrazovat vývoj dítěte, méně zkušeným učitelům umožní nastavit komplexní a efektivní postup diagnostiky dětí. V rámci projektu je plánovaná také Metodika pro podporu pedagogické diagnostiky v mateřské škole za použití online aplikace.
Dějepis zábavně a prakticky
Webová aplikace HistoryLab učí děti pracovat s historickými prameny. Na rozdíl od běžné výuky k tomu využívá formu interaktivní laboratoře, ve které mohou žáci analyzovat dobové dokumenty, historické fotografie i zvukové záznamy. Poutavou formou tak HistoryLab podporuje kritické myšlení a rozvíjí historickou gramotnost. Aplikace je světovým unikátem a zaujala i asociaci evropských učitelů Euroclio a americké pedagogy.
„Jednotvárnému a často nezáživnému sezení v lavcích při hodinách dějepisu zřejmě zvoní hrana. HistoryLab ukazuje, že se tento předmět dá učit i jinak. Aplikace nabízí interaktivní cvičení, která nutí žáky k zamyšlení a diskusi. Musí se vžít do role badatelů a pátrat v dobových dokumentech nebo hledat stopy ve fotografiích. Při výuce je prioritní vlastní aktivita,“ vysvětlil podstatu projektu Petr Konvalinka, předseda TA ČR.
Řešitelský tým učitelům i žákům nabízí desítky rozdílných cvičení, které se zaměřují na výuku českých i světových dějin 20. století. Jednotlivé úlohy navíc otvírají možnost diskuze, díky které mají děti šanci dozvědět se od svých učitelů i zajímavá fakta, jež by se samostatným „biflováním“ nedozvěděly.
HistoryLab je českým výukovým systémem nové generace. Ve světě nemá obdoby
Aplikace v sobě díky své interaktivitě propojuje odvětví dějepisu, historiografie, teorie médií a informatiky. Na vývoji HistoryLab se proto podílí výzkumníci z Ústavu pro studium totalitních režimů, Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Nakladatelství Fraus, s.r.o. Jak webová aplikace vypadá a která témata nabízí k prostudování lze najít na webu.
Převzato z magazínu TA.Di vydávaném Technologickou agenturou ČR / autorka: Veronika Dostálová
