English version
Podle oslovených odborníků i zástupců menších firem jde o krok správným směrem, panují ale pochybnosti, jak a zda takzvaný whistleblowing bude využíván v praxi.
V mnoha evropských státech existuje zákonná úprava ochrany oznamovatelů podstatně déle, ne ve všech ji ale zaměstnanci stejně využívají. Zatímco ve Velké Británii se nahlásí každoročně téměř dva tisíce případů, na Slovensku, kde zákon platí již od roku 2015, je to jen kolem deseti.
„To neznamená, že bychom neměli právní zakotvení ochrany oznamovatelů mít. Riziko je ale v neochotě oznamovat protiprávní jednání ze strany jednotlivců a zakořeněné představy, že člověk dostane nálepku donašeče nebo že mu bude hrozit vyhazov,“ vysvětluje Lucie Spáčilová, ředitelka personální společnosti Performia s tím, že vedení firem by proto mělo tyto novinky svým pracovníkům srozumitelně a transparentně vysvětlovat.
Obavy firem registruje také Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP), podle které mají podnikatelé nejčastěji strach ze zneužívání oznamovacích linek, například k osobní pomstě či jako výraz osobní frustrace. „To se ale stává v praxi mnohem méně, než si myslíme. Z průzkumů víme, že u více než poloviny společností nedochází ke zneužívání oznamovacích linek nikdy nebo k nim dochází pouze zřídka,“ vysvětluje Eva Svobodová, ředitelka AMSP.
Firmy čeká administrativa a náklady
Se zákonem, vycházejícím z unijního práva, padají na bedra malých a středních firem různé povinnosti. Může jít i o zajištění zařízení, jako jsou třeba diktafon, trezor nebo k tomu příslušný software. „Při zavádění tohoto zákona do praxe jsme nakupovali vybavení a museli zajistit bezpečnost. To vždy stojí nemalé náklady. Určitě se nevyhneme ani školení u externích dodavatelů. Čas a praxe ukážou, zda bude potřeba dalších inovací,“ vysvětluje Milan Šefčík z výrobní firmy Karel Kaňák.
Implementace zákona o ochraně oznamovatelů: Přešlapující malé firmy
Podobné zkušenosti má i Jana Lagová, HR ředitelka ze společnosti Gumex: „Bylo potřeba uhradit licenci za externí whistleblowingovou platformu a jak vysoké budou časové náklady na administrativu, zatím nedokážeme přesně odhadnout,“ říká Jana Lagová.
Zákon firmám může podle AMSP přinést i svá pozitiva, jako jsou zvýšení důvěry a zlepšení pracovní atmosféry. „Faktem ale je, že menší firmy mají v současné ekonomické situaci zcela jiné starosti,“ doplňuje Eva Svobodová.
Šikaně je lepší předcházet
Whistleblowing nemusí sloužit jen pro boj s protiprávním jednáním. Firmy se mohou rozhodnout, že jejich oznamovací systém bude sloužit třeba i pro oznámení šikany či jiných forem obtěžování podřízených. Přitom riziko protiprávního jednání či šikany se dá snížit již samotným náborem.
„Odhalit budoucího potížistu mezi kandidáty lze důrazem na prokazatelné pracovní výsledky a důsledným ověřováním referencí. Produktivita je totiž základ morálky,“ říká Lucie Spáčilová ze společnosti Performia.
Nový zákon o whistleblowingu pamatuje i na sankce v případě jeho nedodržení. Firmy mohou být potrestány pokutou až do výše jednoho milionu korun za vážnější přestupky, jako jsou například neumožnění podání oznámení či neurčení příslušné osoby a nedostatečné zajištění podmínek pro výkon její funkce.
Redakčně upravená tisková zpráva
