Vznikla při Hospodářské komoře ČR a její ambicí je přinášet podněty a návrhy konkrétních řešení a dále se rozšiřovat. Prvního setkání se účastnilo deset významných českých podnikatelek z různých oborů.
„Chtěli bychom v rámci Hospodářské komory vytvořit prostor pro ženy podnikatelky či manažerky ve vysokých pozicích, aby do tohoto v České republice stále ožehavého tématu vnesly svůj pohled, své názory a návrhy. I Hospodářská komora potřebuje slyšet, jak může v otázce žen v byznysu pomoci,“ sdělil na úvod setkání platformy prezident HK ČR Zdeněk Zajíček.
Podle viceprezidentky HK ČR Jany Havrdové je základním principem práce nového vedení Komory spolupráce v různých jejích podobách, včetně společného působení mužů a žen. „Jsme přesvědčeni, že je v naší zemi mnoho šikovných lidí, a budeme rádi, když naše práce nebude jedním velkým kolem, které ztěžka roztáčí svět, ale naopak spoustou koleček ve velmi přesném hodinovém strojku, které se dotýkají, pomáhají si a navzájem se rozpohybovávají. Chceme, aby svět mužů a žen fungoval jako zip,“ komentovala vznik platformy Jana Havrdová.
V rámci Women4Business budou postupně definovány konkrétní problémy a následně kroky k jejich řešení. „V žádném případě to nebude pouhý další diskuzní klub, kam si ženy přijdou postěžovat a tím to skončí,“ upozornila Jana Havrdová. Tereza Rychtaříková, viceprezidentka Výboru pro ICT průmysl, zároveň vyzvala přítomné podnikatelky a manažerky, aby se zapojily do řešení i aktuálních problematik, kterými se Komora zabývá. Ať už je to odcházení úspěšných firem z České republiky, snahy o přilákání nových investorů, nebo nedostatek kvalifikované pracovní síly.
„Je potřeba v podnikatelské sféře dát síly dohromady, zatlačit v důležitých věcech na vládu a budeme velmi rádi, když se ženy podnikatelky do práce nové platformy zapojí,“ uvedla Tereza Rychtaříková z Hospodářské komory.
„Pro mě je důležité, aby za stolem, kde se hovoří o budoucnosti Česka, seděly i ženy. Aby se zohlednil i jejich pohled na věc. Tento požadavek by měl z úst žen znít, aby si naše společnost zvykla, že když se řeší podstatné věci, máme být u toho,“ zdůraznila Taťána le Moigne, ředitelka české pobočky společnosti Google.
Diskutovalo se o různých tématech, včetně genderových stereotypů přímo v rodinách, faktu, že si ženy občas kladou překážky navzájem, či potřeby podpory dětských skupin.
Talentované podnikatelky, které se nebojí jít za svým snem
„Pro mě genderové téma neznamená jen přijímání ženských talentů, ale také podporu mužů, aby mohli dávat ženám prostor. Jestliže muže vytížím ve firmě na osm až deset hodin denně a přijmu je s tím, že mi vyhovuje, že nepůjdou k lékaři s dětmi, nevezmou si rodičovskou dovolenou a bez problémů odpracují přesčasy, tak mužům nedávám žádný prostor, aby zase oni mohli dát prostor ke kariérnímu růstu svým ženám,“ přidala svůj zajímavý pohled Michaela Klesnarová z firmy SchindlerCZ, která má pod sebou silný mužský tým pracovníků.
HK ČR přivítá podle Jany Havrdové právě takovéto návrhy práce s řešeními závažných společensko‑byznysových otázek. „Měli bychom se také vydat do škol a hovořit zde o tom, že je normální, když ženy studují dříve mužské obory, když i tatínkové zůstávají na rodičovské dovolené, když muži pomáhají ženám, když ženy chtějí kariéru…,“ uzavřela ustavující setkání nové platformy viceprezidentka HK ČR.
Vytěžit, ohodnotit a respektovat ženský talent
„Potřebujeme zachytit více ženských talentů. Pomohlo by odstranění předsudků ve společnosti, kultivace prostředí, podpora názorové diverzity a samozřejmě férovost ve finančním ohodnocení,“ říká v rozhovoru pro časopis Komora jedna z nejvlivnějších žen v českém podnikatelském prostředí Taťána le Moigne. Ředitelka české pobočky společnosti Google definovala na prvním setkání nové platformy Women4Business předpoklady pro nastavení rovných podmínek mezi muži a ženami nejen v podnikání.
Je skutečně stále důležité hovořit o rovných podmínkách?
Rozhodně a jsem velmi ráda, že Hospodářská komora ČR otevřela téma žen už proto, že by měla aspirovat na modelový vzor ve společnosti, když hovoříme o moderním Česku. Nyní je důležité zvolit cestu, jak rovných podmínek skutečně dosáhnout, a pak po ní spíše běžet než kráčet. Vnitřně cítím, že času je opravdu málo. Evropské země jsou schopné reagovat na dnešní trendy ve společnosti rychleji a lépe než Česká republika. A to se bavíme i o zemích bývalého socialistického bloku Polsku či Rumunsku…
Nastavení kvalitních podmínek působení žen v byznysu je pro vás osobní i profesní téma…
Nejen v byznysu, ale i ve veřejné správě, politice, zkrátka celé společnosti. Považuji ho za nesmírně důležité už proto, že jako ženy musíme zvládnout kromě kariéry i mnoho dalších rolí. V tomto kontextu mne těší, že přibývá mužů, kteří jsou ochotni přiložit v péči o děti i o domácnost ruku k dílu a stejně tak podpořit svou partnerku v jejím profesním rozvoji. K nastavení rovných podmínek mezi muži a ženami musíme především odstranit předsudky. Česká společnost se ocitla na křižovatce v podobě kruhového objezdu. Zacyklila se ve svých stereotypech.
Co tedy pro to můžeme udělat?
Ženské téma nejlépe rezonuje, když o něm hovoří muži. A to nikoliv proto, že se o něm má hovořit, ale proto, že jsou o něm skutečně přesvědčeni a vytvářejí profesionálkám prostor jako partnerkám, které přinášejí diverzní expertní pohled. Je to o zipu, který funguje lépe, než když budou ženy samy mezi sebou o ženském tématu hovořit a pořádat pro sebe konference. Samozřejmě nestačí jen hovořit. Je třeba se tématu rozvoje a podpory ženského talentu aktivně věnovat.
Důležitým aspektem je stále také férovost ve mzdách…
Ve chvíli, kdy mám vedle sebe dva lidi, kteří dělají stejnou práci a stejně dobře, a jeden má o dvacet procent menší mzdu, tak to není ani tak gender téma, je to zkrátka nefér. Na druhou stranu, ženy si musí více věřit a lepší podmínky si vyjednat. Česká republika je na evropském chvostu z hlediska férového ohodnocení žen. Diskuze o rovném ohodnocení přitom není emoční debatou, na to existují jasné argumenty a čísla.
Během setkání platformy jste řekla, že potřebujeme v Česku aktivovat ženský talent…
Existuje neziskový projekt Mumdoo Lucie Bášové a Kristýny Cejnarové, který hledá ženám na mateřské dovolené kvalitní práci na zkrácený úvazek. Z jejich průzkumu mezi 1 100 oslovených maminek v České republice vyplynulo, že jen dvěma procentům se podařilo part time job získat, polovina z nich by ho chtěla, ale z nějakých důvodů zaměstnavatel takovou formu nenabízí. My si ale nemůžeme dovolit ztratit jediný talent. Legislativa přitom part time joby umožňuje.
Měli bychom vyzdvihovat a oceňovat společnosti, které to podporují, jako model dobré praxe. A měli bychom vytvářet pozitivní motivaci i pro táty, aby se nestyděli ukázat, že jsou svým ženám skutečnými partnery. Zároveň bychom měli dbát na to, jak je diverzita prezentována společnosti. Patří sem účast žen na panelech, jejich hlas při strategických diskuzích o budoucnosti země, vytvoření prostředí přívětivého rodině. Dětské koutky na univerzitách a konferencích by měly být standardem stejně jako rodičovská dovolená pro mámy i táty.
Je vůbec v Česku možná změna prostředí?
Když jsem před pětatřiceti lety v IT začínala, tak byly ženy v tomto oboru výjimkou. I dnes jsem ve své roli CEO spíše výjimkou. Musela jsem se naučit pracovat s mužskou energií, mužským způsobem myšlení. A zdaleka to neplatí jen v byznysu. A to je důvod, proč třeba Zuzana Čaputová (prezidentka Slovenska – pozn. red.) už nechce zpátky do politiky, proč odstoupila premiérka Nového Zélandu Jacinda Ardern a proč jsou další ženy působící v různých oblastech s dominancí mužů vyčerpané.
Vnímám pozitivní posun v možnostech žen v uplatnění v byznysu, nejen Česko ale čeká velký úkol v kultivaci politického a společenského prostředí, aby se ženy nemusely potýkat s hluboce zakořeněnými předsudky, sexismem, arogancí a disrespektem, které patří spíše do 19. století. Vzájemný respekt by měl být klíčovou hodnotou moderního Česka. A zdaleka nejen v případě, kdy mluvíme o ženách.
Taťána le Moigne
Vystudovala obor softwarového inženýrství na Vysoké škole ekonomické. Profesní zkušenosti sbírala například v zahraničních pobočkách firmy Microsoft. Od roku 2006 je ředitelkou české pobočky společnosti Google. Věnuje se vzdělávání mladých talentů se zaměřením na hodnotový leadership a dlouhodobě podporuje profesní rozvoj talentovaných žen, neziskové organizace i digitální gramotnost Čechů.
V roce 2003 založila vlastní konzultační společnost a firmu 4bambini vydávající deskové hry zaměřené na vzdělávání dětí. Taťána le Moigne získala řadu ocenění a od roku 2012 ji časopis Forbes opakovaně řadí mezi nejvlivnější ženy v České republice. Je členkou dozorčí rady společnosti a mentorkou v programu Odyssey Mentoring podporující profesní rozvoj talentovaných žen. Příležitostně spolupracuje s Vysokou školou ekonomickou v Praze, New York University a je pravidelnou lektorkou European Leadership & Academic Institute (ELAI). Taťána je členkou YPO a dozorčích rad Aspen Institute CEE, neziskové organizace Dobrý anděl a Raiffeisenbank.