Z nebe do pekla. Maďarské hotely měly žně, teď bojují o přežití

Maďarská ekonomika byla při vypuknutí první vlny koronavirové krize v mnohem lepší kondici, než tomu bylo před minulou krizí v roce 2008. Díky tomu pokračoval hospodářský růst i v prvním kvartále letošního roku a je důvodem k optimismu v otázce zotavení hospodářství. Podobně jako ostatní země Evropské unie také Maďarsko utrpělo největší ztráty HDP ve druhém čtvrtletí, kdy jeho ekonomika propadla meziročně o 13,5 procenta, mezikvartálně dokonce o 14,5 procenta. Za celé první pololetí oslabilo maďarské HDP celkově o 6,1 procenta. Tento rok tedy znamená konec silné konjunktury, která začala v roce 2013 a v posledních dvou letech ekonomika rostla zhruba pětiprocentní rychlostí, což patřilo mezi nejlepší výsledky v EU. 

Krize měla dopad takřka na všechna odvětví národního hospodářství. Nejvíce zasáhla sektory, jež jsou pilířem maďarské ekonomiky. Dramatické výsledky v předchozím čtvrtletí způsobilo jak zpomalení terciárního sektoru včetně turismu, tak i náhlá stagnace automobilového průmyslu, který je tahounem maďarské ekonomiky a odpovídá za 29 procent průmyslové výroby. Celkově se zpomalil stavební průmysl, ovšem třeba produktové skupiny spojené s rekonstrukcí bytů a zahradnictvím táhly čísla nahoru.

Podle předsedy maďarské asociace stravovacího průmyslu hrozí až 70 procentům budapešťských podniků v pohostinství, že nepřežijí do května příštího roku.

Nezaměstnanost zůstává zatím stále velmi nízká

Krize nejvíc zasáhla mikro a malé podniky. Právě tyto firmy tvoří v podnikatelské struktuře 99procentní podíl, realizují bezmála polovinu přidané hodnoty v obchodní sféře a zaměstnávají dvě třetiny zaměstnanců. Nejvíc MSP funguje ve službách.

V reakci na jarní ekonomické obtíže vláda na ochranu národního hospodářství vypracovala doposud největší program dosahující hodnoty 20 procent loňského HDP. Plán se zaměřil na tři fáze, kterými země prochází: je to počáteční panika, stabilizace a rekonstrukce.

Důležitým principem plánu je záchrana pracovních míst namísto rozdávání sociálních dávek. Maďarsko se před krizí velmi přibližovalo úplné zaměstnanosti. Statistiky hlásily přes 4,5 milionu pracovníků a nezaměstnanost klesla až na historických 3,3 procenta. Trh práce byl živý, až přehřátý, reálné mzdy meziročně rostly o osm až dvanáct procent. V reakci na pandemii premiér Viktor Orbán slíbil vytvořit tolik pracovních míst, kolik jich kvůli koronaviru zanikne.

Co se týká zaměstnanosti, jsou tu oborové i teritoriální rozdíly, jak rychle a úspěšně se jednotlivé podniky vzpamatovávají. Při první vlně přišlo o práci 212 tisíc osob. Jen v dubnu to bylo podle údajů Maďarského statistického úřadu 130 tisíc lidí. V květnu se neblahý trend zpomalil a v červnu zaměstnanost stoupala ve všech župách. Obecně lze říci, že nejvíc propouštěním trpěly pohostinství a turismus, zároveň v tomto segmentu byl nejrychlejší i odraz k lepšímu výkonu. Obavy přinášejí podzim a zima bez turistické sezony a hrozící vyčerpání rezerv podnikatelů. Celková míra nezaměstnanosti dosahovala v srpnu 3,9 procenta, což je v porovnání s evropským průměrem 7,4 procenta přijatelné.

Nejlepší leden všech dob, potom volný pád

Maďarský turismus se podle slov předsedy Maďarské turistické agentury Zoltána Gullera dostal během 60 dnů „z nebe do pekla“. V posledních deseti letech se turismu dařilo velice dobře, přispíval až 13 procenty k HDP. Tento leden byl nejsilnějším lednem všech dob a letošní rok měl všechny předpoklady k prolomení loňského rekordu i očekávání. Začátkem dubna však bylo 87 procent penzionů a 95 procent hotelů zavřeno.

Po 4. květnu začalo postupné rozvolňování restriktivních opatření, což umožnilo pozvolné oživení turismu a pohostinství. Turistické destinace mimo hlavní město, zejména okolí Balatonu, se přes léto naštěstí celkem rychle zotavily a uzavřely dobrou sezonu díky tomu, že drtivá většina Maďarů trávila dovolenou v tuzemsku. Cestovní ruch mimo Budapešť byl podpořen mnoha státními dotacemi v řádech miliard korun, daňovými úlevami a výhodnými úvěry na rekonstrukce a modernizace. To ale nedokázalo vybalancovat až padesátiprocentní propad letošního obratu maďarských lázní. Maďarská lázeňská asociace proto nyní žádá pomoc vlády, aby nedošlo k masivnímu propouštění a odvětví přežilo do jara 2021.

Restaurace a hotely v hlavním městě, které jsou z více než 90 procent závislé na zahraničních turistech, zůstávají v krizi. Podle předsedy maďarské asociace stravovacího průmyslu hrozí až 70 procentům budapešťských podniků v pohostinství, že nepřežijí do května příštího roku. Maďarská turistická agentura urguje změnu obchodního modelu na udržitelnější, více zaměřený na tuzemské hosty a intervenci budapešťského magistrátu.

Jistý pozitivní dopad na turistický a pohostinský sektor měla dočasná výjimka, která povolovala vstup na území Maďarska těm občanům států skupiny V4, kteří si do 5. října rezervovali rekreační pobyt a doložili to spolu s negativním testem na koronavirus v angličtině nebo maďarštině. Platnost tohoto nařízení ovšem skončila 31. října.

Autoprůmysl v létě dohnal výpadky

Průmyslová výroba se v srpnu úspěšně vrátila na svoji předkrizovou úroveň a dohání jarní výpadky produkce. Automobilový průmysl dokonce překonal svůj loňský výkon stejného období o 6,2 procenta. Podle ministra financí Mihálye Vargy má maďarská ekonomika to nejhorší za sebou a letos očekává propad kolem pěti procent HDP. Kvůli druhé vlně bude zotavení pomalé. Na předkrizovou úroveň se zdejší ekonomika může vrátit až v letech 2022 nebo 2023. Maďarská národní banka odhaduje propad ekonomiky pesimističtěji až na 6,8 procenta. Letošní schodek státního rozpočtu měl být podle plánu z roku 2019 jednoprocentní, což vláda nejdříve korigovala na 3,8 procenta, ministr financí nyní počítá se schodkem sedm až devět procent. Schválený rozpočet na rok 2021 bude rozpočet ekonomické ochrany při zachování epidemiologické připravenosti. Předvídá 4,8procentní růst HDP, tříprocentní inflaci a 2,9 procenta schodek státního rozpočtu. 

• Desatero pro obchodování s Maďarskem

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Dóra Egressy, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade v Budapešti.
Rubrika časopisu na euro.cz