English version
Maloobchodní sítě sice disponují vším potřebným pro stavbu nových prodejen v malých obcích, brzdí je ale zdlouhavá byrokracie.
Hlavním problémem je zejména skutečnost, že se k žádosti vyjadřuje velké množství subjektů, které často v místě stavby ani nepůsobí. Změnu současného stavu by měla přinést novela stavebního zákona.
Český venkov se potýká s postupným úbytkem prodejen, jen loni jich podle údajů společnosti Nielsen ukončilo svoji činnost 513. Podle zástupců maloobchodu však není situace taková, že by obchody s potravinami pouze mizely. Někteří se naopak snaží budovat nové s moderním vzhledem a konkurovat tak velkým řetězcům.
„Velkým problémem je pro nás současná podoba stavebního zákona, konkrétně proces k docílení stavebního povolení. Máme připravené pozemky pro stavbu nových prodejen na venkově, stavět bychom mohli klidně okamžitě. Brání nám v tom však extrémně složitá byrokracie,“ říká předseda obchodního Družstva CBA Roman Mazák.
Na úrovni Čadu či Nigeru
Jeho slova potvrzují i poslední data z žebříčku Doing Business, který zpracovává Světová banka. Podle něj se Česká republika propadla z hlediska délky vyřízení stavebního povolení ze 127. na 156. místo ze 190 sledovaných zemí. Na stejné úrovni se tak nyní nachází například Čad, Niger či Venezuela, a to přesto, že Světová banka standardně řadí Česko mezi 35 nejvyspělejších zemí světa.
Podle tuzemských obchodníků je přitom současná situace absurdní zejména v tom smyslu, že jedním z hlavních problémů venkova je klesající potravinová obslužnost. Když se objeví subjekt, který chce situaci změnit a zároveň podporuje české obchodníky, stát mu nejde naproti.
„Snažíme se podpořit venkov, v určitých obcích jsme schopni postavit novou prodejnu prakticky okamžitě. Zdlouhavě však řešíme spoustu razítek, a když se konečně blížíme ke zdárnému cíli, tak zjistíme, že nám propadlo to první. Ve výsledku tak nemáme nejmenší šanci v rozumné době vyřídit stavební povolení,“ doplňuje Mazák.
Podle předsedy Družstva CBA tkví hlavní problém v tom, že se k možné stavbě nových prodejen na venkově vyjadřuje příliš mnoho subjektů. Často přitom o dané lokalitě nemají povědomí nebo v ní dokonce nepůsobí.
„Zároveň ale řeší nerealizovatelné nesmysly. V ideálním případě by se k dané věci měl vyjádřit daný stavební úřad okresu nebo kraje, který ví, co v dané lokalitě řešit, jak postupovat, případně zda je stavba v souladu či rozporu s územním plánem,“ doplnil Mazák.
Přinese změnu nový zákon?
Rychlost obstarání stavebního povolení by měla v budoucnu změnit novela stavebního zákona, jejíž věcný záměr již letos v červnu schválila vláda.
Podle ministerstva pro místní rozvoj, který zákon předkládá, by se povolovací řízení u staveb mělo ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na pouhý rok. Dále by se pak mělo územní a stavební řízení včetně posouzení vlivů na životní prostředí sloučit do jednotného povolovacího řízení. Současně s tím by měl vzniknout i Nejvyšší stavební úřad, který by byl součástí státní správy.
Návrh novely se již nyní setkává s kritikou, podle které zákon nahrává developerům, nebo jde proti ochraně přírody. Kritizovaným bodem je také zamýšlená fikce souhlasu. Díky ní by tak byla nově žádost považovaná za vyřízenou i v případě, že by se k ní daný úřad nevyjádřil do 30 dnů, u složitějších případů by pak lhůta činila 60 dnů. Podle odpůrců by to mohlo zavdávat prostor pro korupci, maloobchodníci by však výraznější zrychlení uvítali.
Redakčně upravená tisková zpráva CBA
