English version
Když na v Horním Bradle na Chrudimsku skončila na sklonku roku 2020 tradiční výroba vánočních ozdob, kterou tam řadu let provozovalo DUV-družstvo ze Dvora Králové nad Labem, hrozilo místním sklářům, foukačům a kreslířům, že v oboru nenajdou práci a budou muset změnit kvalifikaci.
Ruční výrobu vánočních ozdob v regionu se však rozhodli zachovat manželé Šrámkovi, kteří dlouhodobě podnikají v odvětví tradiční řemeslné výroby. Petr Šrámek již na Vysočině provozuje firmu na výrobu nábytku a má navíc v regionu rodinné kořeny. Když se propuštění zaměstnanci z Horního Bradla ocitli bez práce, oslovil je ke spolupráci do své výroby, kterou vybudoval pod značkou Koulier na Oflendě na Vysočině.
Navázání na dlouholetou tradici výroby vánočních ozdob v České republice považují Šrámkovi za důležitý krok v uchování rukodělné tradice výroby a malování foukaných skleněných českých vánočních ozdob u nás. „Firmu postavenou na tradičním řemesle na Vysočině vedu již řadu let. Je zaměřena na dřevozpracující, truhlářské práce. O tom, jak důležitý lidský potenciál je, se přesvědčuji každý den. V některých oborech jsou konkrétní lidé nenahraditelní,“ uvedl Petr Šrámek, spolumajitel nově vzniklé značky a výroby Koulier.
První podnikatelská spolupráce
„Neustále se snažíme nacházet nové trendy v oblasti výroby nábytku i napodobit kvalitní styl našich předků. Se ženou jsme dlouhodobě uvažovali o rozšíření našich aktivit a společném projektu. Doposud jsme každý z nás vedl vlastní podnik sám. Když se k nám zcela náhodou dostala informace o volných foukačích a kreslířích vánočních ozdob na trhu práce, bylo naše rozhodnutí téměř okamžité. A to i s ohledem na dlouhodobý projekt mé ženy Příběh vánočního stromečku, který na zámku Loučeň organizuje s velkým zájmem a odezvou veřejnosti,“ dodává Petr Šrámek.
Značka se zrodila v září roku 2021 a hned stál před ní náročný úkol, stihnout aktuální vánoční sezonu. „Tempo bylo velice překotné. Přesto jsme připravili šest základních kolekcí, které jsme prodávali jak v podnikové prodejně na Oflendě, tak u partnerů, jako je zámek Loučeň. Na konci listopadu se nám povedlo spustit i e-shop. A pak jsme také připravili velkou zakázku pro síť prodejen Rossmann,“ popsala první měsíce Kateřina Šrámková.
Polední šance
Rozhodnutí spustit novou produkci v takto šibeničním termínu bylo odvážné, ale zároveň také nutné. „Vysočina je s ruční výrobou vánočních ozdob neodmyslitelně spjata. Má tady velice dlouhou tradici. Naší velkou motivací je potřeba zachránit toto řemeslo, kterému se foukači a malíři učí dva až pět let. Kdybychom to nespustili nyní, za půl roku by bylo pozdě, tito lidé by si našli jinou práci,“ zdůraznila Kateřina Šrámková.
Nová značka přitom sice vycházela z tradičního řemesla, zároveň se ale zaměřila na nové trendy . To odborníci z oboru oceňují. „Ruční výroba vánočních ozdob, zejména tehdy, pokud se zaměřuje nejen na historické, ale i nové trendové vzory, patří mezi důležité součásti českého sklářského řemesla. Jakákoliv snaha o její rozvoj si zaslouží ocenění a nezbývá než doufat, že najde pozitivní odezvu též u zákazníků doma i v zahraničí,“ zmínil Petr Nový, hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, které spravuje největší veřejnou sbírku skleněných vánočních ozdob na světě.
Kateřina Šrámková využila při rozjezdu značky Kulier synergie se svým dalším projektem, kdy se na zámku Loučeň více než tři roky zabývá představováním vánočních tradic v rámci projektu Příběh vánočního stromečku. „Všechno do sebe náramně zapadlo. V loňském roce se manžel s výrobou nábytku přestěhoval do větších prostor a pro bývalou výrobu jsme hledali uplatnění,“ podotýká Kateřina Šrámková a dodává: „Je pro nás velkou ctí navázat na něco, co má nejenom tradici, ale velký smysl pro zachování i dalším generacím. Protože to, že si v nejkrásnější den v roce – na Vánoce, můžeme ozdobit vánoční stromeček kvalitními českými ozdobami, které se vyrábějí ručně, včetně malování, je podle mě úžasné. A nemyslím si to jen já. O vánoční ozdoby z Čech má zájem celý svět. A já se domnívám, že je zde veliký potenciál.“
Adventní trhy
S rozjezdem nové značky pomohly i velmi úspěšné dny otevřených dveří v nově vzniklé výrobě. „Měli jsme je po celý advent, tedy otevřeno jsme měli každou sobotu a neděli. A samotné nás překvapilo, kolik lidí ze všech koutů České republiky si na za námi až na Oflendu našlo cestu. Poslední ozdoby jsme prodali dokonce 23. prosince,“ poznamenala Kateřina Šrámková.
Neděláme průzkumy trhu. Produkty vznikají z naší potřeby, říká Richard Vodička z Egoé (video)
Jednoznačně největší zájem před loňskými Vánocemi byl u zákazníků o zlato-bílou kolekci, populární byla také kolekce inspirovaná filmovou pohádkou Popelka. „V roce 2022 se zaměříme hlavně na domácí trh, ale i na zahraničí. Zájem o naše ozdoby je jak ve Francii, Německu, Chorvatsku, Itálii, ale i v Kanadě. Zaměřit se chceme převážně na mladé lidi, ale také na zákazníky, kteří preferují mít stromeček ozdobený celou sladěnou kolekcí. Takové, kteří chtějí mít vánoční stromeček v jednom stylu,“ podotýká Kateřina Šrámková.
Plánují učební obor
Koulier podle ní přichází také s novými technologiemi dekorování a chce sledovat nejnovější trendy. „Ty se vyhlašují vždy celosvětově. Nyní již čekáme na barvu roku 2022, kterou je Very Peri. Máme ji již objednanou, jakmile dorazí, představíme již nové ozdoby v jednotlivých kolekcích,“ plánuje Kateřina Šrámková.
Stejně jako jiní výrobci z různých oborů, také nově vzniklá výroba vánočních ozdob řeší nedostatek zručných lidí na trhu práce, které navíc školy prakticky neprodukují. „I my se s tím setkáváme. Stojíme proto o to, aby se nám podařilo otevřít učební obor foukač/malíř skla v okolí naší výroby. Budeme hledat partnery v oblasti vzdělávacích institucí, které by o podobný záměr měly zájem,“ zmínila spolumajitelka značky Koulier.
Stoletá tradice
V českém prostředí jsou vánoční ozdoby běžné až od počátku 20. století, ale objevují se již se zvykem zdobení vánočního stromku ve druhé polovině 19. století. Ke zdobení stromečku se používalo zpočátku ovoce, zejména jablka, hrušky, sušené plody, ořechy a sladké pečivo. K výrobě ozdob se používaly i další materiály jako vosk, vata, dřevo, kov, papír.
V první třetině 20. století se objevily ozdoby z méně obvyklého materiálu, jakým byl celuloid, skleněné vlákno, případně takzvaný papírmašé. Vánoční ozdoby jsou spojeny s různými skleněnými foukanými tvary. První skleněné ozdoby se začaly vyrábět v 1. polovině 19. století ve sklářské dílně v německém městě Lauscha v Durynsku.
Zakladatelé hudební školy vyrábí v malé horské dílně unikátní kytary
Foukané vánoční ozdoby se začaly vyrábět jak v Lausche, tak souběžně v Jizerských horách ve sklárnách v Antonínově. Protože se však Jizerské hory tehdy začaly stávat jedním ze světových center výroby bižuterie, od vánočních ozdob upustily – a zůstala jen Lauscha. Na počátku 20. století se vyráběly v českých zemích pouze vánoční ozdoby z foukaných perlí, foukané vánoční ozdoby se dostávají ke slovu až ve 30. letech 20. století. Je to mimochodem důsledek cílené státní podpory nezaměstnaných foukačů perlí v českém Podkrkonoší během světové ekonomické krize; předtím tu byla jen jedna jediná malo-dílnička ve Vsetíně od 20. let 20. století. Vsetínsko bylo tedy ve 20. století prvním místem u nás, kde se začaly vyrábět vánoční ozdoby. Dále následoval Dvůr Králové nad Labem a Kralupy nad Vltavou.
Protiváha betlému
Samotná tradice zdobení vánočních stromů je ještě starší. Její počátky sahají také do Německa. Od 15. století se tam vánoční stromky objevují nejen v kostelech, ale i v sídlech velkých hanzovních spolků, cechů, ve špitálech a posléze i v měšťanských domech protestantů. Jablka se postupně nahrazovala jinými kulatými ozdobami, převážně lesklými červenými koulemi. Oplatky ve tvaru hostií nahradila balená cukrátka a papírové růže. Od roku 1830 se v německých sklárnách začaly foukat i červené skleněné koule.
Největší zásluhy na upevnění a rozšíření zvyku strojit vánoční stromeček jako protiváhy katolických jesliček měli stoupenci protestanského reformačního hnutí v Německu. Traduje se, že to byl právě německý kazatel Martin Luther, který před zhruba pěti sty léty poprvé zapálil na stromečku svíčky, jejichž světlo mělo symbolizovat Krista jako světlo světa.
Rozšíření stromků pomohla pruská armáda
Katolíci dlouho považovali zdobení stromečku za protestantský zvyk a ve svých kostelech uchovávali tradici stavění betlémů. Teprve až po ukončení napoleonských válek rozšířili vánoční stromek do Evropy pruští emigranti. Pro začátek této tradice v katolickém prostředí bylo důležité rozžehnutí vánočního stromku kněžnou Henriettou von Nassau-Weilburg ve Vídni v roce 1816. Odtud se tento zvyk rychle šířil mezi evropskou katolickou šlechtou. Skutečné masové rozšíření vánočního stromečku i mezi lidové vrstvy způsobilo zřejmě rozhodnutí pruského velení ve válkách proti Rakousku (1866) a Francii (1870), aby se ve vojenských ubikacích a lazaretech umístily o vánočních svátcích ozdobené stromečky.
V Čechách prvním stromkem překvapil své přátele při dobročinném dýchánku ve svém domě na Čertově vršku v Libni v roce 1812 ředitel Stavovského divadla Johann Karl Leibich. Katolické kostely tomuto zvyku ještě poměrně dlouhou odolávaly, ozdobené a rozsvícené vánoční stromky se v německých a rakouských kostelech objevily až koncem 19. století, v ostatních evropských zemích ještě později.
Dalibor Dostál
