English version
„Za rok 2023 vykázala obchodní bilance přebytek 122,8 mld. Kč ve srovnání s deficitem 204,8 mld. Kč v předchozím roce. Od začátku roku 2023 vzrostl meziročně vývoz o 0,6 %, zatímco dovoz klesl o 6,6 %,“ říká Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.
Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím v prosinci příznivě ovlivnil zejména meziročně menší schodek obchodu s ropou a zemním plynem o 7,0 mld. Kč (v důsledku poklesu cen na světových trzích). Přechodem z pasiva do aktiva se zlepšila bilance obchodu s elektrickými zařízeními o 4,4 mld. Kč a deficit obchodu s chemickými látkami a přípravky se meziročně zmenšil o 2,8 mld. Kč.
Nepříznivý vliv na celkovou bilanci měl hlavně nižší přebytek obchodu s elektrickou energií o 9,2 mld. Kč (v důsledku poklesu cen). Dále se zvětšil deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 2,2 mld. Kč a kladné saldo obchodu s pryžovými a plastovými výrobky kleslo o 1,2 mld. Kč.
Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy EU sev prosinci meziročně snížil o 14,4 mld. Kč. Deficit obchodu se státy mimo EU se zmenšil o 20,0 mld. Kč.
Podnikatelé a euro: Mírná většina členů AMSP ČR je pro jeho přijetí
Meziročně klesl vývoz o 7,2 % na 317,7 mld. Kč a dovoz o 8,9 % na 314,2 mld. Kč. Prosinec 2023 měl o dva pracovní dny méně než prosinec 2022.
„Přestože celkový vývoz i dovoz meziročně nadále klesal, zachovala si obchodní bilance v prosinci kladný výsledek. Výraznější meziroční pokles jsme zaznamenali například u vývozu počítačů či strojů a zařízení. U dovozu došlo stejně jako v předchozím měsíci k poklesu zejména u elektrických zařízení a ropy a zemního plynu.“ říká Jana Mazánková, vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ.
Meziměsíčně se po sezónním očištění zvýšil vývoz o 1,6 % a dovoz o 4,2 %.
Kurz koruny a kondice klíčových partnerů
„Klíčovým faktorem pro firmy obchodujícími se zahraničím bude kurz koruny, a tedy rychlost snižování sazeb. Čím rychleji půjde ČNB se sazbou dolů, tím rychleji bude domácí měna slábnout. Slabá koruna bude hrát ve prospěch exportérům, protože za vyvezené zboží inkasují cizí měnu, kterou za vyšší kurz prodají do korun, takže jich inkasují více. O to, o co polepší exportéři, o to přijdou dovozci,“ uvádí k výsledkům zahraničního obchodu analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.
Povstalci před Suezem, sucho v Panamě. Námořní doprava opět zdražuje
Svaz průmyslu a dopravy ČR upozorňuje, že další růst českého exportu v roce 2024 bude přímo záviset na ekonomickém růstu našich největších zahraničních obchodních partnerů, ale i na světové situaci v důležitých odvětvích pro českou ekonomiku, zejména v automobilovém, strojírenském, elektrotechnickém a zdravotním průmyslu. Je to především automobilový průmysl, který je tahounem českých exportů.
„Pokud se však v nejbližší době nezačne ekonomicky dařit našim hlavním obchodním partnerům, to znamená především Německu, kam směruje téměř třetina našeho exportu, tak se to v exportních statistikách brzy negativně projeví. Provázanost české ekonomiky s tou německou je velmi vysoká. Německá ekonomika je naopak zase závislá na vývoji čínské ekonomiky, kde také dochází k ekonomické stagnaci,“ uvádí viceprezident SP ČR pro export a EU Radek Špicar.
„V letošním roce by zahraniční obchod měl vykázat opět přebytek, a to zhruba 130 miliard korun. Zahraniční obchod by měl nadále těžit za zacelení zpřetrhaných mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců a souvisejícího obnovení plynulé výroby automobilů. Pomoci by měl také pokles úrokových sazeb v klíčových exportních odbytištích, zejména v eurozóně. Rizikem však zůstává nepříznivá ekonomická kondice Německa,“ dodává ekonom Lukáš Kovanda.
Mírně pozitivní zprávou z hlediska diverzifikace je, že růst se spíše odehrával v zemích mimo naše hlavní trhy tvořících 80 % exportu.
Radomil Doležal, CzechTrade
„Prosincový pokles 7,2 %, který ukazují aktuální statistiky zahraničního obchodu, jen potvrzuje negativní trend českého exportu, jehož jsme svědkem v roce 2023, kdy během tří posledních kvartálů poklesl český export o téměř 2,5 %. Jen díky výborným výsledkům prvního kvartálu loňského roku může český export vykázat slabý meziroční růst o 0,6 %. Mírně pozitivní zprávou z hlediska diverzifikace je, že růst se spíše odehrával v zemích mimo naše hlavní trhy tvořících 80 % exportu. Příkladem je Ukrajina, Turecko nebo Mexiko. Z hlediska průmyslových oborů vykázaly solidní meziroční růst exportu sektory motorových vozidel, ostatních dopravních prostředků a potravin, ovšem nedokázaly čísla přetavit ve vyšší celkový růst,“ uvedl Radomil Doležal, generální ředitel CzechTrade.
„Pozitivní zprávou do budoucna by mohla být data meziročního porovnání hodnoty nových zahraničních zakázek ve vybraných sektorech, která v listopadu a prosinci vzrostla o 0,8 %, respektive 1,5 %. Příležitostí pro exportéry k posílení vývozu může být jejich účast na Meeting Pointu CzechTrade, který letos proběhne 27.-28. února v O2 universum Praha. Konzultace českým firmám nabídne 56 zástupců zahraničních kanceláří CzechTrade. Ti exportérům poskytnou zpětnou vazbu, zda produkt nebo služba může na trhu reálně uspět, a navrhnou individuální řešení vstupu na trh, což jsou unikátní informace, které lze z konzultací získat,“ dodává Doležal.
Zdroj: ČSÚ, SP ČR, CzechTrade a komentáře ekonomů
