English version
Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím příznivě ovlivnil zejména meziročně menší schodek obchodu s ropou a zemním plynem o 21,2 mld. Kč vlivem poklesu cen na světových trzích i nižšího dovezeného množství. Přebytek obchodu s motorovými vozidly stoupl o 10,2 mld. Kč. Dále se zmenšil deficit v obchodě se základními kovy o 4,6 mld. Kč a rafinovanými ropnými produkty o 3,9 mld. Kč.
Nepříznivý vliv na celkové saldo měl zejména horší výsledek obchodu s elektrickými zařízeními o 3,1 mld. Kč (přechodem z aktiva do pasiva). Záporná bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji se zvětšila o 2,1 mld. Kč a přebytek obchodu s produkty lesnictví a těžby dřeva klesl o 1,4 mld. Kč.
Bilance zahraničního obchodu se státy EU se v dubnu meziročně zlepšila o 14,7 mld. Kč. Deficit obchodu se státy mimo EU se zmenšil o 22,0 mld. Kč.
Meziročně vzrostl vývoz o 2,3 % na 347,9 mld. Kč, zatímco dovoz klesl o 7,8 % na 339,4 mld. Kč. Duben 2023 měl o jeden pracovní den méně než duben 2022.
Meziměsíčně se po sezónním očištění snížil vývoz o 0,2 % a dovoz o 0,4 %.
V lednu až dubnu 2023 dosáhl přebytek obchodní bilance 49,8 mld. Kč ve srovnání s deficitem 40,2 mld. Kč ve stejném období předchozího roku. Od začátku roku stoupl vývoz o 8,2 % a dovoz o 1,7 %.
„Obchodní bilance za duben se meziročně zlepšila téměř o 37mld. Kč. V přebytku skončila díky meziročně vyššímu vývozu motorových vozidel a výrazně nižšímu dovozu zemního plynu. Ve stejném období předchozího roku zde byla signifikantní snaha o předzásobení se, a to s ohledem na nejistotu budoucích dodávek a vývoje cen této strategické suroviny.“ říká Stanislav Konvička, vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ.
Soutěž OCE ocení úspěšné české exportéry za rok 2023
„Příčina nižšího dovozu zmíněných energetických komodit spočívala jak v meziročním poklesu cen (orientačně o 47% u plynu a o 25% v případě ropy vč. produktů), tak v poklesu dovezeného množství (u plynu rovněž 47% a u ropy 8%). Za vyšším vývozem motorových vozidel stála z velké části relativně silná poptávka v Evropě, která je patrná i v datech o registracích nových vozidel,“ uvádí ve svém komentáři ekonom UniCredit Jiří Pour.
„Silná koruna zatím exportu nijak zvlášť neubližuje. České firmy se naučily používat zajištění svých zakázek se zahraničím, takže kurzové riziko významně snižují,“ dodává analytik CitFin Tomáš Volf.
Doležal: Čeští exportéři dokáží uspět i na netradičních a vzdálenějších trzích
„Statistika zahraničního obchodu za duben ukazuje, že export stále meziročně roste, nicméně dále pokračuje trend snižující se dynamiky. Ve srovnání s loňským dubnem export rostl o 2,3 %, meziměsíčně se pak mírně snížil o 0,2 %. Z hlediska sektorů největší meziroční nárůst opět zaznamenáváme u automobilového průmyslu a elektrických zařízení, kde se částečně projevuje i nízká srovnávací základna z loňského dubna, kdy v automobilovém průmyslu přetrvávaly problémy s nedostatkem čipů a v dodávkách některých komponentů. Dále rostl vývoz nápojů, nicméně je třeba říci, že tento segment má na exportu výrazně nižší podíl oproti předchozím jmenovaným položkám,“ uvádí k aktuální statistice zahraničního obchodu generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal.
„Nejvíce meziročně rostl vývoz do Kazachstánu a na Ukrajinu, což je ovšem ovlivněno srovnáním s výsledky loňského dubna, kdy vývoz na Ukrajinu v prvních měsících konfliktu výrazně klesl. Pozorujeme také meziroční nárůst vývoz do Turecka, z mimoevropských teritorií dále do Indonésie a Filipín, což jenom dokazuje fakt, že čeští exportéři dokáží uspět i na netradičních a vzdálenějších trzích,“ dodává generální ředitel CzechTrade.
Zdroj: ČSÚ, doplněno o komentáře ekonomů
