„Obchod s firmami loni výrazně ochladl a ani v prvním pololetí 2021 nedošlo k výraznějšímu obratu. Analýzy Dun & Bradstreet naznačují, že již zvýšená rizika, kterým podniky kvůli pandemii COVID-19 čelí, dále vzrostla. Podmínky pro podnikání zůstávají ztížené, cestování je omezené, vyhlídky do budoucnosti nejisté – to jsou hlavní důvody, proč zahraniční podnikatelé kupují méně českých firem než v předchozích letech,“ říká Petra Štěpánová, analytička Dun & Bradstreet.
Více než čtvrtinu českých firem, které za prvních šest měsíců letošního roku, přešly do zahraničních rukou, koupili Slováci. V letech 2014 až 2017 nejvíc českých firem prodaných do zahraničí mířilo na Slovensko, nicméně do roku 2018 do roku 2020 prvenství patřilo Ukrajincům. „Domníváme se, že ztížené podmínky pro cestování způsobily pokles aktivit Ukrajinců v oblasti akvizic našich firem,“ dodala Petra Štěpánová z Dun & Bradstreet. Letos Slováci koupili 313 společností, o 75 víc něž ve srovnatelném období 2020, zatímco Ukrajinci 254 (meziročně o 110 méně). S výraznějším odstupem následují Maďaři (90), Poláci (80), Rumuni (53), Rusové (44) a Němci (41).
Z pohledu objemu ovládnutého kapitálu v základním jmění koupených firem první příčka náleží Nizozemcům s 3,2 miliardami korun. Řádově menší akvizice připadly na Kypr (482 mil. Kč), Německo (120 mil. Kč) a Velkou Británii (83 mil. Kč).
Počty českých společností prodaných zahraničním podnikatelům. Srovnání 1.pololetí 2019 až 1.pololetí 2021
Stát | 1H 2021 | 1H 2020 | 1H 2019 |
Slovenská republika | 313 | 238 | 389 |
Ukrajina | 254 | 364 | 399 |
Maďarsko | 90 | 56 | 91 |
Polsko | 80 | 46 | 75 |
Rumunsko | 53 | 61 | 98 |
Rusko | 44 | 48 | 91 |
Německo | 41 | 27 | 45 |
Velká Británie | 39 | 37 | 64 |
Bulharsko | 31 | 36 | 29 |
Itálie | 28 | 28 | 57 |
Poznámka: jen přímé majetkové vazby