Ti, kteří při přiznání daně loni na jaře odvedli vyšší než stopadesátitisícovou daň, mají na zaplacení další kvartální zálohy čas do pondělí 17. března. Kdo, jak často a v jaké výši zálohy odvádí a jak se započítávají do výsledné daně, si přečtěte v následujícím článku na BusinessInfo.cz.

Dodejme, že obvyklým nejzazším termínem pro zaplacení odvodů je 15. den příslušného měsíce nebo první pracovní den po tomto datu. Protože 15. březen letos vychází na sobotu, čas na úhradu mají kvartální plátci záloh až do pondělí 17. 3.

Platí jen podnikatelé s vysokými příjmy

Většina poplatníků se živnostenským listem zálohy na daně z příjmů v průběhu roku státu neodvádí. Tato povinnost se týká pouze jednotek procent OSVČ s vysokými příjmy.

Zatímco za zaměstnance odvádí pravidelné měsíční zálohy na daň z příjmu zaměstnavatel, podnikatelé obvykle zaplatí daň jen jednou ročně při podání daňového přiznání. Letos je to čeká elektronicky do 2. května (OSVČ mají povinné datové schránky), případně do 1. července, pokud mají ze zákona povinný audit, nebo jim přiznání zpracovává daňový poradce.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele 2025

Žádné zálohy se během letoška nebudou týkat těch ti, kteří odvedou státu na dani z příjmu méně než 30 tisíc korun ani ti, kteří podnikají prvním rokem (bez ohledu na výši příjmů). Pozor! V březnu se ještě poslední platba týká těch, kteří zaplatili na dani více než 30 tisíc a méně než 150 tisíc při přiznání za rok 2023.

Ostatní příjmy výši zálohy neovlivní

„Výše záloh neovlivňují příjmy podle paragrafu 10 zákona o daních z příjmu. Mezi takzvané ostatní příjmy patří například výživné, důchody, výhry v loterii, peníze získané z prodeje nemovitosti či pronájmu movitých věcí,“ připomíná daňová poradkyně Gabriela Ivanco.

„Pravidelné odvody se nehradí ani po poplatníkovi, který zemře. Povinnost se logicky netýká ani zaměstnanců, za které zálohy hradí zaměstnavatel,“ potvrzuje poradce Michal Dvořáček.

Zálohy na daň z příjmu se platí v průběhu zálohového období, které definuje zákon v paragrafu 38a. V případě, že podáváte daňové přiznání tradičně k jeho počátku, pak je tímto obdobím míněno následujících dvanáct měsíců. Platí to až do posledního dne pro podání daňového přiznání ve zdaňovacím období následujícím.

Délka zálohového období

Zálohové období ale nemusí trvat dvanáct měsíců (viz příklad níže). Rozumí se jím „doba od prvního dne po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.“

Pro lepší srozumitelnost uvádíme následující příklad: Pokud živnostník Novák podal daňové přiznání za rok 2023 například 15. února 2024 a daňové přiznání za rok 2024 za něj podá daňový poradce až 1. 7. 2025, zálohové období tohoto poplatníka bude trvat od 3. 5. 2024 (den po termínu pro klasické odevzdání DP) do začátku letošního července – tedy čtrnáct měsíců.

Jaké slevy na děti můžete uplatnit? Mnoho poplatníků má nárok na daňový bonus

Pokud podáte přiznání za rok 2024, výsledná daň za toto období bude podkladem pro stanovení výše záloh a periodicity platby v příštím zálohovém období (většinou nejde o kalendářní rok). Při stanovení výše záloh se nicméně vychází z takzvané poslední daňové povinnosti.

Jak je to u podnikatelů, kteří jsou i zaměstnaní?

Přestože se povinnost netýká zaměstnanců, u podnikatelů, kteří mají i příjmy ze závislé činnosti podle paragrafu 6 zákona, je situace složitější. Základ daně jim totiž tvoří dvě položky – za a) ze samostatně výdělečné činnosti (podnikání) a za b) z činnosti závislé (zaměstnání).

„Pokud je jejich základ ze závislé činnosti rovny nebo vyšší než 50 procent celkového základu – příjmy jsou tedy minimálně stejné jako z podnikání – zálohy na daň z příjmů tito poplatníci v průběhu roku nehradí,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Pokud výdělky ze závislé činnosti představují více než 15 ale méně než 50 procent celkového základu daně, platí se zálohy v poloviční výši. Pokud příjmy za zaměstnání představují u fyzické osoby méně než 15 procent všech příjmů (celkového základu daně), hradí poplatník zálohy podle poslední daňové povinnosti v plné výši.

• Dílčí základ daně z příjmu – příjmy ze zaměstnání včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění
• Celkový základ daně – dílčí základ plus všechny další zdanitelné příjmy (v tomto případě z podnikání)

Kdo tedy neplatí zálohy?

• poplatník (OSVČ), jehož poslední známá daňová povinnost (zaplacená daň) nepřesáhla 30 000 korun,
• poplatník, který má příjmy z podnikání i zaměstnání a jeho příjmy ze zaměstnání (dílčí základ daně) jsou rovny nebo vyšší než 50 procent celkových příjmů
• obec nebo kraj,
• dědic/dědicové zůstavitele ode dne jeho smrti.

U firem – tedy právnických osob – je placení záloh de facto totožné jako u osob fyzických.

Výše záloh a četnost placení

Podnikatelé s vysokými příjmy platí buď pololetní nebo čtvrtletní zálohy, opět v závislosti na výši daně zaplacené za uplynulý rok.

Pololetní zálohy

Hradí je všichni ti, kteří v uplynulém roce zaplatili na dani z příjmu více než 30 tisíc, ale zároveň méně než 150 tisíc korun. V tomto případě odvádějí dvě zálohy ročně, každou ve výši 40 procent z poslední zaplacené (roční) daně.

Zálohy jsou běžně splatné 15. června a 15. prosince (respektive k prvnímu pracovnímu dni po tomto datu). Letos vychází červnový deadline na neděli a prosincový na pondělí, proto si v kalendáři můžete podtrhnout termíny 16. 6. a 15. 12.

Připomínáme, že sazba daně z příjmů fyzických osob je v Česku stále 15 procent, daň z příjmu právnických osob pak nově 21 procent (s výjimkou podílových a penzijních fondů).

Příklad: Podnikatel Novotný vydělal v roce 2024 více než dva miliony korun, proto nemůže využít výhod paušální daně. Na dani z příjmu zaplatí po slevách a odpočtech 130 tisíc korun. V roce 2025 tedy bude hradit dvě zálohy – první do pondělí 16. června 52 000 a druhou do pondělí 15. prosince, a to opět ve výši 52 000 korun. Zbylou vypočtenou daň (z daňového základu pro rok 2024, sníženou o 104 tisíc) uhradí při odevzdání přiznání na jaře příštího roku.

Čtvrtletní zálohy

Týkají se pouze lidí s velmi vysokými příjmy, kteří zaplatili na dani z příjmů za rok více než 150 tisíc korun.

Tyto poplatníky čekají čtyři platby v průběhu celého zálohového období (po odevzdání daňového přiznání za rok 2024), a to ve výši 25 procent z poslední zaplacené daně z příjmů. Na zálohách tak odvedou stejnou částku jako zaplatili celkově na dani v uplynulém zdaňovacím období. Splatnost pro další zálohové období bude 16. června, 15. září, 15. prosince 2025 a 16. března 2026. Částky se automaticky zaokrouhlují na stokoruny nahoru.

Při vyplňování daňového přiznání na jaře příštího roku pak poplatníci přiznají zálohy, jež uhradili. Ty jsou samozřejmě ve výsledku zohledněny a daň se o ně snižuje. Pokud je v následujícím zdaňovacím období daň nižší než v předchozím, poplatník nedoplácí nic.

Podnikáte jen část roku. Co s tím?

Pokud máte daňovou povinnost pouze za část zdaňovacího období, musíte ji přepočítat pro účely vyčíslení záloh na daň z příjmu tak, jako by se týkala celého období (dlouhého dvanáct měsíců).

Kdo a z jakého příjmu platí 23procentní daň? Od letoška se progrese dotýká více OSVČ

Přepočtení daňové povinnosti je poměrně jednoduché. Výslednou částku pouze vydělíte počtem měsíců, ve kterých jste měli příjmy podléhající dani a následně vynásobíte dvanácti, tak jako byste měli stejné příjmy celé zdaňovací období.

„Pokud budete mít zdanitelné příjmy například jen od dubna do září a výsledná daň by odpovídala 60 tisíci korunám, musíte tuto částku vydělit šesti (počet měsíců) a následně vynásobit dvanácti,“ upřesňuje poradce.

Pro výpočet záloh pak tedy nebude určující částka 60 tisíc ale 120 tisíc korun, a proto následující rok odvedete dvě pololetní zálohy ve výši 48 000 korun.

Vliv záloh na výslednou daň

Při podání daňového přiznání se samozřejmě započítají zaplacené zálohy, které měly splatnost v průběhu zdaňovacího období, do výsledné daně. Podmínkou ovšem je, abyste tyto zálohy uhradili v jeho průběhu (nikoli dodatečně například na výzvu berňáku). Proto podnikatelům doporučujeme, aby si placení záloh pečlivě hlídali.

Změny v daních a dalších odvodech 2025 v kostce: Na co si dát pozor?

Důležité termíny pro podání přiznání k dani z příjmů:

• 3 měsíce od uplynutí zdaňovacího období (převážně kalendářní rok) – pokud přiznání není podáno elektronicky,
• 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období – pokud přiznání je podáno elektronicky,
• 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období – pokud přiznání podává poradce (daňový poradce nebo advokát) nebo musí být účetní závěrka ověřena auditorem.

Na závěr ještě jednou připomínáme, že od roku 2023 mají všechny OSVČ povinně datové schránky, a mají tedy zároveň povinnost podávat přiznání výhradně elektronicky. Přiznání už tedy neodevzdávají do počátku dubna (tj. do tří měsíců od uplynutí zdaňovacího období).

Jakub Procházka