Zhruba polovina dospělé populace zároveň zastává názor, že cizinci berou našim lidem práci. Kateřina Duspivová, senior analytička STEM, k tomu doplňuje: „Cizinci pracující v Česku stále vyvolávají mezi českou veřejností pocit ohrožení, přestože se míra nezaměstnanosti pohybuje stále na relativně nízké úrovni. Zároveň si neuvědomujeme, že u nás velká část cizinců vykonává méně kvalifikované a hůře placené práce, které řada Čechů vykonávat ani nechce.“ Názory na práci cizinců u nás jsou v posledních letech víceméně stabilní, nedochází k posilování negativních názorů.

Vztah české veřejnosti k cizincům zjišťuje STEM dlouhodobě prostřednictvím své výzkumné série TRENDY. Aktuální výsledky výzkumné série TRENDY ukazují, že podle 69 % Čechů a Češek pracuje v ČR příliš mnoho cizinců. Hlubší pohled na data však naznačuje, že česká veřejnost není v postojích k zaměstnávání cizinců jednotná. Polovina (49 %) osob vnímá cizince na českém trhu práce jako ohrožení, ale na druhou stranu si 54 % osob uvědomuje, že zaměstnávání cizinců může být řešením nedostatku pracovní síly ve vybraných profesích.

Postoje české veřejnosti k zaměstnávání cizinců v ČR

V dlouhodobém horizontu pozorovali výzkumníci ze STEM mezi českou veřejností zmírňování odmítavých postojů vůči zaměstnávání cizinců. Zásadní roli hraje v tomto ohledu kondice české ekonomiky.

Během globální ekonomické krize, která byla vyvolána pádem americké banky Lehman Brothers a převzetím hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac americkou vládou v roce 2008, byly postoje vůči cizincům pracujícím v ČR mnohem více odmítavé. Téměř tři čtvrtiny (75 %) Čechů a Češek zastávaly v nejhorších letech této krize názor, že zaměstnávání cizinců připravuje české obyvatelstvo o práci. Během této krize zrcadlily postoje českého obyvatelstva de facto reálný vývoj české ekonomiky – pokles ekonomické výkonnosti šel totiž v České republice ruku v ruce s růstem nezaměstnanosti.

Na začátku roku 2025 pozorujeme mírně zhoršující se tendence, zejména z hlediska postojů týkajících se počtu cizinců pracujících v ČR. I v letošním roce tak vývoj postojů do velké míry zrcadlí aktuální ekonomický vývoj doprovázený mírným růstem nezaměstnanosti.

Vývoj postojů české veřejnosti k zaměstnávání cizinců v ČR
Podíl kladných odpovědí („Určitě souhlasím“ + „Spíše souhlasím“)

Postoje české veřejnosti k zaměstnávání cizinců do jisté míry ovlivňuje i počet cizinců v ČR. S rostoucím počtem cizinců v ČR (a samozřejmě za předpokladu přiměřeného vývoje české ekonomiky) dochází i ke zmírňování postojů české veřejnosti k zaměstnávání cizinců. Roli může v tomto ohledu hrát i osobní zkušenost mnoha Čechů a Češek, kteří se potýkají s nedostatkem pracovníků ve vybraných profesích (ať již v pozici zaměstnavatelů, nebo zaměstnanců, kteří musí např. dočasně plnit úkoly navíc z důvodu neobsazených pracovních míst na jejich pracovišti).

Vývoj podílu osob, podle nichž cizinci berou Čechům práci, a vývoj nezaměstnanosti
Podíl kladných odpovědí („Určitě souhlasím“ + „Spíše souhlasím“)

Obecné postoje k zaměstnávání cizinců jsou často formované spíše individuální zkušeností a osobními pocity než širší ekonomickou realitou. Většina cizinců v České republice totiž vykonává méně kvalifikované práce, které jsou spojeny i s nižší úrovní odměňování. Zatímco průměrný zaměstnanec české národnosti pobíral v 1. pololetí 2024 průměrnou mzdu ve výši 48 tis. Kč, průměrný Ukrajinec pracující v ČR dostával měsíční mzdu ve výši 35 tis. Kč. Cizinci pracující v ČR zároveň odpracují měsíčně v průměru více hodin než průměrný český zaměstnanec. I přes uvedený stav však ohrožení ze zaměstnávání cizinců na českém trhu práce vnímala v lednu 2025 téměř polovina (49 %) české populace.

Struktura cizinců zaměstnaných v ČR podle zaměstnání (leden 2025)

Výzkum TRENDY v lednu 2025 ukázal i rozdíly v postojích k zaměstnávání cizinců podle různých socio-demografických znaků respondentů. Větší míra pocitu ohrožení je dlouhodobě indikována zejména u osob s nižším vzděláním, což může do velké míry souviset i s jejich méně výhodným postavením na trhu práce a nižší informovaností o aktuálních potřebách trhu práce.

Obavy vysokoškolsky vzdělaných osob ze zaměstnávání cizinců jsou obecně na nižší úrovni, přestože i oni jsou vystaveni např. konkurenci pracovní síly zejména ze Slovenska. Právě Slováci totiž v České republice zastávají více kvalifikované pozice, čemuž odpovídá i průměrná úroveň jejich odměňování. Průměrný Slovák pracující v České republice si totiž v 1. pololetí 2024 vydělal měsíčně 59 tis. Kč, zatímco průměrný Čech o 11 tis. Kč méně.

Oproti předchozím letům pozorujeme změnu v postojích mladých lidí (do 30 let věku). Zatímco v roce 2023 byli ve svých postojích k zaměstnávání cizinců vstřícnější než starší lidé, v lednu 2025 jsou jejich postoje srovnatelné se staršími věkovými skupinami v produktivním věku.

Výzkum STEM dlouhodobě ukazuje, že intenzitu postojů k mnoha otázkám do velké míry ovlivňuje i příjmová situace respondenta. I v tomto případě platí, že lidé z lépe zajištěných domácností zaujímají k zaměstnávání cizinců méně často negativní postoje. I ve skupině dobře zajištěných domácností si však více než polovina (54 %) respondentů myslí, že v ČR pracuje příliš mnoho cizinců, a 34 % zastává názor, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci.

Redakčně upravená tisková zpráva společnosti STEM