Největší změna pro podnikatele za dvě desetiletí? Zavedení registračních pokladen



Výrazně omezit šedou ekonomiku, která tvoří až 20 procent českého HDP, tedy asi 600 miliard korun, má zavedení elektronické evidence tržeb. Registrační pokladny napojené na centrální evidenci začnou jako první testovat hoteliéři a restauratéři od ledna roku 2016. V dubnu by se k systému měli připojit obchodníci a v červenci pak všichni ostatní živnostníci či podnikatelé ve svobodných profesích.

Registrační pokladny by měly omezit daňové úniky v maloobchodě a u poskytovatelů služeb.  Podle odhadů by měly zvýšit daňové příjmy státu nejméně o dvě až pět miliard korun ročně. Celkově chce ministerstvo lepším výběrem daní získat do rozpočtu zhruba třicet miliard korun navíc.

Ministerstvo financí slibuje, že se pokladny, které mají evidovat tržby a zabránit tak daňovým únikům, pokusí zavést co nejdříve. „Ministerstvo financí je pro zavedení celého systému v co nejkratší době. S ohledem na délku a průběh legislativního procesu a další nezbytné kroky související s budováním systému není pravděpodobné, že by nová opatření v ČR mohla být účinná dříve než v roce 2016,“ uvádí Tereza Peprníková z tiskového odboru ministerstva financí.

Ministerstvo nemá v plánu zavádět v České republice klasické registrační pokladny s takzvanou fiskální pamětí, kdy se data o tržbách ukládají přímo v přístroji. Úředníci preferují systém „elektronické evidence tržeb“, který je založen na on-line registraci tržeb v centrálním úložišti bez nutnosti ukládání dat v samotných zařízeních.

Pro obchodníky by v tom oproti současné praxi v podstatě nebyl rozdíl. Mohli by používat stávající pokladny, které by byly on-line napojeny na systém elektronické evidence služeb. Poté, co by byla tržba zaregistrována v systému, by obchodník vydal zákazníkovi účtenku s kódem dané transakce. Převzetí účtenky by bylo pro zákazníka povinné, evidenci konkrétní platby by si mohl ověřit prostřednictvím webové aplikace finanční správy. Stát by pak mohl kontrolovat, zda obchodník příjmy z této transakce zdanil.

Vše o elektronické evidenci tržeb čtěte ve speciálu EET na stránkách BusinessInfo.cz

Postupuje ministerstvo příliš rychle?

Většina českých podnikatelů zavedení registračních pokladen podporuje. Vyplývá to z průzkumu společnosti Mazars, ve kterém se pro zavedení tohoto opatření vyslovilo 62 procent firem.

„V podnikové praxi má zjevně největší zastoupení názor, že zavedení registračních pokladen by sice pomohlo zvýšit výběr daní, ale že předpokládaný účinek je přeceňovaný. V našem průzkumu takto odpovědělo 48 % dotázaných. Registrační pokladny jednoznačně podporuje 14 % dotázaných, kteří zároveň věří, že by znamenaly významné navýšení příjmů státního rozpočtu,“ řekl Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars.

Některé podnikatelské organizace ovšem považují postup ministerstva za příliš rychlý. “Bude se jednat o jedno z nejzásadnějších polistopadových opatření, které se dotkne mimořádného množství malých firem, a je tedy nutné velmi dobře promyslet všechny dopady. Ty nebudou pouze ekonomické, ale i sociologické,“ říká předseda Asociace malého a středního podnikání (AMSP) Karel Havlíček.

„Nejsem úplně přesvědčen, že velký tlak na časové zavedení celého systému, který by měl být funkční v roce 2016, je rozumný. Zavedení elektronického sledování tržeb musí být kompenzováno mnoha dalšími benefity pro nejmenší firmy, což opět zabere určité úsilí a technická opatření,“ doplňuje.

Podnikatelé chtějí kompenzace

Mezi požadované benefity by podle něj mělo patřit především snížení DPH. „A to nikoliv kosmetické. V každém případě musí být velmi volný zaváděcí režim, doporučujeme z toho v  první fázi vyjmout některé podnikatele jako například veterináře, zubaře, kadeřnice, notáře a podobně a začít jen v maloobchodě a restauracích. Říkám to i z věcného pohledu, protože cokoliv se zatímu nás plošně zavádělo, tak zkolabovalo, tedy méně je v tomto případě více,“ upozorňuje Karel Havlíček.

„My naopak pro ministerstvo připravujeme testovací vzorek desítek maloobchodů a restaurací, kde můžeme odchytat všechny mouchy. Ale musím říci, že ministr Andrej Babiš je docela vstřícný a na celonárodní Matějské pouti nelpí,“ dodává Havlíček.

Jiné skupiny podnikatelů kritizují vládu za to, že pokladny již nebyly zavedené dávno. Nepoctiví živnostníci totiž mohou nerušeně podvádět na daních, a mají tak již dvě desetiletí výraznou konkurenční výhody oproti podnikatelům, kteří daně poctivě platí.

„Je pravdou, že v poslední době vzrůstá poptávka ze strany některých podnikatelských subjektů, např. v rámci Svazu obchodu a cestovního ruchu. Hlavně proto, že některými podnikateli, např. v oblasti obchodu, pohostinství a cestovního ruchu, jsou kráceny příjmy, a to především u hotovostních plateb. Tito podnikatelé se nestávají plátci DPH, přestože by měli,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.   

Zavedení pokladen přinese náklady několik tisíc korun

Podle analýzy, kterou si nechala zpracovat AMSP, budou náklady pro podnikatele na zavedení evidence tržeb v řádech tisíců korun. Firmy, které mají pokladní systém vybavený softwarem schopným napojení na evidenci, budou muset aktualizovat a přizpůsobit své programy. Podobných podnikatelů je zhruba padesát tisíc a náklady na zavedení změny je vyjdou na dva až deset tisíc korun.

Další skupinou jsou podle analýzy podnikatelé pracující s pokladnami, které napojení na nový systém z technických důvodů nezvládnou. Nákup nového systému je vyjde na deset až třicet tisíc korun. Takových podnikatelů je zhruba 150 tisíc.

Třetí skupinu tvoří podnikatelé a firmy, kteří zatím nepracují s žádnou pokladnou a budou muset technologii zakoupit. Těch je přibližně dvě stě tisíc a pořízení potřebné technologie je vyjde na pět až čtrnáct tisíc korun.

Loterie využilo půl milionu Slováků

AMSP kromě rychlosti zavádění odmítá také zavedení takzvané účtenkové loterie. „Účtenkovou loterii považuji za opatření, které je již za hranou. To si můžeme rovnou vytvořit z obyvatel policajty a chytat každého nepřizpůsobivého šoféra, pokutovat jej a z vybrané pokuty sbírat provize. Bude to celonárodní zábava, nepochybně se sníží nehodovost a zvýší bezpečnost silničního provozu, ale je nám jasné, že to nelze. Striktně odmítám jakékoliv přenášení odpovědnosti státu na občany nebo firmy,“ zdůrazňuje Karel Havlíček.

„Stejně tak odmítám jakoukoliv formu placeného bonzování a ani na minutu neberu argument, že je to účinné a v Americe běžné. Možná účinné,  možná běžné, ale nic to nemění na tom, že zvrhlé,“ dodává.

Loterie  funguje například na Slovensku. Díky slosování účtenek s možností výhry může stát prověřovat, zda živnostníci přiznávají veškeré příjmy. Právě možnost vyhrát až čtvrt milionu korun motivuje slovenské zákazníky, aby svoje účtenky do loterie registrovali.

Stát tím získá informace o konkrétních platbách a může zkontrolovat, zda je podnikatelé řádně zdanili. Bez podobného opatření by podle českého ministerstva zavádění pokladen v podstatě ztratilo smysl.

„Při spuštění elektronické evidence tržeb bude nutno zajistit, aby nedocházelo k obcházení systému, a to včetně nástroje motivace spotřebitelů, aby vyžadovali od svého obchodníka či jiného podnikatele účtenku. Jedním ze silných motivačních nástrojů může být i tzv. účtenková loterie. Ministerstvo financí v současné době analyzuje různá řešení a o využití tohoto nástroje nebylo prozatím definitivně rozhodnuto,“ dodává Tereza Peprníková.

V průzkumu společnosti Mazars se k zavedení účtenkové loterie přiklonilo více podnikatelů, než bylo těch, kteří ji odmítli. V pozitivní přínos loterie věří 44 procent firem, opačné stanovisko zastává 41 procent podnikových manažerů. Slovensko spustilo účtenkovou loterii loni na podzim. Šance na výhru v podobě finančních a věcných cen motivovala asi 450 000 lidí, kteří za sedm měsíců od spuštění přihlásili do loterie 59 milionů účtenek.

Zavedení registračních pokladen, účtenkové loterie, lepší výběr DPH a dalších opatření ve prospěch lepšího výběru daní přineslo na Slovensku vyšší příjmy státního rozpočtu o 155 milionů eur, tedy přes přes čtyři miliardy korun. Letos by měly přinést dalších 217 milionů eur.

Dalibor Dostál