English version
Obor v Česku bojuje o dobrou pověst. Stát přitom situaci zatím neřeší a vytváří tak rizikové prostředí pro tisíce podnikatelů a malých firem, které si nechávají účetnictví zpracovávat externě a mohou se kvůli neseriózním či podvodným účetním dostat do problémů.
O zlepšení obrazu svého oboru usilují také seriózní účetní firmy a jejich organizace. „Institut certifikace účetních potažmo Svaz účetních a zejména Komora certifikovaných účetních, usilují již více než dvanáct let o daleko náročnější podmínky pro živnostenské oprávnění k výkonu vedení účetnictví,“ zdůrazňuje Jaroslav Louka, předseda představenstva Institutu certifikace účetních.
Podle něj by především měla skončit současná praxe, kdy účetního může dělat prakticky každý, kdo umí část a psát. „Pro střední a velké účetní jednotky by měl mít odpovědnost za ‚věrný a pravdivý obraz účetnictví‘, respektive účetní závěrku hlavní účetní, který by měl být ‚certifikován‘, to jest projít profesním vzděláváním a ověřením kvalifikačních předpokladů pro takto odpovědnou pracovní pozici. Stejně jako je tomu u dalších profesí, například daňový poradce, auditor, nebo i některá náročná dělnická povolání, kde je vysoké riziko společenské škody,“ dodává Jaroslav Louka.
Účetním může být kdokoliv
Podobně se na problém dívají i podnikatelské organizace. „Bohužel se opravdu v minulosti nastavil přístup, že účetním může být kdokoliv a rekvalifikace na účetního byly dlouhou dobu jedny z nejvyhledávanějších. Podmínky udělení živnostenského oprávnění pro vedení účetnictví jsou pouze v obecné rovině a doložené praxi, nikoliv však na doložení profesní zkoušky, což v důsledku podnikatelům neprospívá,“ konstatuje Věroslav Sobotka, manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).
Navíc za současné situace, kdy je ekonomika na vrcholu a došlo k nárůstu počtu podnikatelů, zejména pak malých podniků a živnostníků, roste potřeba externích účetních poradců. A s tím i riziko, že živnostník narazí na nespolehlivou či neseriózní firmu. „Vnímáme, že nabídka kvalitních účetních poradců, kteří jsou podnikatelům partnerem, je limitovaná a lze to přirovnat i různým řemeslům, o nichž často mluvíme a které nám chybí,“ dodává Věroslav Sobotka.
Proč je právě oblast účetnictví pro neseriózní firmy tak atraktivní? Na rozdíl od daňových poradců nebo auditorů, kteří v plné míře zodpovídají za výsledky své práce, totiž za účetnictví v plné míře zodpovídá sám podnikatel i v případě, že ho nechá zpracovat odbornou firmu. Pro neseriózní firmy tak znamená špatně odvedená práce v oblasti účetnictví výrazně menší riziko, než pro daňové poradce a auditory.
Zaveďte povinné pojištění, žádají malí podnikatelé
Právě z toho důvodu malí podnikatelé, kteří se již s neseriózními účetními firmami setkali, tlačí na to, aby také pro účetní bylo povinné členství v odborné komoře a také ze zákona předepsané pojištění za škody, které svým jednáním mohou zákazníkům způsobit. Zatímco daňoví poradci jsou ze zákona povinně členy Komory daňových poradců, účetní podobnou povinnost nemají. A zatímco třeba cestovní kanceláře se musejí na škody způsobené zákazníkům pojistit, přestože obvykle dosahují „jen“ několik tisíc nebo desítek tisíc korun, účetní, kteří mohou svými chybami zákazníkům způsobit škody ve výši milionů či několika desítek milionů korun, povinné pojištění nařízené nemají.
Také profesní organizace účetních kladou na pojištění velký důraz. „Povinné pojištění může pomoci zahojit následky, které nekvalitní účetnictví způsobí. Účetní, kteří ke své práci přistupují odpovědně, si uvědomují, jaké riziko nesou a dobrovolně se pojistí. Z nedávného průzkumu, který jsme provedli, se ukázalo, že je pojištěno zhruba 80 procent našich členů, což ukazuje na poměrně silný morální kredit,“ konstatuje Magdalena Králová, prezidentka Svazu účetních České republiky.
Otázku pojištění by podle ní neměli podceňovat ani podnikatelé, kteří se na účetní firmy obracejí. „Doporučuji všem, aby se při sjednávání smlouvy o vedení účetnictví nebáli na profesní pojištění poskytovatele zeptat,“ zdůrazňuje Magdalena Králová.
Povinné členství by vyčistilo trh
Přínosem by podle ní mohlo být i povinné členství v profesní organizaci. „Pokud jde o povinné členství v profesní organizaci, samozřejmě by uživatelé účetnictví získali více jistoty, a to zejména proto, že vstup do profese by se omezil. Možnost získat živnostenské oprávnění je velmi jednoduchá, vstup do profesní komory by byl vázán pravděpodobně na profesní zkoušky a praxi, tak je např. splňuje náš Systém certifikace účetní profese. V rámci samosprávné komory pak funguje i disciplinární odpovědnost,“ podotýká Magdalena Králová.
Stát přitom podle ní zatím na hlasy volající po nastolení kultivovaného prostředí příliš neslyší. „Zatím to však takto nefunguje a tlaky jsou spíše na deregulaci,“ upozorňuje Magdalena Králová. Podle ní má však i zájmová samospráva, na které nyní struktura Svazu účetních funguje, svůj význam. „Lidé se v ní sdružují dobrovolně s cílem kvalitně pracovat. V rámci Svazu účetních je i silná složka Komory certifikovaných účetních, jejíž členové absolvovali náročný systém certifikace a jsou zavázáni jak k etickému kodexu, tak i pokračujícímu vzdělávání,“ popisuje Magdalena Králová.
Členství konkrétní firmy ve Svazu účetních tak může být pro firmy vodítkem, zda oslovují seriózního partnera. Jinak totiž stát hodil v této oblasti malé a střední podnikatele zcela přes palubu a kultivaci prostředí neřeší. „Situace v profesi není úplně přehledná, a dokud nepomůže legislativa, je důležité, aby se sami klienti orientovali a nepodcenili výběr poskytovatele účetní služby. Svaz účetních má dlouhodobě silný kredit, je ze zákona uznávaným partnerem ministerstva financí i komor, takže členství v rámci něj není vůbec málo, profesní certifikát navíc lze i odebrat, a to už je garance,“ konstatuje Magdalena Králová.
Krytí škod je klíčové
Zavedení přísnějších pravidel podporují i podnikatelské organizace. „Považujeme diskusi o uchopení profesní kvalifikace účetních za správnou a podporujeme ji i ve spolupráci s kolektivním členem naší Asociace – Komorou certifikovaných účetních, která letos oslaví již dvacet let stejně jako certifikace profesně kvalifikovaných účetních. Podporujeme myšlenky, dle nichž výkon účetního poradce a vedení účetnictví by mělo být opřeno o profesní kvalifikaci obdobně jako je tomu u různých řemesel. S tím by samozřejmě mělo být spojeno i povinné pojištění odpovědnosti za vedení účetnictví a výkon účetního poradenství, z něhož jsou podnikatelé kryti, pokud dojde ke škodě v důsledku chybně vedeného účetnictví účetním poradcem,“ dodává Věroslav Sobotka.
Pro malé podnikatele může být ještě rizikovější zavedení nové legislativy v oblasti účetnictví, kterou připravuje ministerstvo financí. Zatímco serózním účetním firmám dá větší možnosti, jak věrněji popsat účetnictví klienta, těm podvodným nebo špatně fungujícím otevře prostor jak toho ještě více pokazit. „Domnívám se, že pravidla účetnictví jsou v naší zemi dlouhodobě nastavena dobře. Základním kritériem je průkaznost a věrný obraz ekonomické a majetkové situace účetní jednotky. S novou účetní legislativou budou posíleny koncepční principy účetního výkaznictví. To přinese naopak určitou volnost v účtování jednotlivostí, což je dobře, protože účetnictví zobrazuje život a ten nikdy nelze předem zatřídit do daných účetních zápisů,“ upozorňuje Magdalena Králová.
Přinese podle ní ale i větší díl odpovědnosti účetních na posouzení situace tak, aby ji zobrazili v účetnictví jako pravý obraz dění ve firmě. „Tím chci říci, že pravidla budou, ale ne taková, aby si je podnikatelé mohli jednoduše odškrtat,“ připomíná Magdalena Králová, že role dobře fungujícího účetního ve firmě ještě výrazně vzroste.
Kvalitní účetnictví zvýší šanci na úvěr
Zároveň upozorňuje, že dobře vedené účetnictví není pro podnikatele důležité jen kvůli finančnímu úřadu. „Účetní data pomáhají totiž nejen ‚spočítat daně‘, ale jsou i věcným podkladem pro ekonomické úvahy. Vizitkou jsou i výstupy, nad jejichž nelogičností se nepozastaví úvěrový specialista v bance či daňový poradce. To by mělo posilovat důvěru v první řadě,“ zdůrazňuje Magdalena Králová.
Bez výrazné kultivace prostředí však podle ní nemůže dojít ke zlepšení současné situace. „Nejsem zcela příznivcem sankcí, ale sama vnímám, že na trhu účetních služeb je celá řada nekvalitních firem. Účetní legislativa počítá i s pokutami a možná by jejich častější aplikace pomohla vyčistit trh ve prospěch kvalitních účetních, kteří vynakládají nemalé úsilí, a nakonec i náklady, na udržení kvality své práce,“ konstatuje Magdalena Králová.
Zpřísnění pravidel pro účetní by podle odborníků mělo být zavedeno i kvůli další legislativě. „Dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, takzvaný AMSL zákon, jsou povinnou osobou ‚účetní‘, s čímž lze jednoznačně souhlasit, a jsou uváděni v zákoně na stejném místě spolu s auditory a daňovými poradci. Bohužel však již nedochází k přesnějšímu definování zmiňované kategorie ‚účetní‘ na rozdíl od jasného vymezení auditorů a daňových poradců relevantním zákonem,“ upozorňuje Věroslav Sobotka.
Z toho důvodu AMSP v rámci připomínkování Akčního plánu boje s korupcí na rok 2019 letos v lednu navrhla, aby v rámci realizace Akčního plánu proběhly veřejné konzultace k záměru na definování a regulatorní vymezení povinné osoby „účetní“ v rámci implementace takzvané 5. AML směrnice. „V našem prostředí se více ohlížíme na zákony a vyhlášky, ale nemělo by být opomenuto, že k účetní profesi patří také etika a etický kodex, k němuž by se měl účetní hlásit a měl by jej ctít. Co se týče povinného členství v profesní Komoře, tak to může samo a přirozeně vyplynout z nastavení profesní kvalifikace,“ uzavírá Věroslav Sobotka.
Divoký Západ? Také u evropských dotací
Účetnictví není jediným oborem, kde živnostníci a malé firmy požadují povinné pojištění a stanovení odpovědnosti dodavatelských společností. Podobná situace je také v případě agentur administrujících evropské dotace. Také tady malé firmy přicházejí se svými nápady a vlastními prostředky na kofinancování inovativních projektů. V případě, že najatá administrační firma udělá chybu a zodpovědné ministerstvo přikročí ke snížení nebo odebrání dotace z formálních důvodů, nese veškeré negativní důsledky pouze malá firma žádající o grant. Dotační společnosti totiž v rámci administrace obvykle za nic neručí.
Také to je důvod, proč mají některé resorty, včetně ministerstva průmyslu a obchodu, potíže s malým zájmem žadatelů o některé druhy dotací. Prostředí je pro živnostníky a malé firmy nastavené jako velmi rizikové a nevypočitatelné. Absurdní situace dospěla až tak daleko, že si spousta malých firem zakládá jen kvůli dotaci specializovanou samostatnou společnost, která je oficiálním žadatelem, aby v případě pokut či odebrání dotace neskončila žádost krachem mateřské společnosti.
Dalibor Dostál
