English version
Ještě před několika roky byl pojem „tepelný ostrov“ většině lidí naprosto neznámý. Poslední parná léta, která mění města v rozpálenou výheň, však existenci tohoto jevu připomněla velmi výrazně. Kvůli velké koncentraci budov, lidí i aut je totiž teplota ve městech až o několik stupňů vyšší než v okolní krajině. Tento jev způsobuje množství asfaltových a betonových ploch, nedostatek zeleně a vody. V takovém prostoru se pak klimatické extrémy, jako jsou vlny horka, projevují mnohem výrazněji, než jinde.
Strom jako symbol
„S problémy tepelného ostrova se česká, a obecně středoevropská města, potýkají již několik let. Pořizují se letecké teplotní mapy, identifikují krizová místa, popisují příčiny. V rámci projektu Urban Adapt si Praha, Brno a Plzeň prošly první fází adaptačního plánování, pořídily si daty podloženou analýzu zranitelnosti města a vytvořily základy strategického plánu adaptací na změnu klimatu. Jenže od plánu k realizaci je v takto velkých a složitě organizovaných městech často velmi dlouhá cesta se spoustou překážek,“ říká Martin Ander, expert na adaptace na klimatickou změnu a vedoucí programu Adapterra v Nadaci Partnerství.
Právě s překonáváním těchto překážek chce pomoci projekt LIFE TreeCheck, který vznikl na jaře roku 2017 a na němž se Nadace Partnerství podílí.
„Jeho cílem je pomoci velkým středoevropským městům překonávat překážky, které jim brání dostat se od plánů k realizaci účinných adaptačních opatření. Přitom strom je zde symbolem toho nejúčinnějšího opatření, které pomáhá bojovat s tepelným ostrovem ve městech. Strom, který svým stínem a odpařováním vody chladí své okolí a zlepšuje mikroklima. Bez stromů a vzrostlé zeleně bychom se ve městě v horkých dnech už dávno upekli,“ zdůrazňuje Martin Ander.
Aby ale stromy, a obecně veškerá zeleň, mohly poskytovat své „služby“, musí jim lidé vytvářet lepší podmínky pro růst a průběžně o ně pečovat.
„A to je také cílem projektu – dát veřejnosti potřebné informace a nadchnout ji pro péči o stromy ve městech. K tomu bude také sloužit mobilní aplikace TreeCheck App, která bude jedním z výstupů projektu a umožní uživatelům mimo jiné rozpoznávat druhy stromů a dozvídat se o nich nové a nové věci,“ upozorňuje expert Nadace Partnerství.
Aplikace ukáže informace
Uživatelé v aplikaci také získají informace o vlivu stromů na klima města. Také se veřejnost zapojí do péče o městskou zeleň ve formě hry, která bude hráče motivovat k pravidelnému sledování stavu stromů a účasti na péči o ně. „Na tom budeme spolupracovat například s platformou zalijme.cz. Uživatelé budou mít prostřednictvím interaktivní mapy také přístup k informacím o všech zajímavých stromech ve svém okolí – ať už chráněných či památných stromech, nebo stromech, které bojovaly o titul strom roku v uplynulých 19 ročnících populární české ankety,“ pokračuje Martin Ander a navazuje: „Věříme, že si aplikace najde své fanoušky jak mezi ochránci přírody, vášnivými turisty nebo místními patrioty, ale zároveň mezi všemi, kterým není lhostejný stav zeleně v jejich městě.“
Data doplněná uživateli naopak hodlají odborníci předávat veřejné správě města k využití při plánování péče o tyto stromy. Aktivní zapojení veřejnosti je pro úspěšné fungování aplikace klíčové. „Právě cit pro význam zeleně v centrech měst je něco, co je potřeba u nás stále budovat. Aplikace není řešením sama o sobě, je to nástroj, kterým oslovujeme stále širší skupinu lidí a snažíme se ji přitáhnout k tématu nezbytných adaptací na klimatickou změnu. V posledku nejde jen o stromy, ale také o vodní plochy ve městě, jako jsou jezírka, tůně, ale i kašny či pítka. Nebo zelené střechy a fasády, využívání dešťové vody, její zasakování v zeleni místo odvádění do kanálu, šetrné hospodaření s vodou v budovách. To vše jsou opatření, která se musí stát běžnými v našich městech, a aplikaci budeme využívat k tomu, abychom po nich zvyšovali poptávku,“ plánuje Martin Ander.
Osm pilotních měst
Projekt LIFE TreeCheck probíhá od podzimu 2018 do roku 2022 a jako pilotní města jsou do něj zapojeny Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Košice, Prešov, Budapešť a Walbrzych. V rámci projektu vzniknou také podrobné analýzy investičních plánů pilotních měst, které mají odhalit nevyužitý adaptační potenciál v plánovaných veřejných investicích, navrhnout, jak rekonstrukce veřejných prostranství dělat dobře, jak hledat vhodné místní druhy stromů, jaké jim vytvářet podmínky pro kořenový systém apod. K tomu vznikne v rámci projektu pro města také profesionální softwarový nástroj. Nebudou chybět ani odborná školení pro úředníky veřejné správy. Jde o komplexní projekt, který by měl během pár let přinést zlepšení kvality života obyvatel ve městě.
Letos v rámci projektu vyjde manuál pro zástupce obcí i správce zeleně, proč a jak je dobré realizovat adaptační opatření na změnu klimatu. „Manuál se stane praktickým průvodcem pro každého, koho podmínky přehřívajícího se města trápí. Svou inspiraci tam najdou nejen progresivně uvažující zastupitelé a starostové, ale i drobní vlastníci nemovitostí a stavebníci, kteří chtějí udržitelně vyřešit své bydlení. V současnosti jsou informace o fenoménu přehřívání města hodně roztříštěné a ucelený, systémový pohled na řešení ve městech chybí zcela. Věříme proto, že ve spolupráci s našimi pilotními městy se věci začnou již během několika málo let hýbat kupředu. A to navzdory očekávané ekonomické krizi, protože investice do kvality projektů jsou investicemi do šikovnosti místních řemeslníků, a ty se vyplatí,“ podotýká Martin Ander.
Příklady z New Yorku i Berlína
Kromě koncepčních rad pro města manuál nabídne i příklady efektivních řešení tepelného ostrova prostřednictvím budování různých prvků modro-zelené infrastruktury. Ukázky dobré praxe z měst jako je Berlín nebo New York doplní i příklady z České republiky.
O tom, že investice do zeleně se městům bohatě vrátí, svědčí i výzkumy z USA nebo Velké Británie. Zpráva Britského národního statistického úřadu (ONS) napsala, že Londýn díky vzrostlým stromům ušetřil v letech 2014 až 2018 více než pět miliard liber na ochlazování. Díky jejich stínu navíc neklesla produktivita venkovních pracovníků, což vědci odhadli na úsporu v hodnotě 11 miliard liber. V přepočtu tak město ušetřilo víc jak 450 miliard korun.
Tým vědců vedený doktorem Davidem Nowakem z amerického Ministerstva zemědělství zase zkoumal, kde mohou stromy ušetřit finance v deseti světových velkoměstech. Vypočítali, že každý kilometr čtvereční zeleně ušetří městu zhruba 0,93 milionů dolarů na nákladech na zdravotní péči kvůli znečištění ovzduší, 20 tisíc dolarů zachycením dešťové vody a 478 tisíc dolarů na úsporách energie na vytápění či chlazení.
Na konci letošního roku plánuje realizační tým spustit provoz softwaru Tree Check Pro, který bude pomáhat plánovat veřejný prostor. Má ještě před realizací v terénu ukázat, jaký dopad na klima města bude mít konkrétní investice.
Lepší plánování pro radnice
„Města v současné době nemají k dispozici nástroj, který by jim umožnil při plánování investice posoudit vliv různých řešení na mikroklima v okolí. Řada věcí se pouze odhaduje, nebo se prostě dělá zvykově – tak, jak se to dělávalo vždycky. Jenže klima se mění rychle a s ním i podmínky pro růst stromů. Je třeba hledat odolné druhy, správně je umísťovat v prostoru, vytvářet jim dobré podmínky pro růst a dobře o ně pečovat. Připravovaný software TreeCheck Pro umožní na základě poměru ‚cena / výkon‘ kvalifikovaně rozhodnout, jaké řešení je pro dané místo to nejlepší a dokonce i naplánovat vhodný způsob následné péče,“ podotýká Martin Ander. Rozhodování o investicích do uliční zeleně tak bude vycházet z objektivních údajů a bude pro předkladatele lépe obhajitelné.
Díky tomuto online nástroji očekávají odborníci větší zájem měst se zelení při plánování projektů komplexně zabývat, a tudíž mohou růst i investice do zelené infrastruktury ve městech. Správné fungování softwaru bude na konci roku testovat osm pilotních měst zapojených do projektu. V dalších fázích pak bude projektový tým se softwarem seznamovat menší města a obce, aby jeho využití v praxi bylo co největší.
Projekt tak může v budoucnu výrazně pomoci s vytvořením lepších podmínek pro život ve městech. Důležitá však budou i další adaptační opatření přijímaná na úrovni krajů, například povinné vsakování dešťové vody u všech novostaveb, které nedávno představilo ministerstvo životního prostředí. „Je to první krok. Následovat po něm musí další, především vytvoření finančních motivačních nástrojů, aby se vyplatilo investovat do zelených střech a akumulačních nádrží, do využívání zadržené srážkové vody pro zálivku zahrad či splachování v domě. Dokud u nás budou platit rozsáhlé výjimky ze stočného, nic moc zásadního se nezmění,“ uzavírá Martin Ander.
Dalibor Dostál
Nadace Partnerství v kostce
Nadace Partnerství existuje již od roku 1991 a za více jak dvacet let se z ní stala největší česká environmentální nadace, která pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Uděluje granty, poskytuje odborné služby, vzdělává širokou veřejnost i veřejnou správu. Organizuje informační i propagační kampaně a inspiruje ostatní svojí Otevřenou zahradou.
