English version
V odborných kruzích se proto začíná hovořit o novém „koordinátorovi“, který by měl zelenou agendu pod palcem. Zelenou dohodu pro Evropu a cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050 schválilo všech 27 členských států Evropské unie, včetně České republiky.
Nyní je na řadě převést Zelenou dohodu (anglicky Green Deal) do praxe. Pro ČR to znamená nejen ukončení těžby uhlí, ale také modernizaci průmyslu, elektrifikaci dopravy, rekonstrukce budov či ekologizaci zemědělství.
Zelená dohoda prorůstá nejen různými hospodářskými oblastmi, ale také jednotlivými vládními rezorty. Zatímco ministerstvo zemědělství by se mělo starat o udržitelné farmaření, rezort průmyslu a obchodu dohlíží na modernizaci energetiky. Péče o krajinu zase spadá pod ministerstvo životního prostředí.
Experti však upozorňují, že implementace zelené dohody v ČR by mohla narazit na resortismus, tedy soupeření mezi jednotlivými ministerstvy. Pomoci by podle nich mohl vládní koordinátor, který by měl klimatickou agendu na starosti.
„Bylo by efektivnější, pokud by vláda měla svého koordinátora, který by dokázal jednotlivé rezortní týmy dávat dohromady, koordinovat je a sestavovat ucelený program, který by překonal resortismus a zajistil, že by se Česko dokázalo posouvat dopředu,“ uvedl na nedávné debatě serveru EURACTIV.cz Vojtěch Kotecký, výzkumník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
Podobná výzva zaznívá i od dalších aktérů, kteří působí na poli energetiky a stavebnictví. „Úspory energie a obnovitelné zdroje by si zasloužily politickou a manažerskou kapacitu na vládní úrovni, adekvátní svému významu pro ekonomiku. To by mohl být vládní zmocněnec pro Zelenou dohodu,“ uvedl Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, které sdružuje asociace podporující energeticky úsporné stavebnictví.
Zelený koordinátor jako úkol pro novou vládu?
Současná vláda však vytvoření pozice koordinátora pro Zelenou dohodu zatím neplánuje. Alespoň to vyplývá z vyjádření ministerstvo průmyslu, obchodu a dopravy (MPO). „V tuto chvíli nemáme informace o tom, že by taková pozice měla vzniknout,“ reagovalo na dotaz redakce serveru EURACTIV.cz MPO.
Změnu by podle Koteckého mohly – a měly – přinést podzimní parlamentní volby. „Vládní koordinátor pro Zelenou dohodu je klíčový post, který by příští kabinet měl obsadit a měl by se podívat po někom, kdo má zkušenost s praktickou realizací takových programů uvnitř byznysu,“ dodal expert na životní prostředí.
Piráti, kteří nyní spolu s hnutím Starostové a nezávislí vévodí předvolebním průzkumům, jsou zatím myšlence vládního koordinátora otevření. Zelená dohoda je nyní agendou pracovního týmu strany, a je tedy možné, že o vytvoření nové funkce budou mít zájem. Druhý opoziční blok se ke vzniku zmocněnce či koordinátora pro Zelenou dohodu staví negativně.
„Nic takového v programu nemáme. Já jsem proti zmocněnci. Řešením je silná vláda, se silnými ministry, z nich každý bude mít jasně svěřené portfolio – ne jako teď, kdy třeba jeden ministr má těch agend víc a žádnou pak pořádně nestíhá,“ uvedl redakci poslanec Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS, ECR). „Navíc, vláda je v ČR vždy koaliční a je nesmysl do toho včlenit nesystémový krok se zmocněncem, který bude dohlížet na ostatní, zda se správně drží ‚zelené bible‘,“ dodal europoslanec.
Jak jsou na tom v Evropě?
Zelená transformace čeká nejen Českou republiku, ale i další evropské státy. Rozdělení zelené agendy mezi jednotlivé rezorty přitom není výjimkou, spíše naopak. Příkladem je Polsko, kde je sice za implementaci zodpovědné ministerstvo pro klima a životní prostředí, ale jednotlivá opatření vznikají v různých rezortech. Silnou roli navíc hrají společnosti ve státním vlastnictvím, jako je PGE či PGNiG.
Ve Finsku se pro změnu zelenou transformací zabývají dvě ministerstva, a to ministerstvo pro životní prostředí a klimatickou změnu, a ministerstvo rozvojové spolupráce a zahraničního obchodu. Jejich práci v této oblasti však koordinuje úřad premiérky.
Podobná situace je i v Maďarsku, Chorvatsku, Řecku nebo Německu. Právě u západních sousedů by však mohlo dojít ke změně. Podle informací serveru EURACTIV.de s myšlenkou zvláštního „zeleného“ ministerstva koketuje Strana Zelených, která nyní sklízí úspěchy na regionální úrovni i v předvolebních průzkumech.
Italská vláda Maria Draghiho již svého „zeleného ministra“ má. Stal se jím Roberto Cingolani, který dosud působil jako šéf Italského technologického institutu. Podobně je na tom i Francie, kde vzniklo přímo ministerstvo ekologické transformace vedené Barbarou Pompiliovou.
Slovensko šlo jinou cestou a dalo vzniknout Radě vlády pro Evropskou zelenou dohodu, která má implementaci Green Dealu koordinovat. Jejím předsedou je přitom přímo premiér Eduard Heger. Naopak Slovinsko má zatím agendu rozesetou mezi ministerstva, národní strategie pro rok 2050 ale počítá se vznikem koordinátora při úřadu vlády.
Aneta Zachová, EURACTIV.cz
